Říká se, že každá generace si myslí, že ta následující je líná. Jenže tentokrát to může být jinak. Mladí Češi nemění jen pracovní návyky — mění samotnou definici úspěchu. A část ekonomických dat jim v tom dává za pravdu.
Brigáda místo kariéry
Ekonomický minimalismus neznamená, že si někdo lehne na gauč a čeká, až mu svět přinese snídani. Jde o vědomé rozhodnutí omezit materiální nároky a zaměřit se na to, co skutečně dává smysl — osobní pohodu, zážitky, svobodu nakládat s vlastním časem. Méně věcí, více života. Zní to jako heslo z plakátu, ale za tímto postojem stojí konkrétní volby.
Průzkumy naznačují, že velká část mladých lidí dává přednost brigádám před plným úvazkem — a hlavní motivací přitom nebývá pohodlnost, ale touha po finanční nezávislosti a snaha šetřit na budoucnost. To zní spíš jako pragmatismus než lenost.
Deloitte ve svém průzkumu z roku 2023 zjistil, že pro většinu příslušníků generace Z je rovnováha mezi pracovním a osobním životem důležitější než výše platu. A výrazná část mladých Čechů věří, že firmy by měly více přispívat k udržitelnosti. Tohle nejsou rozmarné požadavky — tohle je jiný hodnotový systém.
Strach, ne lenost
„Generace Z není líná. Bojí se. A co hůř — bojí se z dobrého důvodu.“ Tato věta vystihuje podstatu lépe než jakákoli statistika. Vyhoření, tlak na výkon, nedostupné bydlení, inflační šok z let 2022 a 2023 — to vše formovalo generaci, která se naučila být opatrná.
K tomu přidejme strukturální nejistotu: odborníci se shodují, že automatizace a umělá inteligence v příštích letech výrazně promění trh práce. Přesná čísla se v různých studiích liší, ale směr je jasný — část pracovních míst zanikne, jiná vzniknou a rekvalifikace se stane nutností pro statisíce lidí. Není divu, že někdo raději sází na flexibilitu než na pevný úvazek ve firmě, která za pět let nemusí existovat v dnešní podobě.
Míra nezaměstnanosti mladých ve věku 15–24 let se přitom v Česku dlouhodobě pohybuje kolem 9–10 %, tedy výrazně nad celkovým průměrem. Trh práce tedy zdaleka není tak vstřícný, jak by se mohlo zdát.
Firmy hledají lidi, lidé hledají smysl
Paradox současné situace je pozoruhodný. Celková nezaměstnanost v Česku se pohybuje na historicky nízkých hodnotách a firmy zoufale shánějí pracovníky — a přitom část z nich stále nenabízí flexibilní podmínky, ačkoli pandemie před lety ukázala, že práce na dálku funguje. Tohle není jen organizační detail. Je to signál, kdo komu naslouchá.
Personalisté z ManpowerGroup i dalších agentur opakovaně upozorňují, že generace Z přináší rychlou schopnost učení a nový pohled na věc. Zároveň ale průzkumy mezi náboráři ukazují, že mladým je nezřídka vytýkána slabší pracovní etika. Možná je to ale spíš střet dvou různých jazyků — jeden mluví o loajalitě k firmě, druhý o loajalitě k sobě.
Ekonomický minimalismus má samozřejmě i svá úskalí. Freelancing a gig economy nepřinášejí sociální jistoty ani solidní důchodové spoření. Fenomén „quiet quitting“ — tichého odchodu od ambicí — může mít reálný dopad na produktivitu. To jsou legitimní obavy, nad kterými nelze mávnout rukou.
Jsou firmy a stát připraveny nabídnout podmínky, za kterých práce dává smysl? Protože pokud ne, ekonomický minimalismus není útěk od reality — je to racionální odpověď na ni.
Zdroj info: Deloitte
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
