Penzisté, studenti nebo lidé na rodičovské dovolené si často přivydělávají, aby zlepšili svoji finanční situaci. Zda budou muset letos vyplnit daňové přiznání, záleží na výši jejich příjmu a způsobu, jakým si peníze vydělali. A také na tom, zda chtějí získat z loňské brigády něco navíc. Zjistěte, kdo musí růžový formulář vyplnit, a koho se naopak daňová povinnost letos netýká.
Daňové přiznání musí podávat každý student, penzista nebo ženy a muži na rodičovské, kteří si loni přivydělávali více brigádami současně.
„Daňoví poplatníci, kteří v některém měsíci loňského roku pracovali pro dva zaměstnavatele současně, přičemž jim z obou mezd nebo odměn byla odvedena zálohová daň z příjmu, musí vyplnit růžový formulář,“ říká daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
To platí i při práci pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou ve výši 10 001 korun a více.
Lidem, kteří si loni vydělali na dohodu o provedení práce 10 tisíc korun a méně a nepodepsali u zaměstnavatele takzvaný růžový formulář, příjem se jim zdanil už před odesláním na účet 15procentní srážkovou daní. Tím mají daňové povinnosti vyřízené a formulář už letos podávat nemusejí.
Ovšem pro řadu z nich by to byla chyba. Dobrovolně podáné daňové přiznání jim totiž může přinést peníze z odvedené srážkové daně zpět. Vyplatí je finanční úřad po zpracování přiznání.
„Do ročního daňového základu 205 600 korun za rok 2022 je roční daň z příjmu nulová a případně zaplacená daň z příjmu během roku se tak stává daňovým přeplatkem. Důvodem je nárok na slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun,“ objasňuje Ivanco.
Doplňuje, že je ale nutné k daňovému přiznání přiložit potvrzení od zaměstnavatele.
Ostatní a příležitostné příjmy
Daňové přiznání musí podávat také lidé, kteří nebyli loni zaměstnaní, ale podnikáním, pronájmem nebo ostatními příjmy uvedenými v paragrafu 10 zákona o daních z příjmů si vydělali více než 15 tisíc korun. Důchody, stipendia ani rodičovský příspěvek se do toho ale nezapočítávají.
Mezi ostatními příjmy jsou ale ještě takzvané příležitostné příjmy a u těch platí limit 30 tisíc korun. Do tohoto limitu se daňové přiznání nepodává. „Když například sousedovi ostříháte živý plot nebo prodáte své domácí marmelády, jde o příležitostné příjmy. Nepatří sem ale právě činnosti, které provádíte soustavně za účelem zisku,“ říká Jana Jáčová, šéfka firmy UOL Účetnictví.
Podle ní je mnohdy složité určit, kde je hranice pravidelných činností a těch nahodilých. „Mezi příležitostné příjmy patří příležitostná zemědělská činnost, třeba prodej přebytků ze zahrádky, příležitostný odchov zvířat, prodej medu nebo odprodej dřeva. Spadá sem také nájem, ale jen příležitostný nájem movitých věcí, tedy například pronájem sekačky sousedovi na určitou dobu,“ doplňuje Jáčová.
Hranice 30 tisíc korun se týká příjmu, nikoli toho, co poplatník reálně vydělá.
Podnikání na vedlejší činnost
Vedlejší samostatnou výdělečnou činností si přivydělávají nejenom penzisté, studenti nebo rodiče malých dětí, ale vlivem rostoucích cen i řada zaměstnanců. Daňové přiznání je pro ně povinné.
U vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ při výpočtu důchodového pojištění a zdravotního pojištění, tak jako je tomu u hlavní samostatné výdělečné činnosti.
„Zejména u nižšího zisku se jedná o významnou daňovou úsporu, vždy je však nutné výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti na sociální správě a zdravotní pojišťovně doložit,“ upozorňuje dále Ivanco.
Zdravotní pojištění se musí zaplatit jak u hlavní, tak vedlejší činnosti. Akorát u té vedlejší ho není nutné platit v pravidelných měsíčních zálohách, ale jen jednou ročně po podání daňového přiznání a následně přehledu o příjmech a výdajích na pojišťovnu.
Sazba zdravotního pojištění je 13,5 procenta z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. „Při hrubém zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2022 ve výši 200 tisíc korun činí roční zdravotní pojištění 13 500 korun,“ uvádí příklad Ivanco.
Naopak důchodové pojištění se při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti vůbec neplatí, pokud je hrubý zisk do limitu. Ten byl pro rok 2022 stanoven částkou 93 387 korun. Je-li vedlejší činnost vykonávána pouze po část roku, tak je limit poměrně nižší. Nad tuto částku je ale už nutné platit v měsíčních zálohách vyměřené důchodové pojištění.
„V případě, že není z vedlejší samostatné výdělečné činnosti placeno důchodové pojištění, tak dosažený zisk neovlivňuje budoucí výpočet starobního důchodu a podnikající důchodce nemá z takového podnikání nárok na přepočítání důchodu,“ upozorňuje dále Ivanco ze společnosti Mazars.
Za rok 2022 mohou jak penzisté, tak studenti v daňovém přiznání uplatnit nejen slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun, ale také ostatní daňové odpočty stejně jako ostatní daňoví poplatníci.
Při splnění podmínky studia po celý rok 2022 mohou navíc studenti uplatnit slevu na studenta ve výši 4020 korun. „Při uplatnění slevy na poplatníka a slevy na studenta v plném rozsahu neplatí studenti na dani z příjmu za rok 2022 nic až do daňového základu ve výši 232 400 korun,“ uzavírá Ivanco.
