Vláda chce zrušit televizní a rozhlasové poplatky a přejít na přímé financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Premiér Andrej Babiš ujišťuje, že nejde o žádné ovládnutí. Generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu z pondělní schůzky odcházeli s pocitem, že jim bylo spíše oznámeno, co se stane, než aby se s nimi o čemkoli skutečně jednalo.
Návrh míří na vládu, detaily financování stále chybí
Ministr kultury Oto Klempíř předloží na dnešním zasedání vlády návrh zákona o změně financování veřejnoprávních médií. Ministři mají zároveň jednat o konkrétní částce, kterou ze státního rozpočtu Česká televize a Český rozhlas dostanou. Babiš na síti X po jednání koalice s vedením obou institucí zdůraznil, že financování bude „férové a předvídatelné“ a bude obsahovat inflační doložku.
Jenže generální ředitel ČT Hynek Chudárek po schůzce přiznal, že o penězích nebyla řeč vůbec. „O poplatcích dnes vůbec nebyla řeč, navzdory tomu, že jsme to čekali,“ řekl. Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral pak dodal, že se stále snaží předkládat argumenty pro zachování stávajícího systému. A ujišťování, že nejde o ovládnutí médií, slyšel na schůzce prý několikrát.
Argument 17 zemí EU
Babiš opakuje jeden klíčový argument: v 17 členských státech Evropské unie jsou veřejnoprávní média financována jinak než z koncesionářských poplatků. Systém poplatků podle něj dával smysl před 35 lety, kdy lidé na výběr neměli. Dnes, v době streamovacích platforem a neomezeného obsahu, prý není důvod, aby občanům chodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají.
Je to argument srozumitelný a politicky vděčný — přinejmenším na první pohled. Jenže právě v tom tkví jeho slabina. Poplatky nejsou jen platbou za sledování. Jsou zárukou, že média nejsou závislá na každoroční vůli vlády při sestavování rozpočtu. Stačí se podívat na Maďarsko, Slovensko nebo Polsko před reformami: tam také začínalo vše ujišťováním o nezávislosti. Zavoral to pojmenoval přímo: „Mám za to, že současný systém garantuje nezávislost. A myslím si, že při novém systému — zatím v návrhu, jak jsme ho slyšeli — to tak není.“
Termín, který se zdá nereálný
Klempíř trvá na tom, že nový systém chce prosadit od 1. ledna 2027. Chudárek to považuje za nereálné — a těžko mu to mít za zlé. Původní komplexní mediální zákon byl po stovkách připomínek stažen, nyní se pracuje s užší úpravou zaměřenou hlavně na financování. Zaměstnanci ČT a ČRo jsou ve stávkové pohotovosti. Opozice, novinářské organizace i část veřejnosti návrh kritizují.
Přitom ještě v květnu 2025 vstoupila v platnost novela, která televizní poplatek zvýšila ze 135 na 150 korun a rozhlasový z 45 na 55 korun. Systém, který vláda dnes označuje za zastaralý, byl teprve nedávno upraven a rozšířen.
Otázka tedy nestojí tak, jak ji rád formuluje Babiš — zda je systém poplatků moderní, nebo zastaralý. Stojí jinak: dokáže česká politická kultura zaručit, že média financovaná přímo ze státního rozpočtu zůstanou skutečně nezávislá? Zatím to nikdo konkrétně nevysvětlil. A schůzka, z níž ředitelé odcházeli bez čísel a s hrstí ujišťování, moc optimismu nepřidala.
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
