Válka na Ukrajině se stala největším ozbrojeným konfliktem v Evropě od druhé světové války — a zároveň jednou z nejrozsáhlejších náborových operací moderní doby. Rusko si do svých řad verbuje vojáky doslova z celého světa. Nejméně 3 589 z nich za tuto volbu zaplatilo životem.
Čísla, která Moskva tají
Ruská služba BBC a nezávislý portál Mediazona průběžně analyzují veřejně dostupné zdroje — oznámení o úmrtí, regionální zprávy i sociální sítě. K dnešnímu dni identifikovaly nejméně 233 033 padlých vojáků bojujících v ruské armádě. Moskva vlastní ztráty prakticky nezveřejňuje, takže tato čísla představují spíše dolní hranici skutečných ztrát.
Mezi padlými je nejméně 3 589 cizinců z více než čtyřiceti zemí. Od Ekvádoru přes Vietnam až po Spojené státy — zeměpisná pestrost tohoto smutného seznamu leccos vypovídá o tom, jak systematicky Rusko svou náborovou síť buduje.
Severokorejci v Kurské oblasti
Největší skupinu tvoří vojáci ze Severní Koreje. BBC jich eviduje 2 304. Zahynuli především v bojích v Kurské oblasti, kam je Rusko nasadilo po průniku ukrajinských sil na své území v roce 2024. Na rozdíl od ostatních cizinců přišli na základě oficiální smlouvy o strategickém partnerství podepsané oběma státy v roce 2024. Nejde tedy o žoldnéře, ale o součást státní politiky Pchjongjangu.
Celkový počet severokorejských vojáků nasazených do konfliktu se odhaduje na 11 000 až 15 000. Jejich ztráty jsou vysoké. Podle dostupných odhadů bylo zabito nebo zraněno více než 7 000 z nich. Severní Korea se tak stala jedním z nejvýznamnějších zahraničních vojenských partnerů Ruska — a to nejen z hlediska živé síly.
Kdo přišel za prací, skončil v zákopech
Zapojování cizinců do ruské armády neprobíhalo najednou. Zpočátku, zhruba od poloviny roku 2022, šlo především o vězně z ruských věznic, zejména občany zemí bývalého Sovětského svazu ze Střední Asie, kterým úřady nabídly svobodu výměnou za službu na frontě.
V roce 2024 Rusko výrazně navýšilo finanční odměny za podpis kontraktu a začalo aktivně oslovovat zájemce z Kuby, Nepálu, Indie, Srí Lanky nebo Jemenu. Část z nich věděla, do čeho jde — lákaly je peníze nebo dobrodružství. Jiní byli uvedeni v omyl, jak dokládají zprávy organizace FIDH, která zaznamenala případy mužů naverbovaných pod záminkou bezpečnostní práce v týlu.
Nejnovější vlna je možná nejchmurnější. Pracovní migranti v Rusku čelí tlaku, aby vstoupili do armády výměnou za slib urychleného získání občanství nebo zrušení vyhoštění. Kdo přijel do Ruska za prací, může skončit v zákopech — bez ohledu na to, zda o to stál.
NATO odhaduje, že v ruských ozbrojených silách aktuálně bojuje přibližně 24 000 zahraničních vojáků ze 44 zemí, přičemž významnou část tvoří lidé z afrických států. Rusko si pro rok 2026 stanovilo cíl naverbovat nejméně 18 500 dalších cizinců.
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
