Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem 18 let, a byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi. Díky schopnosti udržovat nízkou inflaci, podporovat dlouhodobý ekonomický růst a zvládat krize jej do funkce nominovali prezidenti Ronald Reagan, George Bush starší, Bill Clinton i George W. Bush.
Greenspanova manželka Andrea Mitchellová, která si jej vzala před 29 lety, uvedla, že bývalý předseda Fedu zemřel doma v pondělí ráno. „Byl to velikán, který po celá desetiletí pomáhal formovat americkou ekonomiku za prezidentů obou stran, ale vždy upřímně přiznával chyby, jichž se dopustil,“ cituje NBC z jejího prohlášení.
„Pro mě to byl můj manžel, který formoval můj život od našeho prvního rande v roce 1984. Měl ‚iracionální nadšení‘ pro baseball, tým Washington Commanders, tenis, golf a hudbu, zejména jazz,“ dodala Mitchellová.
Podle NBC Greenspan pomohl definovat moderní americký kapitalismus od posledních let studené války až do úsvitu digitálního věku. Předsedal Fedu během jedné z nejdelších ekonomických expanzí v historii USA, rozmachu trvajícího od roku 1991 do roku 2001.
Byl však také obviňován z rozhodnutí, která podle kritiků vytvořila podmínky pro globální finanční krizi v letech 2007 až 2008, například prosazování deregulace finančního sektoru.
Greenspan čelil kritice, že Fed nebezpečí největší ekonomické krize od druhé světové války nepředvídal a neučinil ani odpovídající kroky proti rizikům jejího vzniku. Když již jako bývalý šéf Fedu v dubnu 2010 vypovídal před Komisí pro vyšetřování finanční krize, připustil, že se „staly chyby“, odmítl však uznat, že Fed a on sám měli za krizi významnější odpovědnost.
V 50. a 60. letech minulého století se Greenspan prosadil s vlastní konzultantskou firmou, od poloviny 70. let radil americkým prezidentům Geraldu Fordovi a Richardu Nixonovi. Do čela Fedu jej v roce 1987 jmenoval republikán Ronald Reagan.
V čele Fedu předtím zažehnal několik krizí a stal se vzorem mnoha centrálních bankéřů. „Každé ráno o půl šesté se naložil do vany a pod proudy horké vody četl, psal a přemýšlel, co udělá s americkou a vlastně celou světovou ekonomikou,“ psalo se o něm.
Greenspan byl také často vyzýván, aby vyjádřil svůj názor i na věci mimo měnovou politiku. Podpořil tak například snížení daní navržené prezidentem Georgem Bushem, zároveň však požehnal Clintonovu návrhu zvýšit daně, a vyrovnat tak rozpočtový deficit.
