Zakladatel společnosti Amazon Jeff Bezos vystoupil na pařížské konferenci VivaTech s vizí, která jde přímo proti proudu převládajících obav. Podle něj umělá inteligence nepovede k masové nezaměstnanosti, ale naopak k nedostatku pracovních sil. Optimismus miliardáře s majetkem přesahujícím dvě stě padesát miliard dolarů zní sice lákavě, nicméně je trochu těžké ho sladit s tím, co se aktuálně děje v jeho vlastní firmě.
Nekonečno úkolů, žádné volné ruce
„Zásadně nesouhlasím s názorem, že umělá inteligence učiní lidi nadbytečnými. Myslím si naopak, že vytvoří nedostatek pracovních sil,“ prohlásil Bezos na červnovém veletrhu VivaTech. Jeho argument stojí na jednoduché myšlence: lidé mají před sebou nekonečné množství věcí k vynalézání, tvoření a budování. Technologie má pouze odstranit bariéry, které jim v tom dosud bránily, a tím zvýší poptávku po těch, kteří dokážou proměnit nápady ve skutečnost.
Nejde o zcela nový motiv a historie nabízí jasné paralely. Když v devatenáctém století mechanické tkalcovny nahradily ruční tkaní, angličtí luddisté rozbíjeli stroje v přesvědčení, že je připravují o živobytí. Měli pravdu pouze z krátkodobého hlediska. V dlouhodobém horizontu se ukázalo, že levnější látky vytvořily masový trh, který potřeboval víc dělníků než předtím — jen s jinou kvalifikací. Podobné argumenty zaznívaly při každé velké technologické vlně, od parního stroje přes elektřinu až po internet. Světové ekonomické fórum odhaduje, že do roku 2030 vznikne 170 milionů nových pracovních míst, zatímco 92 milionů zanikne — čistý přírůstek tedy činí přes 78 milionů pozic. Analytická společnost Gartner pak předpokládá, že od roku 2028 začne umělá inteligence vytvářet více míst, než kolik jich zruší. Obě čísla jsou ale pouhé prognózy, nikoli fakta — a prognózy vývoje trhu práce mají historicky velmi kolísavou úspěšnost.
Čísla, která kazí náladu
Jenže realita roku 2026 vypadá přinejmenším rozporuplně. Americké firmy oznámily v květnu zrušení téměř 97 000 pracovních míst, přičemž umělá inteligence stála za čtyřiceti procenty z nich. Polovina Američanů se podle průzkumu agentur Reuters a Ipsos obává, že je technologie připraví o práci, případně že ohrozí někoho z jejich domácnosti. A samotný Amazon od konce loňského roku zrušil přibližně 30 000 korporátních pozic — částečně právě kvůli efektivitě dosažené umělou inteligencí.
Bezosův nástupce v čele Amazonu Andy Jassy to ostatně říká bez příkras: technologie povede ke snížení počtu firemních pozic v některých oblastech, zatímco v jiných nová místa vzniknou. To je mnohem přesnější popis toho, co se skutečně děje — nečeká nás apokalypsa, ale ani bezstarostná idyla.
Kdo to odnese jako první
Data z let 2024 až 2026 zatím neukazují prokazatelný celkový nárůst nezaměstnanosti způsobený umělou inteligencí. Hůře jsou na tom spíše mladí pracovníci a uchazeči o juniorské pozice — tedy o ty role, které algoritmy zvládají nahradit nejsnáze. Práce se proměňuje: rutinní úkoly mizí, naopak roste poptávka po interpretaci, strategii a kritickém úsudku. Ani Sam Altman, šéf společnosti OpenAI, dnes nepřipouští tak dramatický scénář, jaký sám dříve načrtával.
Na českém trhu práce může být Bezosova teze paradoxně pravdě nejblíže. Česko dlouhodobě patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii — v roce 2024 se pohybovala kolem tří procent — a firmy zároveň řeší chronický nedostatek kvalifikovaných pracovníků. AI revoluce přichází do prostředí, kde pracovníci chybí, nikoliv kde přebývají. To představuje diametrálně odlišnou výchozí pozici než v ekonomikách s vyšší strukturální nezaměstnaností.
Bezos má možná pravdu v dlouhodobém horizontu. Jenže mezi tím, co říkají makroekonomické prognózy, a tím, co prožívá člověk, který právě dostal výpověď z Amazonu, zeje pořád dost velká propast. A tu žádná statistika nezaplní.
Zdroj info: businesstimes
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
