Srbský prezident Aleksandar Vučić naznačil, že by mohl rezignovat ještě před koncem svého mandátu a ucházet se o post premiéra. Přesun z prezidentského paláce do čela vlády by mu umožnil zůstat u moci i poté, co mu ústava zakazuje kandidovat potřetí na prezidenta. Srbsko tak možná čeká politické přeskupení, které změní formu, nikoli obsah.
„Mám spoustu knih. Už hledám místo, kam je dát.“
Věta, která by v jiném kontextu mohla znít jako příprava na odchod do důchodu, má v srbské politice jiný význam.
Vučić ji pronesl v rozhovoru pro Rádio Bělehrad a zároveň připustil, že pravidelně zvažuje rezignaci na prezidentský úřad a kandidaturu na premiéra. Podle jeho slov by k tomu mohlo dojít „možná i dříve“ než za tři až čtyři měsíce.
Jeho druhý prezidentský mandát vyprší v květnu 2027. Srbská ústava třetí funkční období v čele státu neumožňuje, a přesun do premiérského křesla tak představuje logickou možnost pro politika, který srbské politice dominuje více než deset let.
Vučić už funkci premiéra zastával v letech 2014 až 2017 a předtím působil jako první místopředseda vlády. Politický terén proto dobře zná.
Protesty jako katalyzátor
Načasování těchto úvah není náhodné.
Od listopadu 2024 Srbsko zažívá rozsáhlé studentské a občanské protesty, které odstartovalo tragické zřícení části nádražní budovy v Novém Sadu. Demonstranti viní vládu z korupce, klientelismu a systémových selhání. Požadavky na politickou odpovědnost od té doby neustaly.
Přesun do funkce premiéra by Vučićovi mohl nabídnout určitý politický restart. Nový mandát, nová role a současně zachování rozhodujícího vlivu na fungování státu.
Představitelé Srbské pokrokové strany (SNS) podobný scénář naznačují dlouhodobě. Předsedkyně parlamentu Ana Brnabićová se k možnosti Vučićovy kandidatury na premiéra opakovaně vyjadřovala pozitivně.
Parlamentní volby by se podle prezidentových slov mohly uskutečnit během tří až čtyř měsíců. Přesný termín označil za technickou otázku.
Zda se protestní hnutí dokáže proměnit v organizovanou politickou sílu schopnou uspět ve volbách, nebo zůstane především občanskou iniciativou bez výraznějšího parlamentního zastoupení, zatím není jasné.
Forma se mění, obsah zůstává
Srbsko je ekonomicky úzce propojeno s Evropskou unií, přístupová jednání však dlouhodobě stagnují.
Brusel opakovaně upozorňuje na problémy v oblasti právního státu, svobody médií a fungování demokratických institucí. Organizace Freedom House například dlouhodobě řadí Srbsko mezi částečně svobodné země.
Kritici vlády poukazují také na tlak na nezávislá média, koncentraci politické moci a slabou institucionální kontrolu vládnoucí garnitury.
Vučić a Srbská pokroková strana si i po více než deseti letech udržují dominantní postavení v srbské politice. Přesun prezidenta do čela vlády by proto podle mnoha pozorovatelů nemusel znamenat zásadní změnu mocenských poměrů.
Opozice zároveň Vučićovy výzvy k dialogu označuje za nedůvěryhodné a srbská společnost zůstává výrazně polarizovaná.
Otázkou je, zda případné volby přinesou Srbsku skutečnou změnu, nebo pouze novou funkci pro stejného politického lídra.
Zdroj info: apnews.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
