Deset dní protestů, tisíce lidí v ulicích a skandování namířené proti vládě i opozici. Albánie zažívá nejintenzivnější vlnu občanského odporu za poslední roky – a tentokrát ji nespustily volby, ale plánovaný luxusní resort spojovaný se jménem Jareda Kushnera.
Skanderbegovo náměstí se opět zaplnilo
Ve středu večer se demonstranti v Tiraně znovu sešli na Skanderbegově náměstí a průvod zamířil k parlamentu za skandování „Rama do vězení, Berisha do vězení“.
Sali Berisha, bývalý premiér a současný předseda opoziční Demokratické strany, přitom v očích protestujících rozhodně nepředstavuje alternativu. Lidé v ulicích nevyjadřují důvěru opozici, ale nedůvěru vůči politickému systému jako celku. A právě to je podstatný rozdíl.
Bezprostředním spouštěčem protestů je plánovaný luxusní turistický projekt v hodnotě zhruba pěti miliard eur, který má podle dostupných informací vyrůst v ekologicky citlivých lokalitách včetně Nartské laguny. Projekt je spojován s investičním záměrem napojeným na Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Vláda projekt označuje za příležitost proměnit albánský cestovní ruch. Kritici v něm naopak vidí další příklad propojení politické moci a velkého byznysu.
Pět požadavků
Hnutí, které někteří označují jako „Flamingovou revoluci“, formulovalo pět konkrétních požadavků: rezignaci vlády, zrušení legislativy zvýhodňující strategické investory, stažení takzvaného Horského balíčku, obnovení ochrany chráněných území a zrušení změn zákona o kulturním dědictví.
Organizátoři záměrně naplánovali středeční demonstraci na výročí vzniku Prizrenské ligy, symbolu albánské národní jednoty z 19. století.
Premiér Edi Rama, který stojí v čele vlády od roku 2013, reaguje na protesty neústupně. Odpůrce projektu označuje za šiřitele dezinformací, antisemitských narativů a nástroje vnějších sil. „Investice se nezastaví, dokud budu ve funkci,“ prohlásil.
Speciální prokuratura SPAK podle dostupných informací zahájila prověřování okolností projektu. Přesný rozsah a zaměření tohoto procesu však zatím nejsou zcela jasné. Politická rétorika přitom zůstává vyhrocená na obou stranách.
Brusel sleduje
Situaci pozorně sleduje také Evropská komise. Její mluvčí Guillaume Mercier vyzval albánské úřady, aby „jednaly bez prodlení“, konkrétně v otázce souladu projektu s environmentálními pravidly v rámci kapitoly 27 přístupových jednání.
Albánie je kandidátskou zemí Evropské unie a přístupová jednání jsou v plném proudu. Environmentální legislativa přitom patří mezi klíčové podmínky celého procesu. Pokud by projekt v citlivých lokalitách pokračoval navzdory výhradám Bruselu, mohl by přístupová jednání výrazně zkomplikovat. To je argument, který si Ramova vláda nemůže dovolit ignorovat.
Protesty se mezitím rozšířily z Tirany i do dalších měst a mezi albánskou diasporu v Evropě a Severní Americe. Organizátoři avizují, že demonstrace budou pokračovat.
Albánie není první zemí, kde se střet mezi velkým investičním projektem a ochranou přírody proměnil v politickou krizi. Jen málokde se však v jednom protestním hnutí propojí tolik témat najednou: ochrana životního prostředí, korupce, nedůvěra ve státní instituce a jméno s globálním politickým dosahem.
Otázkou zůstává, zda to Edi Rama pochopí dříve, než protestní hnutí nabere ještě větší sílu.
Zdroj info: Euronews
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
