Ve stejné době, kdy guvernér centrální banky Aleš Michl veřejně vzkazuje, že zamezí hrozícímu zdražování i za cenu „zdrcené ekonomiky“, Bankovní rada ČNB schvaluje důležitý dokument. Pro vládu přitom nejde o dobrou zprávu.
Ještě v únoru přitom klíčoví experti České národní banky předpokládali, že deficit veřejných financí bude v příštím roce pod třemi procenty. Konkrétně 2,7 procenta. Jinými slovy, Česko na rozdíl od sousedních zemí stále plní obě „maastrichtské“ podmínky, které po členských státech vyžaduje Evropská unie. Podmínky, díky kterým – zjednodušeně řečeno – lze hospodaření vlády označit za odpovědné.
Jde o podíl dluhu na ekonomice nižší než 60 procent a podíl schodku veřejných financí na ekonomice pod zmíněnými třemi procenty. Jak říká šéf Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, plněním těchto pravidel jsme „na lavici vzorných“. Ovšem po pouhých třech měsících je všechno jinak.
Dluhová kondice
Podíl státního dluhu na HDP; r. 2025
Česko – 44,3 %
Polsko – 59,7 %
Slovensko – 61,4 %
Německo – 63,5 %
Maďarsko – 74,6 %
Rakousko – 81,5 %
V polovině května schvaluje Bankovní rada ČNB novou Zprávu o měnové politice. A tam už je v kolonce podílu zmíněného schodku na ekonomice místo předchozích 2,7 procenta nový – horší – odhad: 3,1 procenta. Konkrétně to znamená, že deficit státního rozpočtu pro příští rok by v takovém případě činil zhruba 356 miliard korun, spočítala NRR.
Jen pro připomenutí, letos vláda oproti loňsku zhoršuje hospodaření, když hodlá utratit o 310 miliard korun víc, než jaké plánuje příjmy. Naposledy s deficitem přesahujícím 300 miliard země fungovala v době covidové krize, kdy se některé sektory ekonomiky zcela uzavřely.
„ČNB prostě jen technokraticky říká: Nevěříme vládě, že nedodrží nejen své předvolební sliby – tomu nevěří nikdo –, ale ani povolební vyjádření, že se bude snažit nepřekročit tříprocentní celkový schodek veřejných financí, protože ani do něj se se svou politikou nejspíše nevejde,“ řekl tento týden v úterý Aktuálně.cz šéf NRR Hampl. „To není nic nového, my tomu bez změn politiky vlády nevěříme také.“
Nepřekročení hranice tří procent je přitom klíčový slib, na kterém staví ministryně financí Alena Schillerová svou argumentaci proti kritikům, kteří tvrdí, že vláda Andreje Babiše (oba ANO) neúměrné zvyšuje výdaje, zadlužuje zemi a utrácí za nákladné volební sliby. „Budeme se bezpečně držet pod třemi procenty,“ prohlásila šéfka státní kasy už několikrát. A zopakovala to i v aktuálním rozhovoru pro Aktuálně.cz, v němž padla otázka, zda vláda neriskuje, když zvyšuje výdaje.
V dokumentu zároveň centrální banka varuje, že pokračující zadlužování může spustit další vlnu zdražování. „Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky,“ píše se v nejnovější Zprávě o měnové politice schválené bankovní radou v půli května.
V programovém prohlášení přitom vláda slibuje snižování zadlužení a v hospodářské strategii ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) se dokonce píše o snižování deficitu o půl procentního bodu hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Národní rozpočtová vláda už dříve uvedla, že vládnímu slibu nevěří.
Utrácíme víc, než inkasujeme
Podíl deficitu veřejných financí na HDP; r. 2025
Česko – 2,1 %
Německo – 2,7 %
Rakousko – 4,2 %
Slovensko – 4,5 %
Maďarsko – 4,7 %
Polsko – 7,3 %
„Zhoršení výhledu fiskální politiky i ze strany ČNB bereme vážně, protože fakticky ukazuje, že i jen prosté napočítání všech dalších dodatečných výdajů a snižování příjmů ze strany stávající vlády vede k porušení toho posledního závazku, který vláda udělala. Tedy neprolomení hranice deficitu na úrovni tří procent hrubého domácího produktu,“ uvedl Mojmír Hampl pro Aktuálně.cz.
„Kdyby se vláda držela těchto předvolebních slibů, neměla by problém splnit to, co je dnes napsáno v zákoně, a ani to, co obsahuje fiskálně-strukturální plán,“ tvrdí Hampl.
„Skutečnou pastí nejsou stávající známá a transparentní fiskální pravidla, ale předvolební sliby vlády, které nelze splnit bez porušení jednoho z nich – tedy bez rezignace na ozdravování veřejných financí. Tato vláda bude stav veřejných financí zhoršovat. A to masivně,“ uzavírá.
Guvernér ČNB Aleš Michl v rozhovoru pro podcast Insider velmi ostře pohrozil, že neváhá sáhnout ke zvýšení úrokových sazeb s tím, že zabrání zdražování za každou cenu. „Klidně zdrtím ekonomiku, je mi to jedno,“ řekl. Riziko vyšší inflace podle něj roste. Kromě války na Blízkém východě k němu přispívá vláda svým utrácením.
Drsná Michlova slova naštvala premiéra Andreje Babiše, který ho vyzval, ať sazby sníží. Vyšší úroky totiž znamenají dražší půjčky pro občany, ovšem připlatit by si musela i vláda. Letos stát za své dluhy zaplatí na úrocích přes sto miliard korun.
Dražší úvěry rovněž brzdí ekonomiku, což snižuje příjmy rozpočtu z daní. Vláda přitom s příjmy z rychleji rostoucí ekonomiky počítá.
Pokud by Česko přesáhlo tříprocentní podíl deficitu na ekonomice, je téměř jisté, že Evropská komise s námi zahájí řízení o nadměrném schodku – ve kterém se nacházejí všechny sousední země Česka kromě Německa. Unie během řízení vyžaduje tvrdé reformy a úspory, související náraz by pak byl pro ekonomiku i pro domácnosti mnohem tvrdší.
Hledáčku Evropské komise se Česko v minulosti vyhnulo jen těsně díky konsolidačnímu balíčku předchozí vlády. Ten zvýšil daně a přinesl některé škrty a nepopulární opatření. Nicméně podle ČNB i minulá vláda slíbila víc, než nakonec splnila.
„V letech 2024 i 2025 totiž byla konsolidace veřejných financí mírnější, než původně vláda avizovala. Částečně za to mohly neplánované výdaje související s povodněmi v roce 2024, jakož i zvýšení výdajů na obranu v roce 2025,“ píše se v aktuální Zprávě o měnové politice.
Vláda má přitom obrovskou výhodu. Do „maastrichtských“ tří procent se započítává i hospodaření obcí a krajů, jež mají obrovské přebytky, což deficit výrazně snižuje. Jinak by zmíněnou tříprocentní hranici překročila Česká republika již loni.
