Karenční doba skončila v červenci 2019. Zrušila ji tehdejší vláda ANO Andreje Babiše a ČSSD s podporou komunistů. S novelou přišla sociální demokracie. Obnovení náhrad bylo jedním z hlavních požadavků ČSSD při vyjednávání s hnutím ANO o menšinovém koaličním kabinetu. Předlohu tehdy podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a většina lidovců.
Podle Juchelky by ale karence měla být znovu zavedena. „Četl jsem, že s tím chce přijít ministr (pro sport) Boris Šťastný (Motoristé) jako s poslaneckým návrhem. My se podíváme, jak ten návrh bude vypadat, ale ta myšlenka není k zahození,“ řekl v neděli.
Ministerstvo financí odhaduje, že letos dají podniky na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci 8,5 až devět miliard korun.
Počet neschopenek roste
„Zaměstnavatelé po tom volají,“ podotkl ministr k návratu karenční doby. Zdůraznil, že opatření se nijak neprojeví ve státním rozpočtu. Jedním z argumentů pro něj bylo i to, že pouze tři čtvrtiny receptů vydaných u praktických lékařů nakonec lidé v lékárnách skutečně uplatní.
Počet případů pracovní neschopnosti stoupl mezi lety 2019 a 2022 o 88 procent. Analýzu v létě 2023 zveřejnila Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
„Do vysoké nemocnosti se mohly promítnout zdravotní potíže způsobené v předchozím roce onemocněním covid-19, nicméně větší váhu přisuzujeme skutečnosti, že se projevují důsledky zrušení karenční doby,“ řekl tehdy předseda představenstva asociace Josef Jaroš.
Zastánci proplácení prvních dnů nemoci poukazovali na to, že karenční doba je trestání pracujících lidí za nemoc a hazardem se zdravím.
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.
Mimořádný příspěvek důchodcům
Ministr Aleš Juchelka (ANO) rovněž kvůli nižší zákonné lednové valorizaci penzí preferuje vyplacení mimořádného jednorázového příspěvku důchodcům. V debatě s Moravcem uvedl, že valorizace podle něj momentálně vychází na 270 korun. Vláda ji může zhruba o 300 korun navýšit, což by ale zatížilo do budoucna státní rozpočet. O variantě mimořádného příspěvku hovořil tento týden i předseda vládního hnutí SPD Tomio Okamura.
Důchody se zvedají od ledna o třetinu růstu reálných mezd a o růst cen pro domácnosti penzistů za sledované období. Zákonnou valorizaci může podle Juchelky vláda navýšit až na 576 korun. Upozornil ale, že navýšení důchodů o každou stokorunu stojí stát 2,7 až tři miliardy korun.
„To znamená, že u řádných valorizací se to potom promítne i v budoucích výdajích. U jednorázového příspěvku se to nepromítne,“ řekl ministr.
Vládě předloží několik možných variant řešení, sám se ale přiklání k mimořádnému příspěvku. Jeho výši zatím odhadovat nechce. „Nedokážu to říct. To je na jednání, které povede premiér v rámci koaliční rady. Ve vládě jsou různé směry, budeme se muset domluvit na nějakém kompromisu,“ dodal. Mimořádný příspěvek 5000 korun důchodcům vyplatila už minulá vláda Andreje Babiše (ANO) za covidu.
Nařízení o zvýšení penzí musí vláda schválit do konce září. Začátkem října se v Česku konají komunální a senátní volby. Starobní penze pobíralo na konci června 2,33 milionu seniorů a seniorek. Průměrná částka činila 21 803 korun. Invalidních důchodců bylo 420 900 a pozůstalostních pak 67 800. Další desetitisíce důchodů poskytovaly systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti. Jejich penze jsou vyšší.
Podle důchodové ročenky za rok 2025 loni 30 procent starobních důchodců pobíralo přes 23 tisíc korun. Tři pětiny měly starobní penzi přes 20 tisíc korun. Celkem 90 procent částek přesáhlo 15.854 korun. Podle projednávaného návrhu by se lidem po osmdesátce mělo od příštího roku každých pět let přidat 500 korun. Dostali by je k valorizaci po kulatých či půlkulatých narozeninách. Zatím se penze zvedá o tisíc korun v 85 letech a o další 2000 korun ve stovce.
