Zatímco řidič elektromobilu za nabíjení baterie svého vozu platí dnes stejné peníze jako na začátku roku, majitelé aut se spalovacími motory u benzinek nechají výrazně více peněz než v lednu.
Výdaje na samotnou jízdu přitom představují výraznou část celkových nákladů na užívání auta. Vedle nich ale elektromobily a „spalováky“ mají další specifika, jež mají vliv na celkovou ekonomiku provozu. Jaký typ pohonu šetří peněženku?
Cenová parita se blíží
Jedním z hlavních argumentů proti pořízení elektromobilů byla doposud jejich vyšší průměrná pořizovací cena. V Evropě byl tento rozdíl daný ovšem především absencí dostupných domácích modelů. Automobilky sázely na vyšší třídu a vyráběly převážně vozy SUV, u nichž dosahovaly vyšších marží. Například analytická společnost JATO Dynamics uvádí, že v Evropě byly elektromobily v roce 2018 v průměru o 53 procent dražší než spalovací auta a v roce 2024 už rozdíl klesl na 22 procent.
Evropský trh se výrazně pohnul i v posledním roce. Transport & Environment ve svém EV Progress Report 2026 uvádí, že průměrná cena bateriového elektromobilu v EU v roce 2025 klesla o čtyři procenta, tedy o 1,8 tisíce eur. Největší změna nastala v nižších segmentech: u malých elektromobilů podle analýzy ceny klesly o 13 procent.
Český trh ukazuje, že cenová parita už v některých konkrétních dvojicích není vzdálená teorie. Škoda Enyaq v českém ceníku začíná mírně nad milionem korun, tedy zhruba na stejné cenové úrovni, v jaké se prodávají modely Kodiaq se spalovacím motorem.
Byť obě auta nejsou úplně stejná – liší se koncepcí, prostorem i výbavou –, v obou případech míří na stejnou cílovou skupinu. Jinak řečeno, řidiči hledající rodinné SUV už dnes mohou vybírat mezi oběma technologiemi za srovnatelnou cenu.
Podobný vývoj se odehrává v nižší cenové hladině. Loni v Evropě i Česku výrazně uspěla Škoda Auto se svým elektrickým modelem Elroq. Její základní model se prodává od 800 tisíc korun a může tak téměř konkurovat typově podobnému spalovacímu Karoqu, u nějž ceny začínají na 700 tisících korunách.
Letos má přitom přijít na trh nová škodovka s označením Epiq, jejíž ceny by měly být ještě nižší – zhruba od 650 tisíc korun. Podobné levné modely připravuje většina dalších evropských automobilek a na trh pronikají také čínské značky se svou agresivní cenovou politikou. Shrnuto: Pořizovací cena jako argument proti elektromobilům se začíná omezovat na nejlevnější kategorie, kde kvůli stále drahým bateriím chybí elektrická alternativa.
Domácí nabíječka je výhra
Letošní rok přinesl ještě jeden silný trumf pro zastánce elektromobility: výrazné zdražení nákladů na samotnou jízdu. Jestliže se na začátku roku dal natankovat benzin i nafta zhruba za 33 korun, na jaře vystoupaly ceny až nad 40 korun za litr. Naproti tomu ceny nabíjení jak u domácích, tak veřejných dobíjecích stanic zůstaly stejné. To významně zvýšilo výhodu elektromobilů.
Týdeník Ekonom spočítal, jak se změnily od začátku roku náklady na ujetí sto kilometrů s nejoblíbenějšími SUV od Škody Auto a jak si stojí ve srovnání s nabíjením (viz tabulka). Zatímco majitelé elektromobilů Škoda Enyaq zůstali na svém, řidiči benzinového i naftového SUV si od začátku ledna do začátku května připlatili více než čtvrtinu navrch.
Pro kompletní obrázek a férové srovnání je ovšem potřeba vzít v potaz ještě jeden důležitý faktor, a sice kde majitel bateriového vozu čerpá energii. V tomto ohledu jednoznačně vyhrávají elektromobilisté, kteří mají vlastní nabíjecí wallbox. Ten se dá pořídit už kolem 15 tisíc korun a v případě nabíjení baterie při nočním tarifu stojí ujetí 100 kilometrů při průměrné spotřebě kolem 100 korun.
U kombinovaného nabíjení – většinu času doma a občas při cestách na veřejných stanicích – cena vzroste zhruba na 150 korun. Pokud ovšem řidič nemá možnost nabíjet takto výhodně a je odkázaný pouze na veřejné nabíječky, zaplatí přes 230 korun.
Ze srovnání spalovacího motoru a elektromobilu tak vyplývá, že ještě na začátku roku byl elektromobil výhodnější jen u řidičů s domácí přípojkou. Po jarním zdražení pohonných hmot už vyjde levněji elektromobil i v případě využívání veřejné dobíjecí sítě s vyššími cenami.
Elektromobily stárnou rychleji
Jestliže aktuálně nejsilnějším argumentem pro pořízení elektroauta jsou výdaje spojené se samotnou jízdou, existuje u nich taky jedna výrazná slabina. Vozy poháněné baterií podle zkušeností autobazarů ztrácejí podstatně rychleji a výrazněji svou hodnotu.
Naposledy to potvrdily výsledky velké analýzy společnosti Carvago, která se zabývá prodejem ojetých vozů. Firma vycházela z velkého vzorku dat: nabírala je na německém inzertním trhu s ojetinami, který je co do velikosti jednoznačně největší v Evropě. Zkoumala rozdíly mezi pořizovacími cenami deseti různých modelů elektrovozů a jejich srovnatelných alternativ se spalovacími motory z roku 2022 a cenami inzerovanými na konci roku 2025. Výsledek?
Elektromobily zlevňovaly podstatně rychleji, a to bez výjimky. V případě některých modelů byl pokles ceny dokonce dvojnásobný oproti benzinové nebo dieselové alternativě. Například u modelu Hyundai Kona Electric mezi lety 2022 a 2025 cena klesla více než o polovinu. Naproti tomu u spalovacího modelu Hyundai Kona činil pokles pouze čtvrtinu. Více než poloviční bylo snížení ceny u ojeté Škody Enyaq, zatímco benzinový model Škoda Kodiaq ztratil na hodnotě třetinu.
Menší poptávka po ojetinách
Hlavní důvody tak rozdílného vývoje jsou podle analytiků společnosti Carvago, jež se zabývá prověřováním vozů, dva. Tím prvním je rychlý technologický pokrok, druhým pak menší poptávka po ojetých elektromobilech.
„Vývoj elektroaut jde prudce dopředu, což ale vede ke zrychlenému technickému zastarávání existujících modelů. A po celé Evropě stále zůstává mnoho lidí, kteří z různých důvodů nepovažují elektrické auto za vhodné řešení svých dopravních potřeb,“ vysvětluje zakladatel společnosti Jakub Šulta.
Související
Hlavním důvodem je především překotný pokrok u baterií. „Na cenový pokles ojetin z řad elektrovozidel má velký vliv postupný a v poslední době velmi rychlý vývoj směrem k vyšší technické úrovni baterií – navyšování jejich kapacit, snižování hmotností, technické řešení jejich chlazení,“ doplňuje Barbora Minksová, ředitelka marketingu společnosti Cebia, zabývající se kontrolami technického stavu starších aut.
Pro první majitele vozů s baterií je to špatná zpráva: rychlejší pokles ceny se velmi negativně projevuje na výpočtu celkových nákladů na užívání vozu. Stává se z něj dokonce hlavní příčina, proč z hlediska tohoto ukazatele vycházejí elektromobily jako nákladnější i přes výraznou výhodu v podobě stabilních cen elektřiny.
Kapacita baterie
Pro řidiče vybírajícího ojetinu je to ale naopak dobrá zpráva – za příznivou cenu si může koupit zánovní vůz, u nějž ušetří na provozu. U současných baterií po třech až pěti letech klesá kapacita jen zhruba o 10 až 15 procent; platí na ně navíc pět, respektive tři roky záruka.
Na rostoucím zájmu o ojeté elektromobily se to už v praxi projevuje. Zatímco před válkou na Blízkém východě činil podíl prověřovaných elektromobilů u společnosti Carvago jen kolem 17 procent, poté kvůli zdražení pohonných hmot vystoupal na více než čtvrtinu.
Související
„Lidé si spočítali, že při dnešních cenách klasických paliv se návratnost investice do ojetého elektromobilu dramaticky zkracuje. Strach z dalšího zdražování ropy zkrátka zlomil psychologickou bariéru u těch, kteří nákup elektromobilu dosud zvažovali jen okrajově,“ tvrdí Šulta.
Větší zájem o auta s baterií potvrzuje i síť autobazarů AAA Auto. Ta v dubnu prodala 280 starších elektromobilů. Meziročně to bylo o 174 procent více. „Z dnešních 4,5 procenta se čistě elektrické vozy mohou v horizontu dvou až tří let dostat k sedmi- až desetiprocentnímu podílu na trhu,“ odhaduje generální ředitel Petr Vaněček.
Úspory stárnutí nevyváží
Vedle hlavních nákladových položek je do výpočtu celkových nákladů užívání automobilu potřeba započítat také další položky, byť podstatně nižší. Elektromobilisté ušetří na údržbě a servisu.
„Při ročním nájezdu 20 tisíc kilometrů může dle našeho odhadu vyjít servis vozidla se spalovacím motorem zhruba o 30 procent dráž, u složitějších dieselů může být rozdíl odhadem až 50 procent,“ říká ředitelka komunikace společnosti Cebia Barbora Minksová.
Související
Důvodem je především konstrukce elektromobilů. „Elektromotor je konstrukčně mnohem jednodušší a je v něm méně pohyblivých dílů. Díky využívání rekuperačního brzdění se také méně opotřebovávají brzdy, jednodušší je i převodovka. Odpadá také servis výfuku, emisní systém a podobně,“ dodává Minksová.
U nové technologie je naopak dražší pojištění, a to opět v průměru o tisíce korun během tříletého cyklu. S několika tisíci korunami navíc je pak potřeba počítat také u koupě pneumatik, které se u elektromobilů rychleji opotřebovávají kvůli vyšší hmotnosti vozů s baterií a vyšší je i pořizovací cena.
Při kompletním započítání těchto parametrů se ukazuje, že zásadní pro celkové náklady na užívání je u nových elektromobilů právě jejich rychlá ztráta hodnoty.
Vyjdeme-li ze statistiky analytiků Carvago a použijeme je do celkového výpočtu, vychází celkové náklady za tři roky s nájezdem 15 tisíc kilometrů ročně u elektromobilu Škoda Enyaq 85 s pořizovací cenou 1,2 milionu a dobíjením ze 70 procent doma a zbytek u veřejných stanic zhruba na 790 tisíc.
U benzinového i dieselového Kodiaqu s přibližně stejnou cenou pak na začátku roku činily tyto náklady v obou případech přibližně 670 tisíc a po zdražení pohonných hmot stouply na 700 tisíc.
Častý bod svárů mezi tvrdými fanoušky spalovacích motorů a apoštoly elektromobility se týká dojezdu. Ještě před několika lety šlo o hlavní brzdu masového rozšíření elektromobility a trumf v rukou odpůrců aut s baterií při diskusích. V roce 2026 už ale situace vypadá také jinak.
Nabíječky dohání benzinky
Nejlepší modely nabízejí reálný dojezd a díky rychlému nabíjení tak i delší cesty přestávají být velký problém. Podle celosvětově harmonizované testovací metodiky WLTP (Worldwide Harmonized Light-Duty Vehicles Test Procedure) se průměrný dojezd nových elektromobilů střední a vyšší třídy pohybuje kolem 400 až 550 kilometrů, což stačí velké většině běžných řidičů. Reálný provoz je ale závislý na podmínkách.
V zimě může spotřeba elektromobilu vzrůst o 20 až 30 procent, což odpovídá poklesu dojezdu o desítky procent. Spalovací auta jsou v tomto ohledu stabilnější, i když i u nich roste spotřeba při nízkých teplotách.
Pro řidiče, kteří často absolvují jízdy na delší vzdálenosti, proto hraje klíčovou roli hustota sítě nabíjecích stanic. Jejich počet v posledních letech výrazně roste – zatímco v roce 2021 jich bylo k dispozici 1200, dnes je to více než trojnásobek. Počet nabíjecích stanic se tak začíná blížit celkovému počtu benzinek, jichž je v Česku 3900.
Při detailnějším pohledu se ale ukazuje, že více než 900 z nich postavili dodavatelé v Praze. Naopak v krajích jsou počty nižší a nabíječky méně dostupné než čerpací stanice. Tři čtvrtiny z nich jsou navíc pomalé. Vysokorychlostní DC nabíječky, u nichž se strávená doba může srovnávat s tankováním benzinu nebo nafty, jsou zatím pořád v menšině, především u dálnic.
Když se tedy dnes řidič rozhoduje, jestli nepřišel už ten správný moment přejít na elektromobilitu a další nové auto už si pořídit s baterií, některá dilemata pomalu odpadají.
Ceny srovnatelných modelů se přibližují, dojezd s výjimkou dálkových tras také není neřešitelný problém a čisté náklady na jízdu nyní hrají do karet elektřině. A to tím spíš, pokud může baterii nabíjet doma. Pokud ale vezme v úvahu výrazně rychlejší stárnutí elektromobilů, z čistě ekonomického hlediska stále vyhrává spalovací motor.
