Pákistán se od března etabloval jako hlavní mediátor ve válce mezi Íránem a Spojenými státy. Zároveň ale v tichosti rozmístil do Saúdské Arábie 8 000 vojáků, letku stíhaček a čínský systém protivzdušné obrany. Jde o první velkou realizaci loňské obranné dohody mezi Islámábádem a Rijádem – a zároveň o riskantní diplomatickou hru na dvě strany.
Agentura Reuters exkluzivně odhalila rozsah pákistánského nasazení v Saúdské Arábii během probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle tří bezpečnostních představitelů a dvou vládních zdrojů zahrnuje mise přibližně 16 stíhacích letounů JF-17 Thunder, vyráběných společně s Čínou, dvě letky dronů a systém protivzdušné obrany HQ-9. Veškerou techniku obsluhuje pákistánský personál, financuje ji však Saúdská Arábie.
Když mediátor nosí uniformu
V Islámábádu se konalo dosud jediné kolo mírových rozhovorů, které vedlo k příměří trvajícímu už šest týdnů. Jenže právě v době, kdy Pákistán zprostředkovává dialog, má na saúdském území rozmístěnou bojeschopnou sílu určenou k ochraně království před případnými íránskými útoky.
Tato dvojí role staví Islámábád do mimořádně citlivé pozice. I omezená vojenská podpora může být v takto polarizovaném konfliktu vnímána jako jasné stranění. Pákistán přitom s Íránem sdílí téměř tisíc kilometrů dlouhou hranici.
Obranný pakt s jaderným přesahem
Základ současného nasazení tvoří Strategická dohoda o vzájemné obraně, kterou Pákistán a Saúdská Arábie podepsaly 17. září 2025. Plné znění smlouvy zůstává neveřejné, obě strany ale potvrdily, že zahrnuje závazek vzájemné obrany v případě útoku.
Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif dokonce naznačil, že dohoda staví Saúdskou Arábii pod pákistánský jaderný deštník. Pokud by tomu tak skutečně bylo, šlo by o jeden z nejvýznamnějších obranných závazků v regionu.
Podle jednoho z vládních zdrojů, který měl možnost do textu smlouvy nahlédnout, umožňuje dohoda nasazení až 80 000 pákistánských vojáků v Saúdské Arábii. K tisícům vojáků s bojovou rolí, kteří tam působili už na základě starších dohod, nyní přibylo dalších 8 000 – s možností dalšího posílení v případě eskalace.
Není to poprvé
Pákistán má s vojenskou podporou Saúdské Arábie dlouhodobé zkušenosti. Islámábád poskytoval Rijádu výcvik, vojenské poradenství i personál po několik desetiletí, zatímco Saúdská Arábie opakovaně finančně pomáhala Pákistánu během ekonomických krizí. Vztah obou zemí je tedy dlouhodobě strategický a vzájemně výhodný.
Agentura Reuters už dříve informovala, že Pákistán vyslal stíhačky do Saúdské Arábie poté, co íránské útoky zasáhly klíčovou energetickou infrastrukturu království a zabily tři civilisty z Indie a Bangladéše. Stalo se tak ještě předtím, než se Islámábád stal hlavním prostředníkem konfliktu.
Současné nasazení ale představuje výrazný posun. Nejde už pouze o poradce nebo symbolickou vojenskou přítomnost, ale o plnohodnotnou předsunutou sílu v aktivní konfliktní zóně.
Hra na tenké hraně
Pákistán se ocitl v situaci, která nemá jednoduché řešení. Na jedné straně stojí bohatý a strategicky klíčový spojenec, na druhé sousední Írán, se kterým sdílí nejen hranici, ale i komplikovanou historickou zkušenost.
Islámábád se snaží udržet rovnováhu — být spolehlivým partnerem Rijádu, aniž by si zároveň definitivně znepřátelil Teherán.
Zatím se mu to daří. Příměří drží, mírové rozhovory pokračují, byť další kola byla odložena, a Pákistán si stále udržuje pozici důležitého prostředníka. Otázkou ale zůstává, jak dlouho může tato křehká rovnováha vydržet. A především: co se stane, pokud konflikt znovu eskaluje a pákistánské stíhačky budou muset vzlétnout ne na cvičení, ale do skutečného boje?
Zdroj info: Reuters
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
