Slovensko loni nadále neplnilo pravidlo, že veřejný schodek by neměl překročit tři procenta HDP. Kvůli tomu už Evropská unie vůči Slovensku dříve zahájila řízení. Nově Bratislava nedodržela ani další unijní kritérium, že dluh státu by neměl být vyšší než 60 procent HDP.
Hospodaření veřejného sektoru Slovenska loni bylo proti původním předpokladům lepší, rozpočtový výhled předpokládal schodek 4,72 procenta HDP. V nominálním vyjádření deficit klesl na zhruba 6,09 miliardy eur (147,9 miliardy Kč) z 6,96 miliardy eur (169 miliard Kč) v roce 2024. K lepšímu výsledku podle statistiků přispěly hlavně vyšší přebytky ve fondech sociálního zabezpečení.
Deficit veřejných financí České republiky loni podle dřívějších údajů Českého statistického úřadu vzrostl na 2,1 procenta HDP ze dvou procent v roce 2024. Míra zadlužení vládních institucí v Česku loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta.
Kabinet slovenského premiéra Roberta Fica po nástupu do úřadu v roce 2023 prosadil už tři konsolidační balíčky, které zahrnovaly zejména zvýšení daní a povinných odvodů, jakož i zavedení daní nových. Kromě toho vláda schválila nové výdaje, například v podobě vyplácení plnohodnotného 13. důchodu pro příjemce různých typů penzí.
Schválený státní rozpočet Slovenska pro letošek počítá s dalším poklesem míry schodku veřejných financí, a to na 4,1 procenta HDP. Nezávislá slovenská rozpočtová rada už dříve upozornila, že bez dalšího ozdravení státních financí budou rozpočtový deficit země i dluh státu v poměru k HDP stoupat.
