Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden, převádí financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun.
Obě veřejnoprávní média v pondělí vyjmenovala deset hlavních nedostatků vládního návrhu. Záměr podle nich nepřináší promyšlenou koncepci ani deklarovanou modernizaci, ale řadu nejasností v základních otázkách zřízení, fungování a postavení médií veřejné služby.
„Neposkytuje dostatečné záruky pro skutečně nezávislou existenci Českého rozhlasu a České televize. Je vnitřně nekonzistentní a trpí zásadními legislativními nedostatky. Místo posílení stability a důvěryhodnosti veřejné služby otevírá prostor pro právní nejistotu, vnější tlaky a oslabení redakční autonomie,“ stojí v prohlášení.
Případné změny by proto podle ČT a ČRo měla řešit raději novela současných právních předpisů místo zcela nového zákona, který zásadně nabourává současný systém veřejné služby.
Ministr Klempíř, který návrh zákona o médiích veřejné služby připravil a předkládá, odmítl názory, že úspory a šetření znamenají útok na nezávislost médií.
„V posledních letech se museli uskromnit nejen občané, ale i řada firem a šetřit začal s novou vládou i stát. Nevoli šetřit ze strany médií veřejné služby může řada lidí chápat jako jejich odtržení od ostatní společnosti,“ uvedl ministr. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) pak minulý týden uvedl, že vláda návrhem plní svůj program.
Vágní a rozporné formulace
Za největší nedostatky chystaných změn obě média považují zejména to, že ruší dosavadní zákonné zřízení veřejnoprávních médií, aniž by přesvědčivě zajišťoval kontinuitu jejich existence, práv, závazků a vnitřních pravidel. Zároveň podle nich vnáší nejasnost do platnosti jejich kodexů, statutů a memorand uzavřených se státem či do postavení mediálních rad.
„Zavádí vágní a rozporné vymezení veřejné služby; ruší oprávnění využívat kmitočty přidělované pro vysílání a opomíjí činnosti v oblasti nových vysílacích technologií,“ uvedla také média v prohlášení.
Konec regionů i mocenský vliv
Návrh podle nich dostatečně neřeší regionální vysílání a regionální studia, upozaďuje publicistiku a oslabuje redakční autonomii tím, že stanovuje odpovědnost mediálních rad za obsah.
Problematicky otevírá prostor pro vliv mocenských a zájmových skupin na obsah vysílání pramenící z financování z darů, grantů a účelových příspěvků a současně nejednoznačně garantuje samotnou nezávislost médií veřejné služby, když připouští nepřímý vliv státu, státních orgánů, nebo dokonce politických subjektů na obě média.
„Celkově tak nejde pouze o změnu způsobu financování médií veřejné služby, ale o zásah do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování veřejnoprávních médií,“ podotkla veřejnoprávní média.
Co se týče financování, zakládá podle nich nejistotu ohledně vyplácení příspěvku ze státního rozpočtu, protože chybějí ustanovení specifikující způsob a termín vyplácení ročního příspěvku ze státního rozpočtu. Nově zavádí možnost financování médií veřejné služby z darů, grantů a příspěvků třetích osob. To ale znamená, že by část jejich financování mohla záviset třeba na firmách, obcích, krajích nebo jiných dárcích.
Takové ustanovení otvírá možnosti vlivu dárců na obsah vysílání. Požadavek uvádět u fyzických osob vedle jména a příjmení i datum narození je podle ČT a ČRo nepřiměřený zásah do soukromí, který může lidi od poskytování příspěvků odradit. K rozporu dochází především se zákonem o zpracování osobních údajů a nařízením Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.
|
Nejzásadnější právní nedostatky návrhu: |
|
|---|---|
|
1. Návrh fakticky ruší dosavadní zákonné zřízení Českého rozhlasu a České televize. 2. Není zajištěna kontinuita práv, povinností, majetku a závazků obou institucí. 3. Nezávislost médií veřejné služby není chráněna dostatečně a jednoznačně. 4. Chybí jasné vymezení veřejné služby v oblasti rozhlasového, resp. televizního vysílání. 5.Není jasná další platnost kodexů, statutů a memorand. 6. Text zákona je v rozporu se základními legislativními principy. 7. Zavádí prioritizaci funkcí veřejné služby. 8. Posiluje roli mediálních rad na úkor redakční autonomie. 9. Financování je nastaveno problematicky. 10. Povinnost zajistit dostupnost kompletního vysílání ČRo osobám se smyslovým postižením je v praxi nerealizovatelná, nelze zajistit titulky nebo tlumočení do znakové řeči. |
