Japonské ministerstvo obrany si dalo cíl: do roku 2036 zvýšit podíl žen v armádě na 13 procent. Není to gesto politické korektnosti. Je to pragmatická reakce na problém, který se táhne celým japonským trhem práce – zemi docházejí lidé. A armáda to pociťuje možná nejcitelněji ze všech.
Čísla, která armádu bolí
Dnes tvoří ženy v japonských silách sebeobrany kolem devíti procent personálu. Cílových 13 procent do roku 2036 může znít skromně – americká armáda měla v roce 2023 zhruba 18 procent nových rekrutů žen. Ale pro Japonsko, které má za sebou pacifistickou ústavu a tradičně konzervativní přístup ke genderovým rolím, jde o výrazný posun.
Problém je přitom naléhavý. Z celkových 250 tisíc armádních pozic zůstává neobsazených deset procent. Nízká porodnost, stárnoucí populace, napjatý trh práce. Mladí Japonci navíc nejsou příliš nadšení z kariéry v armádě – odrazují je nebezpečné úkoly, nízké platy a důchodový věk kolem 56 -ti let.
Infrastruktura jako základ změny
Ministerstvo obrany si uvědomuje, že nestačí jen vyhlásit cíl. Proto slibuje „podporovat aktivní zapojení ženského personálu“ a zdůrazňuje potřebu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Konkrétně to znamená budování ženských toalet, koupelen a vyhrazených prostor na každé základně i v každé posádce. Dokonce i na plavidlech vznikají ženské kajuty.
Může to znít jako samozřejmost, ale v armádě, která byla po desetiletí téměř výhradně mužskou doménou, jde o zásadní infrastrukturní změnu. A také o signál, že Tokio myslí zapojení žen vážně.
Skandál jako katalyzátor
Načasování náborové kampaně není náhodné. Přichází v době, kdy se japonská armáda potýká s dozvuky široce medializovaného skandálu se sexuálním napadením. Bývalá vojačka využila platformu YouTube, aby veřejně promluvila o svých zkušenostech. Její příběh otevřel debatu o tom, že nestačí ženy do armády přijímat – je nutné vytvořit prostředí, kde se budou cítit bezpečně a respektovaně. Demografická krize sice otevřela dveře, ale kulturní změna teprve začíná.
Geopolitický kontext
Za snahou zvýšit stavy armády stojí i rostoucí obavy z územních ambicí Číny. Tokio v posledních letech výrazně zvyšuje výdaje na obranu a postupně se vzdaluje od striktně pacifistické doktríny. Japonské síly sebeobrany sice disponují sofistikovanými obrannými schopnostmi, ale až donedávna se zdržovaly budování ofenzivních kapacit.
Zajímavý detail: ani jeden příslušník japonských ozbrojených sil nezahynul v ozbrojeném konfliktu ani nikoho nezabil. Většina z přibližně 2000 obětí od roku 1950 zahynula při vojenských cvičeních. To je statistika, kterou má jen málokterá armáda na světě.
Japonsko v mezinárodním srovnání
Podle údajů Evropského parlamentu tvořily ženy v roce 2022 asi 12 procent personálu ozbrojených sil členských zemí NATO a jejich partnerských států. Japonský cíl 13 procent tedy není nijak ambiciózní, ale odpovídá globálnímu průměru.
Otázkou zůstává, zda se Tokiu podaří tento cíl naplnit. Vzhledem k demografickému vývoji a bezpečnostní situaci v regionu si Japonsko nemůže dovolit nevyužít potenciál poloviny populace. Jenže nestačí jen otevřít dveře – je třeba změnit i to, co je za nimi.
Zdroj info: Teraz.sk
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<