Ve východním Lotyšsku začínají vnímat drony jako zdroj strachu a narušení každodenního života. Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs proto otevřeně vyzývá Evropskou unii, aby finančně podpořila regiony zasažené dronovými incidenty spojenými s válkou na Ukrajině. Nejde přitom jen o bezpečnost. Ve hře je ekonomika, psychika obyvatel i fungování celých komunit.
Když se z poplachu stává rutina
Opakované letecké poplachy ve východním Lotyšsku v posledních týdnech narušily školní zkoušky a vedly ke zrušení kulturních akcí. „Místní ekonomiky i lidé jsou ovlivněni. Lidé mají strach, a to z dobrého důvodu,“ říká Rinkēvičs. Drony se staly faktorem, který zasahuje do běžného života způsobem, jaký si ještě před několika lety dokázal představit jen málokdo.
Baltičtí lídři téma otevřeli na úterním setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ve Vilniusu. Nyní čekají na „konkrétní návrhy“. Rinkēvičs zdůrazňuje, že problém přesahuje čistě obrannou agendu: „Nejde jen o obranu. Jde o širší, vzájemně propojené otázky. Stále máme před sebou jednání o víceletém finančním rámci, kde budou všechna tato témata na stole.“
Pád vlády premiérky Eviky Siliņy začátkem května přišel po vlně kritiky kvůli způsobu, jakým kabinet zvládal opakované incidenty s drony nad lotyšským územím. Některé z nich byly ukrajinské a pravděpodobně je odklonilo ruské elektronické rušení. Geopolitická realita východní Evropy se tak promítá nejen do bezpečnostní strategie, ale i do domácí politiky.
Více peněz na obranu? Jasně!
Evropská komise navrhla pro období 2028 až 2034 rozpočet ve výši 2 bilionů eur, z toho 131 miliard eur na obranu a vesmírné programy. Když byl Rinkēvičs dotázán, zda by konečná alokace na obranu měla být vyšší, odpověděl stručně: „Ano.“ Přinejmenším z pohledu Lotyšska – i když nová vláda, která má být oznámena dnes večer, může mít jiné priority.
Rinkēvičs argumentuje, že východní Evropa by měla být prioritou při zlepšování dohledu, radarového pokrytí a protidronových systémů. „V tuto chvíli je severovýchod Evropské unie a NATO zasažen více než například Španělsko, Kypr nebo Řecko. Ale nikdy nevíte, jak se situace může změnit. Proto bychom pravděpodobně měli začít touto částí Evropy a postupně ochranu rozšiřovat.“
Lotyšsko, Litva a Estonsko sdílejí obavy z mezer v monitorování vzdušného prostoru a z nedostatečných schopností obrany proti dronům navzdory stávající misi NATO zaměřené na ochranu vzdušného prostoru regionu. Prezident zároveň upozorňuje na rychlost technologického vývoje: „Co bylo před rokem účinným způsobem, jak se vypořádat s drony, už dnes nefunguje.“ Cílové kapacity, operační plánování i systémy nákupu musí být podle něj „agilnější“.
Drony jako součást hybridní války
Konflikt na Ukrajině, který začal v roce 2022, výrazně zvýšil význam dronů v moderním válčení. Evropská unie na to reaguje – v únoru 2024 představila Evropská komise Akční plán pro bezpečnost dronů a boj proti nim. EU se snaží posílit připravenost prostřednictvím technologického rozvoje a průmyslové výroby, zlepšuje koordinaci mezi členskými státy a vnímá dronové útoky jako nedílnou součást moderní hybridní války.
V září 2024 došlo k významným narušením leteckého provozu v Dánsku kvůli dronům, což vedlo k uzavření letišť v Kodani, Aalborgu a Oslu. Evropa čelí sofistikovaným a rušivým incidentům, které jsou vyhodnocovány jako koordinované kampaně hybridní války vedené státními aktéry. Jak varují analytici: „Evropa vůbec není připravena na masivní útok dronů.“
Drony už nejsou jen nástrojem moderního bojiště – mění každodenní život, ekonomiku i politiku ve východní Evropě. Otázkou zůstává, zda je Evropská unie připravena své východní regiony nejen bránit, ale také dlouhodobě podporovat v době, kdy se obloha stává novou frontovou linií.
Zdroj info: Euractiv.com
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
