Počet jaderných zbraní poprvé po desetiletích opět roste. Devět států dnes disponuje téměř deseti tisíci jadernými hlavicemi připravenými k okamžitému nasazení. A trend ukazuje jasně směrem nahoru.
Čísla, která mluví za vše
Podle nejnovější zprávy organizací ICAN, Norwegian People’s Aid a Federace amerických vědců vlastnilo devět jaderných mocností na začátku letošního roku dohromady 12 187 jaderných hlavic.
Z toho je přibližně 9 745 použitelných – tedy připravených k reálnému nasazení. Oproti loňsku narostl počet rychle dostupných hlavic o 141.
Abychom si to dokázali představit: explozivní síla těchto zbraní odpovídá přibližně 135 000 násobku bomby, která v srpnu 1945 zničila Hirošimu. Současný jaderný arzenál by dokázal zničit civilizaci opakovaně.
Přibližně třetina hlavic je rozmístěna na balistických raketách, ponorkách nebo na základnách bombardérů – stačí jediný rozkaz. Zbytek zůstává v rezervě. Kromě toho existuje ještě asi 2 500 hlavic vyřazených z provozu, které čekají na demontáž.
Kdo drží karty v ruce
Drtivá většina – téměř 90 procent – všech jaderných zbraní je v rukou Ruska a Spojených států.
Rusko disponuje přibližně 5 459 hlavicemi, USA kolem 5 177. Následují Francie, Spojené království, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea.
Čína, Indie, Severní Korea, Pákistán a Rusko své arzenály aktivně rozšiřují. Francie a Spojené státy plánují jejich modernizaci.
Svět se neodzbrojuje. Naopak zbrojí.
„Pokračující každoroční nárůst počtu nasazených hlavic je znepokojivý vývoj, který zvyšuje rizika rychlé eskalace, chybných výpočtů a náhodného použití,“ varuje Hans Kristensen z Federace amerických vědců.
Konec iluzí o odzbrojení
Navzdory výraznému snížení celkového počtu hlavic od konce studené války se bezpečnostní situace v posledních letech paradoxně zhoršuje.
Klíčové smlouvy o kontrole zbrojení erodují nebo zcela zanikly. Svět vstoupil do nové éry bez závazných limitů pro největší jaderné arzenály – a to v době, kdy geopolitické napětí dosahuje úrovně, jakou jsme neviděli po celé generace.
Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN), která v roce 2017 získala Nobelovu cenu za mír, stála za Smlouvou o zákazu jaderných zbraní z roku 2021.
Do začátku letošního roku k ní přistoupilo 70 zemí. Žádná jaderná mocnost se k ní ale nepřipojila – stejně jako většina jejich evropských spojenců.
„Evropa představuje hlavní překážku dalšího pokroku v globálním prosazování Smlouvy o zákazu jaderných zbraní,“ konstatuje zpráva bez obalu.
Svět postavený na víře
Svět se nachází v sevření jaderného paradoxu. Máme méně hlavic než za studené války, ale zároveň více států s jadernými ambicemi, modernější zbraňové systémy a méně funkčních kontrolních mechanismů.
Riziko náhodného použití nebo chybného výpočtu roste. Přinejmenším bychom si měli přiznat jednu věc: jaderné odzbrojení není samozřejmý proces. A číslo 9 745 použitelných hlavic není jen statistika – je to připomínka, že lidstvo stále drží v rukou nástroj vlastního zničení. Jak dlouho ještě budeme věřit, že ho nikdy nepoužijeme?
Zdroj info: ČTK
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
