Giorgia Meloniová se zdála být neporazitelná. Vedla nejstabilnější italskou vládu za poslední roky. V Bruselu si získala respekt. Doma jí nikdo nešlapal na paty. Pak ale přišlo zlomové referendum o soudní reformě. Pravicové premiérce srazilo křídla. Proti jejím plánům se vyslovilo 54 procent voličů.
Ještě horší zprávou pro vládu byla nečekaně vysoká účast. K urnám přišlo 59 procent oprávněných voličů. To není jen porážka návrhu. To je politický výprask.
Když se soudci stávají nepřáteli
Meloniová vsadila na reformu justice. Prezentovala ji jako dlouho odkládanou očistu systému. Soudce a státní zástupce obviňovala z politizace a levicové zaujatosti. Ministr spravedlnosti Carlo Nordio dokonce nazval prokurátory „paralelní mafií“. Jeho šéf kabinetu je přirovnal k „popravčí četě“. Rétorika byla ostrá. Cíl vlády zůstával jasný. Oddělit kariérní dráhy soudců a žalobců. Přetvořit jejich dozorčí orgány. Oslabit vliv takzvaných právnických „frakcí“.
Pro opozici to byla voda na mlýn. Referendum rychle přerostlo v hlasování o důvěře vládě. Premiérka do kampaně vstoupila osobně. Pozdě, ale razantně. Varovala před „mocnějšími frakcemi, nedbalejšími soudci a surrealistickými rozsudky“. Strašila propouštěním „imigrantů, násilníků, pedofilů a dealerů“. Nepomohlo to.
Tři velká města, tři rány
Porážka byla nejbolestnější tam, kde to Meloniová potřebovala nejvíc. V provincii Řím hlasovalo proti 57 procent lidí. V Miláně 54 procent. V Neapoli dokonce 71 procent.
Aktivisté, studenti a odboráři spontánně vyšli do ulic. Demonstrace se konaly na několika místech v Římě. Rozzuřený dav skandoval: „Odstup, odstup.“
Premiérka zveřejnila video. Porážku v něm uznala s kamennou tváří. „Italové rozhodli a my toto rozhodnutí budeme respektovat,“ řekla. Připustila „hořkost ze ztracené příležitosti“. Slíbila však neúnavné pokračování vlády „s odpovědností a odhodláním“. Realita je ale jiná. Poprvé od nástupu do úřadu vypadá vládkyně Itálie zranitelně.
Opozice cítí krev
Bývalý premiér a šéf centristické strany Italia Viva Matteo Renzi nešetřil kritikou. Prohlásil, že Meloniová bude nyní politicky ochromená. „I její vlastní následovníci o ní začnou pochybovat,“ uvedl. Sám Renzi po podobně prohraném referendu v minulosti odstoupil. „Uvidíme, co udělá Meloniová po této velké porážce,“ dodal.
Lídryně opozičních demokratů Elly Schleinová byla ještě přímější. „Porazíme ji v příštích volbách. Jsem si tím jistá.“ Hlasování podle ní vysílá jasný politický signál. Vláda musí poslouchat zemi a její skutečné priority. Bývalý premiér Giuseppe Conte z populistického Hnutí pěti hvězd mluvil o „novém jaru a nové politické sezóně“. Angelo Bonelli ze Zelených a Levicové aliance přidal další úder. Výsledek prý ukazuje, že „v zemi existuje většina proti vládě“.
Co teď?
Před Meloniovou stojí dilema. Může se pokusit rychle získat zpět iniciativu. Nabízí se vypsání předčasných voleb. Musela by to stihnout dřív, než se zhorší ekonomická situace a vyprší klíčové fondy EU na obnovu. Jenže italský prezident Sergio Mattarella má poslední slovo o rozpuštění parlamentu. Poslanci navíc mohou zablokovat volby vytvořením alternativní většiny. Jejich penze totiž závisí na délce mandátu.
Politolog Roberto D’Alimonte z římské univerzity Luiss to shrnul jasně. Jednoznačně z toho premiérka vychází mnohem slabší. Porážka mění vnímání její osoby. Ztratila vliv u voličů a do jisté míry i v Evropě. Až dosud byla vítězkou. Teď ukázala, že může prohrát.
Okamžitý dopad referenda je jasný. Premiérka vstupovala do hlasování z pozice síly. Teď čelí nejisté politické budoucnosti. Opozice měsíce tápala. Najednou věří, že ji může porazit. Otázka zní jednoduše. Bude jedno referendum stačit?
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
