Trump hrozí zničením největšího plynového pole světa

Situace se vymkla kontrole ve středu, kdy Izrael poprvé od začátku konfliktu zaútočil přímo na íránskou část pole Jižní Pars. Teherán okamžitě odpověděl sérií odvetných úderů – tentokrát ale ne proti Izraeli, nýbrž proti energetické infrastruktuře v Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.

Výsledek? Ceny ropy Brent vyskočily o 6 procent na 114 dolarů za barel, evropský zemní plyn zdražil o 23 procent. Tokijský index Nikkei 225 propadl o 3,4 procenta. Katarský energetický gigant QatarEnergy hlásí „rozsáhlé škody“ na zařízení v Ras Laffanu, největším světovém exportním terminálu zkapalněného zemního plynu. Spojené arabské emiráty čelí vážným problémům v energetické infrastruktuře.

A Hormuzský průliv, kterým za normálních okolností propluje pětina světových dodávek ropy a velká část tankerů se zkapalněným plynem, zůstává prakticky uzavřený.

Trump na sociálních sítích tvrdil, že USA o izraelském útoku na Jižní Pars „nic nevěděly“ – ačkoli Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované americké činitele napsal, že prezident útok schválil jako součást tlaku na Teherán, aby odblokoval Hormuzský průliv. Katar podle Trumpa „nebyl nijak zapojen“ a Izrael už pole znovu nenapadne – pokud ovšem Írán přestane útočit na katarská zařízení.

Pokud ne? „Spojené státy americké, s pomocí nebo bez pomoci Izraele, masivně vyhodí do povětří celé íránské plynové pole Jižní Pars s takovou silou a mocí, jakou Írán nikdy předtím neviděl,“ napsal Trump.

Americký prezident se tedy snaží zastavit útoky na energetickou infrastrukturu tím, že hrozí jejím totálním zničením. Globální trhy to – nepřekvapivě – nepřijaly s nadšením.

Plynové pole Jižní Pars (Íránci mu říkají South Pars, Kataři North Field) leží v Perském zálivu a je sdíleno oběma zeměmi. Jde o největší známé ložisko zemního plynu na planetě – klíčový zdroj příjmů pro íránskou ekonomiku i páteř katarského exportu LNG.

Útok na tuto infrastrukturu není jen vojenskou eskalací. Je to útok na samotné srdce energetického zásobování regionu – a nepřímo i Evropy a Asie. Katar je třetím největším vývozcem zkapalněného plynu na světě. Írán na Jižním Parsu ekonomicky závisí. A obě země teď čelí riziku, že jejich společné bohatství skončí v plamenech.

Francouzský prezident Emmanuel Macron telefonoval s Trumpem i katarským emírem a vyzval k „moratoriu na útoky na civilní infrastrukturu“. Saúdská Arábie, která také čelila íránským raketovým útokům, varovala, že „si vyhrazuje právo na vojenskou akci“. Spojené arabské emiráty označily izraelský útok za „nebezpečnou eskalaci“ ohrožující globální energetickou bezpečnost.

Česká republika se v konfliktu postavila za USA a Izrael. Ministerstvo zahraničí vydalo varování před cestami do Íránu, Izraele, Libanonu, Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu i Spojených arabských emirátů. Hongkongská letecká společnost Cathay Pacific pozastavila lety do Dubaje a Rijádu až do konce dubna.

Před více než týdnem Trump naznačil, že válka může skončit „velmi brzy“. Realita vypadá jinak. Konflikt, který začal 28. února koordinovanými americkými a izraelskými údery na íránské cíle, se rozšířil do celého regionu. Teherán útočí na spojence Washingtonu. Hormuzský průliv je uzavřený. A největší plynové pole světa je na americké mušce.