Technologičtí giganti letos utratí za umělou inteligenci biliony. Investoři ale už mají dost slibů – chtějí vidět konkrétní peníze. A jak ukazují čerstvé výsledky Mety a Microsoftu, trpělivost Wall Street má své meze.
Dva světy, jeden týden
Konec ledna 2026 přinesl technologickému sektoru tvrdou lekci z ekonomie. Meta ohlásila za čtvrté čtvrtletí tržby téměř 59,9 miliardy dolarů, meziroční nárůst o 24 procent. Akcie vystřelily o devět procent nahoru. Microsoft ve stejném období vykázal čistý zisk 38,5 miliardy dolarů, o 60 procent více než loni. Akcie spadly o deset procent dolů.
Co se stalo? Investoři přestali věřit na pohádky o zářné budoucnosti. Chtějí důkazy, že stovky miliard vložené do AI infrastruktury nejsou jen nákladná sázka na nejistý výsledek.
Meta ukázala, jak by to mělo vypadat – AI jí zlepšila cílení reklam natolik, že další expanzi financuje z vlastních příjmů. Plánované investice do AI infrastruktury v roce 2026 se vyšplhají na 115 až 135 miliard dolarů, růst tržeb ale jde ruku v ruce s rostoucími výdaji. „AI zlepší jak organickou zkušenost, tak reklamu,“ prohlásil Mark Zuckerberg. „Bude to mít kumulativní efekt.“
Microsoft naopak předvedl, co se stane, když velká slova narazí na tvrdá čísla. Jeho cloudová služba Azure sice rostla, ale jen mírně nad očekávání – o 37 až 38 procent. Investoři navíc zjistili, že 45 procent cloudového backlogu Microsoftu tvoří OpenAI, startup, který sice vede závod o AI, ale stále není ziskový. A když v listopadu Google představil svůj model Gemini 3 s pozitivními ohlasy, OpenAI vyhlásilo interní „code red“. Najednou vypadá investice přes 13 miliard dolarů do OpenAI trochu riskantně – zvlášť když závazky OpenAI za Azure služby dosahují 280 miliard.
Když čipy nejsou všechno
Finanční ředitelka Microsoftu Amy Hood na konferenci s investory přiznala, že kdyby firma nasadila všechny nové grafické procesory do Azure místo interního vývoje, růst by přesáhl 40 procent. Právě tady se ukazuje dilema celého odvětví: investovat do okamžitých výnosů, nebo do budoucí konkurenceschopnosti?
Trh zatím jasně preferuje první variantu. „Trh zpochybňuje, zda masivní zvýšení kapitálových výdajů přinese dostatečné výnosy,“ konstatoval Jesse Cohen z Investing.com. „Odráží to rostoucí propast mezi AI ambicemi technologických firem a trpělivostí Wall Street.“
Přitom celkové investice do AI a související infrastruktury by se v roce 2026 mohly vyšplhat až na 2,5 bilionu dolarů. Microsoft, Nvidia a Amazon jednají o investici až 60 miliard dolarů do OpenAI. Japonská SoftBank zvažuje dalších 30 miliard. Tesla zdvojnásobí výdaje na více než 20 miliard, když se přeorientovává na autonomní vozidla a humanoidní roboty.
Kdo zaplatí účet?
Paradoxně právě masivní výdaje Mety na cloudové služby jsou dobrou zprávou pro Alphabet. Ten se v posledních měsících stal překvapivým lídrem v závodě o AI – jeho akcie na konci roku 2025 vzrostly o téměř 30 procent. Výsledky, které Alphabet zveřejní příští týden, by mohly ukázat, že někdy se vyplatí být dodavatelem lopat v době zlaté horečky.
V Česku zatím firmy k AI přistupují opatrněji. Podle průzkumu Evropské investiční banky z konce roku 2025 využívá nástroje umělé inteligence systematicky přibližně 48 procent českých firem. Není divu – zatímco technologičtí giganti mohou riskovat miliardy, menší hráči potřebují vidět jasnou návratnost investic.
A právě tady se kruh uzavírá. Investoři dnes požadují od technologických firem totéž, co běžné firmy požadují od AI nástrojů: měřitelné výsledky, ne jen vize. Meta je zatím dodává. Microsoft se snaží vysvětlit, proč ne. Kolik z těch 2,5 bilionu dolarů skutečně přinese návratnost? A co se stane s firmami, které vsadily na špatného koně?
Zdroj info: The Guardian
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
