Existuje mnoho optických iluzí, které mohou zmást lidský mozek. Pravdou je, že v mnoha případech stále nevíme, proč tomu tak je. Přesto bychom očekávali, že stroj, který není svázán lidským okem, přemýšlí jinak než člověk. Zkrátka má přesné analytické uvažování a proti takovým iluzím bude odolný. Ukazuje se ale, že to nemusí být pravda.
Pokud se ukáže, že určité modely umělé inteligence pracují obdobně, jako lidská mysl, mohlo by nám její zkoumání odhalit mnohé o našem vlastním myšlení. Díky AI bychom mohli být schopni experimentů a pozorování, která by na lidech byly přinejmenším neetická a možná dokonce nemožná.
Podle posledních teorií za optické iluze může to, že mozek vnímá pouze zlomek svého okolí a vyřadí podstatnou část detailů jako zbytečných. Pak v některých specifických případech může dojít k omylu. Ivan Maksymov, hlavní výzkumník v Institutu pro umělou inteligenci University Charlese Sturta, vysvětluje, že neuronové sítě, které napodobují funkce mozku, fungují na principu, kdy sousední neurony aktivují ty další. A data, která nejsou užitečná nejsou prostě poslána dál.
Maksymov vytvořil speciální model umělé inteligence, který pracuje na principu kvantového tunelování, aby lépe zkoumal právě optické iluze. V jeho modelu tak někdy může informace projít i bez pomoci sousedních neuronů. Díky tomu vycvičil svůj model k tomu, aby vnímal iluze více jako lidský mozek. Právě díky kvantovému tunelování jeho modely dokáží najednou vnímat dva odlišné výsledky. Tuto dualitu přirovnává ke slavné Schödingerově kočce v krabici, která se zdá zároveň živá i mrtvá.
To nemusí nutně znamenat, že náš mozek funguje kvatnově, i když ani to podle Maksymova není vyloučeno a také se touto možností zabývá. Přesto se spíše přiklání k názoru, že náš mozek funguje jiným způsobem, ale kvantová teorie je dobrým způsobem, jak přemýšlet nad lidským vnímáním.
Jiný postup zvolil tým Eiji Watanabeho, docenta neurofyziologie na Národním institutu pro základní biologii v Japonsku, který se díky svým pozorováním domnívá, že lidský mozek funguje na principu prediktivního kódování. To zjistil na základě toho, že začali cvičit model umělé inteligence na běžných výjevech, aniž by mu ukázali jakoukoli optickou iluzi. Následně jej konfrontovali s obrazem „točících se hadů“. Obrázkem, který se zdá, jako by se pohyboval, i když tomu tak není. Po srovnání různých upravených obrázků se ukázalo, že model je ošálen stejnými obrázky, jako lidé.
Zdá se tedy, že stejně jako tento model náš mozek předpokládá co uvidí v budoucnu a tomu se přizpůsobuje, aby mohl reagovat rychleji. Ano, může se plést, a proto dochází k iluzím. Zajímavé je, že na rozdíl od lidí, kteří mohou na tomto obrázku jakékoli kolo „zastavit“, pokud se na něj pozorně podívají, umělá inteligence toho není schopná. Pro ní se celý obrázek stále pohybuje, pravděpodobně proto, že jí chybí mechanismus pozornosti a vnímá tak obrázek stále jako celek.
Díky tomu, že můžeme cvičit různé modely, máme neomezené množství pokusů provést různá pozorování na něčem, co simuluje lidskou mysl. Takovou šanci vědci zabývající se lidským myšlením dosud neměli. Pokud je se ukáže, že umělá inteligence se dá vytrénovat, aby pracovala podobně jako lidský mozek, může nám to o něm mnoho prozradit.
Zdroj: BBC, The Conversation, Creative blog
Autor: Vojtěch Benda
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
