Cena elektřiny v Česku není jen otázkou nákladů na výrobu. Je to složitá hra burz, výrobců, obchodníků a státu. A zatímco domácnosti platí jedny z nejvyšších cen v EU v přepočtu na kupní sílu, někdo na tom vydělává výrazně víc než ostatní.
Když se podíváte na fakturu za elektřinu, vidíte jedno číslo. Ale zkuste zjistit, jak se k němu dospělo – narazíte na burzy, výrobce, obchodníky, regulátory a politická rozhodnutí. Přinejmenším pro rok 2026 vláda slibuje pokles cen o deset až patnáct procent. Zní to dobře. Jenže proč jsme vůbec platili tolik?
Burza rozhoduje, ne výrobní náklady
Elektřina se v Evropě obchoduje na burzách podobně jako akcie nebo ropa. Aktuální velkoobchodní cena s dodáním na rok 2027 se pohybuje kolem 90 eur za megawatthodinu – výrazně méně než během energetické krize. Pořád je to ale daleko od reálných nákladů na výrobu.
Tady je háček: cenu určuje ten nejdražší zdroj v danou chvíli. Takže i když ČEZ vyrábí levně z jádra nebo uhlí, prodává za cenu, kterou diktuje drahý plyn. Všichni výrobci pak inkasují tuto vyšší cenu – a ti s levnými zdroji si připisují nadstandardní zisky. Proto energetické firmy v posledních letech vykazovaly rekordní výsledky, zatímco domácnosti řešily astronomické účty.
Regulovaná složka: stát přebírá dotace
Cena, kterou platíte, má dvě části. Neregulovaná zahrnuje nákup elektřiny a marži dodavatele. Regulovaná pokrývá distribuci, přenos a podporu obnovitelných zdrojů. Od roku 2026 vláda plně převzala financování obnovitelných zdrojů, což snížilo regulovanou složku o víc než patnáct procent.
Na první pohled super, ne? Problém je, že stát ty peníze musí vzít odjinud – třeba z daní. Takže si na faktuře ušetříte pár stovek, ale zaplatíte to jinak.
Kdo na tom vydělává nejvíc?
Právě zde vznikají největší zisky. Jaderné a uhelné elektrárny vyrábějí levně, prodávají draho – a rozdíl jde do zisku. Jednoduché, efektivní, a pro ně neskutečně výnosné. Obchodníci si berou svůj podíl taky, i když konkurence je tlačí dolů. Distributoři a provozovatelé sítí mají zisky regulované – stabilní, ale omezené.
A domácnosti? Ty platí. Česko má jedny z nejvyšších cen elektřiny v EU v přepočtu na kupní sílu. To znamená, že ve vztahu k průměrným příjmům patříme k nejdražším.
Mráz ukazuje, jak křehký je systém
Začátek ledna 2026 přinesl vlnu mrazivého počasí, která vyhnala spotřebu elektřiny na nejvyšší hodnoty za posledních pět let. Systém to ustál, ale ukázalo se, jak citlivě reaguje na výkyvy. A právě v takových momentech se projevuje, že ceny nejsou jen o nákladech – jsou o poptávce, kapacitě a někdy i o spekulaci.
Co z toho plyne?
Ušetříte pár stovek, možná tisícovku ročně. Fajn. Jenže pořád platí, že ti s levnými zdroji kasírují nejvíc – a na tom se nic nemění. Regulace pomáhá, ale jen částečně. Možná bychom se měli ptát jinak: komu vlastně tento systém slouží? A je to spravedlivé, nebo jen efektivní?
Zdroj info: Energetický regulační úřad, ČEZ
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
