Za socialismu stačilo počkat ve frontě a zaplatit pár tisíc. Dnes musíte počítat s dluhem na třetinu života. Jak se změnila realita bydlení v Česku a co to znamená pro mladou generaci?
Představte si, že byste mohli koupit byt za cenu menšího ojetého auta. Pro generaci našich rodičů to byla realita. Za socialismu se byty přidělovaly státem a jejich cena se pohybovala v řádu desítek tisíc korun. Dnes? Průměrný byt v Česku stojí téměř čtrnáct ročních platů a bez hypotéky na třicet let se k němu většina lidí nedostane.
Když stát rozhodoval o střeše nad hlavou
Systém přidělování bytů za socialismu měl svá jasná pravidla. Stát stavěl, ceny držel nízko a o tom, kdo byt dostane, rozhodovaly komise. Čekací doby? Klidně i několik let. Ale když už vám byt přidělili, finanční zátěž byla nesrovnatelně nižší než dnes. Zároveň ale byt nebyl váš – stát vám ho mohl kdykoliv zase odebrat. Třeba když jste politicky “zlobili”.
Po roce 1989 přišla rozsáhlá privatizace. Státní byty se prodávaly nájemníkům za zlomek tržní ceny – třeba za 30 tisíc korun. Ti, kdo tehdy chytili příležitost, dnes sedí na majetku v hodnotě milionů. Ti, kdo přišli později, se ocitli v úplně jiné hře.
Když hypotéka znamená závazek na celý život
Současná realita bydlení v Česku je jednoduchá: ceny rostou rychleji než platy. V říjnu 2024 dosáhla průměrná cena za metr čtvereční 92 045 korun. Meziročně vzrostly ceny starších bytů o 17 procent, v Praze o 14 procent. Průměrné nájemné stouplo o 8 procent.
Mladý člověk, který chce vlastní bydlení, musí počítat s hypotékou na třicet let při úrokové sazbě kolem 4,5 až 4,9 procenta. To není jen finanční závazek – je to životní rozhodnutí, které ovlivní kariéru, rodinné plánování i možnost riskovat.
Paradox prosperity
Žijeme v době, kdy je Česko ekonomicky silnější než kdykoli předtím. Přesto je bydlení méně dostupné než za socialismu. Proč? Nedostatečná výstavba, spekulativní nákupy, růst cen pozemků a změna role státu.
Zatímco za socialismu stát aktivně stavěl a přiděloval, dnes je jeho role omezená. Vláda sice spustila program Dostupné nájemní bydlení a Česká národní banka zpřísňuje limity pro investiční úvěry, ale tyto kroky zatím nedokážou zásadně změnit situaci na trhu. V Praze se o jeden nabízený byt uchází v průměru 108 zájemců. To není trh – to je loterie.
Co přinese budoucnost?
Analytici z Hypoindexu očekávají stabilizaci hypotečních sazeb v roce 2026 a růst cen nemovitostí o dalších 5 až 6 procent. Objevují se nové trendy jako sdílené bydlení nebo důraz na udržitelnost, ale zásadní změnu v dostupnosti nepřinesou.
Generace, která dnes vstupuje na trh s bydlením, čelí výzvě, kterou jejich rodiče neznali. Místo čekání ve frontě na přidělení bytu čekají na dostatečně vysoký plat, stabilní zaměstnání a odvahu zavázat se na třicet let.
Je to cena za svobodu trhu, nebo systémové selhání? A hlavně – jak dlouho může společnost fungovat, když základní lidská potřeba jako bydlení je pro mladou generaci téměř nedosažitelná?
Zdroj info: ČSÚ, ČNB, Hypoindex.cz
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
