Donald Trump oznámil plán, který by ještě před pár lety zněl jako satira: americké námořnictvo postaví novou generaci válečných lodí, které budou označeny jako „třída Trump“. První z nich ponese jméno USS Defiant a má být největší moderní hladinovou bojovou lodí amerického námořnictva. Projekt počítá s výstavbou až 25 plavidel, která mají vrátit Spojeným státům námořní dominanci – a zároveň připomenout, kdo za tím stojí.
Oznámení proběhlo tradičně v Mar-a-Lago na Floridě, kde Trump před třemi plakáty s vizualizacemi nové lodi sliboval, že budou „větší, rychlejší a stokrát silnější než jakákoliv předchozí válečná loď postavená v USA“. Ministr námořnictva John Phelan dodal: „Naši protivníci budou vědět, že když se na obzoru objeví Trump-class USS Defiant, americké vítězství na moři je nevyhnutelné.“
Bitevní lodě se vracejí – nebo ne?
Historicky byly bitevní lodě obřími pancéřovanými plavidly s masivními děly, která dominovala mořím během druhé světové války. Největší americké lodě třídy Iowa měly výtlak kolem 60 000 tun, japonská Yamato dokonce 72 000 tun. Po válce však jejich role rychle upadla – nahradily je letadlové lodě a řízené střely na dlouhé vzdálenosti. Poslední čtyři modernizované lodě třídy Iowa byly vyřazeny v 90. letech.
Trump teď chce tento koncept oživit, byť v modernizované podobě. Lodě „třídy Trump“ mají mít výtlak přes 30 000 tun – což je sice výrazně méně než legendární bitevní lodě z druhé světové války, ale stále víc než cokoli, co americké námořnictvo v posledních desetiletích postavilo. Budou vybaveny hypersonickými zbraněmi, vysoce výkonnými lasery a jadernými střelami s plochou dráhou letu. Podle Phelana půjde o „víceúčelové platformy s dominantní palebnou silou“, které budou řídit vše od válečných lodí po drony. „Nejde jen o to odrazit šípy. Jde o to zabít lučištníky“, prohlásil ministr.
Jenže vojenští analytici zůstávají skeptičtí. Americké námořnictvo se už roky potýká se zpožděními a překračováním nákladů u klíčových programů. Loděnice v Bath ve státě Maine nebo Newport News ve Virginii jsou sice schopné stavět složité lodě, ale jejich kapacity jsou vytížené a kvalifikovaných pracovníků ubývá. Projekt torpédoborců třídy Zumwalt měl původně zahrnovat 32 lodí – nakonec byly postaveny tři, každá za cenu přes 4 miliardy dolarů. A zatímco Trump mluví o „oživení domácího loďařského průmyslu“, realita je taková, že americké loděnice čelí chronickému nedostatku kapacit i lidí.
Jméno jako politické gesto
Tradičně se třídy bitevních lodí pojmenovávaly po amerických státech. Letadlové lodě nesou jména bývalých prezidentů – v lednu námořnictvo oznámilo, že dvě budoucí lodě ponesou jména USS William J. Clinton a USS George W. Bush. Trump ale jde jinou cestou.
Jeho jméno už zdobí hotely, golfové kluby a nyní i Washingtonský institut míru, který jeho administrativa přejmenovala. Minulý týden se k tomu přidalo i Kennedy Center for the Performing Arts, které se má stát Trump-Kennedy Center – navzdory tomu, že k tomu chybí souhlas Kongresu.
Kritici mluví o narcistické jízdě. Příznivci o symbolickém gestu síly. Pravda je, že Trump umí vytvářet momenty, které rezonují – ať už pozitivně, nebo negativně. A lodě s jeho jménem budou takový moment na dlouhá desetiletí.
Flotila nebo fantazie?
Projekt „Zlatá flotila“ je ambiciózní. Možná až příliš. Otázkou zůstává, zda americké loděnice dokážou dodat 20 až 25 plavidel v rozumném čase a za rozumné peníze. A také to, zda má v éře dronů, kybernetické války a hypersonických střel smysl stavět obří hladinové cíle, byť vybavené nejmodernější technikou.
Trump ale vsadil na symboliku – a ta funguje. Lodě „třídy Trump“ mají být odpovědí „všem“, nejen Číně. Mají ukázat, že Amerika je zpátky. Vrací se skutečně americká námořní síla, nebo jen Trumpovo ego?
Zdroj info: The Guardian
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
