Dva roky. Tolik vydržel jeden z nejviditelnějších pilířů evropské klimatické politiky. Zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035, který měl být korunním klenotem Zelené dohody Ursuly von der Leyenové, je po zásahu Německa a Evropské lidové strany (EPP) prakticky mrtvý.
Místo stoprocentního přechodu na bezemisní vozidla přichází devadesátiprocentní cíl – což v praxi znamená, že čtvrtina aut prodaných po roce 2035 bude stále vypouštět CO2. Jde o 2,6 milionu vozidel ročně.
Tři týdny, které změnily pravidla hry
Ještě před půl rokem bylo podle unijního diplomata „nemyslitelné“, že by Evropská komise udělala takový obrat. Pak přišlo Německo. Domov největšího evropského automobilového průmyslu nejprve zvažoval, že se při hlasování o zákazu zdrží. Během pouhých tří týdnů změnil kurz a začal aktivně podkopávat celou legislativu.
A pak přišel Manfred Weber. Šéf EPP si po volebním vítězství v roce 2024 vybral zrušení zákazu jako svou prioritu číslo jedna – a pustil se do díla. V úterý slavil vítězství: „Spalovací motor smí být v EU prodáván i po roce 2035,“ oznámil s tím, že snížení emisního cíle ze 100 na 90 procent je „masivní redukce“. Jenže čeho přesně? Ambicí, nebo jen papírových závazků?
Když se průmysl střetne s klimatem
Auta představují šestnáct procent unijních emisí – to není málo. Proto měl zákaz spalováků smysl nejen jako symbol, ale i jako reálný nástroj pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Nový kompromis počítá s tím, že část vozidel bude moci jezdit na syntetická paliva vyrobená z nefosilních zdrojů, nebo že emise kompenzuje zelená ocel vyrobená v EU. Plug-in hybridy, které kombinují elektromotor a spalovací agregát, zůstávají ve hře.
Německý kancléř Friedrich Merz, který rovněž prosazoval zrušení zákazu, označil změnu za „jasný signál“, že klimatické cíle je třeba lépe sladit s realitou trhu, firem a pracovních míst. Jeho konzervativní CDU nakonec přetlačila sociální demokraty (SPD), kteří chtěli původní zákaz udržet. Výsledek? Kompromis, který nikoho neuspokojuje.
Nikdo není spokojený
Levice vidí v ústupku zradu klimatických závazků. Němečtí Zelení dlouhodobě tvrdí, že skutečný problém evropského automobilového průmyslu není zákon platný za deset let, ale kolaps prodejů evropských aut v Číně a globální pokles trhu se spalovacími motory. Podle nich je sázka na spalovací motory „selháním průmyslové strategie“, ne její záchranou.
Pravice zase tvrdí, že opatření nejdou dost daleko. Krajní pravice kritizuje Komisi za to, že „diktuje“ spotřebitelům, jak se mají dopravovat. Evropští konzervativci a reformisté (ECR) považují reformu za zmařenou příležitost, která nepřináší dostatečně odvážná řešení pro globální konkurenceschopnost.
A Francie? Ta už brousí nože. Pařížský úředník jasně řekl, že povolit prodej spalovacích aut po roce 2035 je pro zemi červená linie – i když Paříž získala požadované preference pro evropské výrobce. Automobilový průmysl mezitím lobbuje dál. Evropská asociace výrobců aut (ACEA) varuje, že nařízení o ekologizaci firemních flotil „jde proti nutně tržnímu a motivačnímu přístupu“.
Backstop, nebo jen záplata?
Komise doufá, že právě povinné cíle pro firemní flotily budou fungovat jako pojistka proti rozvolnění zákazu spalovacích motorů. Klimatický komisař Wopke Hoekstra to v úterý před Evropským parlamentem přiznal přímo: „Firemní flotily povedou čistou transformaci a pomohou výrobcům dosáhnout jejich cílů.“
Místo jasného pravidla máme složitý systém kompenzací, výjimek a backstopů. Místo technologické jistoty máme politickou nejistotu. A místo důvěry v dlouhodobou vizi máme signál, že i ta nejambicióznější klimatická politika může padnout pod tlakem průmyslových lobby a volebních kalkulací.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
