Prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil, že o případných územních ústupcích Rusku nerozhodne vláda v Kyjevě, ale sami Ukrajinci – buď ve volbách, nebo v referendu. „Rusové chtějí celý Donbas. To nepřijímáme,“ řekl jasně. A dodal: „Věřím, že na tuto otázku odpoví ukrajinský lid.“
Zelenskyj tím reaguje na konkrétní tlak z Washingtonu, kde hledají cestu ven z konfliktu – a ta nevyhnutelně vede přes kompromisy, s nimiž nebude spokojený nikdo. Ani Kyjev, ani Moskva.
Donbas jako hlavní kámen úrazu
Moskva požaduje, aby Ukrajina stáhla své síly z celého Donbasu, tedy z Doněcké a Luhanské oblasti. Luhansko je už téměř celé pod ruskou kontrolou. V Doněcku drží ukrajinská armáda zhruba 6 600 čtverečních kilometrů, včetně strategických měst Slovjansk a Kramatorsk. Boje pokračují u Pokrovsku.
Washington podle Zelenského přišel s „kompromisní vizí“: ukrajinské jednotky by opustily Doněckou oblast, ruské by tam nevstoupily. Vznikla by jakási svobodná ekonomická zóna – Američané tomu tak říkají a mluví také o demilitarizované zóně. Území nikoho.
Kdo by tam ale vládl? Kdo by platil daně? A hlavně – kdo by tam žil? Právě tady se celý plán rozpadá. Nikdo na to zatím nemá odpověď.
Referendum za války? Těžko
Zelenskyj mluví o referendu nebo volbách. Referendum by bylo přímým hlasováním občanů o klíčové státní otázce. Problém je, že takové hlasování vyžaduje bezpečné podmínky a účast všech voličů. Za války, kdy miliony lidí uprchly a další miliony žijí pod okupací, je to prakticky nemožné.
Volby by byly technicky proveditelnější, ale i tak by šlo o politicky výbušnou záležitost. Ukrajinská společnost je podle dlouhodobých průzkumů z velké části proti jakýmkoli územním ústupkům.
Evropa a Amerika hledají formát
Mezitím Ukrajina společně s evropskými partnery vypracovala vlastní verzi mírového plánu a předala ji Spojeným státům. Diplomaté jednají na plné obrátky, ale kam to povede, neví nikdo. Kyjev odmítá podmínky, které by znamenaly ztrátu suverenity.
Rusko má ve své ústavě zakotveno, že Krym a další oblasti jsou součástí Ruské federace. Moskva tedy formálně nemůže ustoupit – aniž by změnila vlastní ústavu.
Co z toho plyne?
Ukrajina se ocitá v pasti. Bez výrazné pomoci Západu nemá šanci vytlačit agresora. S pomocí může válku protahovat, ale za cenu obrovských ztrát. Kompromis by mohl znamenat přežití jako suverénního státu – ale za jakou cenu?
Zelenskyj to ví. A proto přenáší odpovědnost na lid. Z politického hlediska chytrý tah, morálně těžko napadnutelný. Jenže může národ rozhodnout o svém osudu, když část jeho občanů nemá hlas – protože žije pod okupací nebo v exilu? Možná právě proto Zelenskyj mluví o volbách „nebo“ referendu. Ponechává si otevřená vrátka. Protože v této válce není nic jisté – kromě toho, že konečné rozhodnutí bude bolestivé.
Zdroj info: The Kyiv Independent
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
