Když švýcarští manažeři v listopadu vyrazili do Washingtonu s pozlacenými hodinkami Rolex a rytým zlatým prutem pro Donalda Trumpa, mnozí kroutili hlavou. Teď, po uzavření obchodní dohody mezi Švýcarskem a USA, se ukazuje, že dárky nebyly jen gestem zdvořilosti. Byly součástí pečlivě naplánované kampaně, která měla zachránit švýcarský export před devastujícími cly. Podařilo se to – jenže za cenu, která rozděluje švýcarskou společnost.
Úleva s trpkou příchutí
Dohoda oznámená 14. listopadu přinesla Švýcarům viditelnou úlevu. Americká cla na švýcarské zboží klesla z drtivých 39 % na 15 %, což švýcarské výrobce vrátilo na stejnou startovní čáru jako jejich evropské a japonské konkurenty. Pro strojírenský průmysl, který čelil tlaku amerických cel, to znamená restart.
Jenže radost má své ale. Švýcarské společnosti se zavázaly investovat v USA 200 miliard dolarů do konce roku 2028, včetně přesunu části výroby – farmaceutické, zpracování zlata, železničního vybavení – na americkou půdu.
Kapitulace, nebo pragmatismus?
Právě tento závazek vyvolal bouři kritiky. Zelení označili dohodu za „kapitulační smlouvu“ a předsedkyně strany Lisa Mazzone obvinila švýcarskou ekonomickou elitu a vládu z poklonkování Trumpovi. Podle kritiků zaplatí cenu švýcarští spotřebitelé a farmáři – zejména pokud bude Švýcarsko muset otevřít trh americkému masu, včetně kontroverzního chlorovaného kuřete nebo hovězího s hormony.
Ekonomický ministr Guy Parmelin odmítl obvinění razantně. „Neprodali jsme svou duši ďáblu,“ prohlásil v rozhovoru pro Tagesanzeiger. Dohodu označil za nejlepší možný výsledek a startovní bod pro další jednání. S úsměvem přiznal, že švýcarští manažeři, kteří s Trumpem hrají golf, měli při vyjednávání výhodu. „Já golf nehraju, to je možná můj handicap – ale takový je život.“
Co z toho skutečně plyne?
Dohoda je zatím nezávazným memorandem, které musí projít švýcarským parlamentem a možná i referendem. Detaily – například otázka amerického masa – zůstávají otevřené. A ekonomické dopady? Ty nejsou jednoznačně pozitivní.
Švýcarská ekonomika se ve třetím čtvrtletí 2025 zmenšila o 0,5 %, přičemž chemický a farmaceutický sektor zaznamenal výrazný pokles. Analytici UBS odhadují, že růst HDP v roce 2026 dosáhne jen zhruba 1 % – výrazně pod patnáctiletým průměrem 1,8 %. Přinejmenším polovina švýcarského exportu do USA pochází z farmacie, která původní 39% clo nikdy neplatila. Pokud farmaceutické firmy skutečně přesunou výrobu do Ameriky, jak naznačují, může to švýcarskou ekonomiku v střednědobém horizontu ještě více oslabit.
Restart, nebo začátek konce?
Švýcarsko si koupilo čas a prostor k nadechnutí. Zatímco průmysl slaví návrat konkurenceschopnosti, ekonomové varují před strukturálními dopady. A politici? Ti se přou, jestli šlo o pragmatický tah, nebo o prodej principů.
Možná je pravda někde uprostřed. Švýcarsko ukázalo, že umí jednat rychle a kreativně – s pomocí zlatých hodinek i golfových kontaktů. Jenže Trump není partner, který by se spokojil s jednorázovým gestem. A příští kolo vyjednávání možná nebude tak shovívavé.
Zdroj info: CNBC
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
