Berlín se rozhodl pro odvážný krok. Schválený rozpočet na rok 2026 přináší rekordní zadlužení i investice. Otázkou zůstává, zda tyto masivní výdaje skutečně rozhýbou stagnující ekonomiku, nebo jen prohloubí fiskální dilema největší evropské ekonomiky.
Německý rozpočtový výbor po šestnáctihodinovém jednání předložil návrh rozpočtu s celkovými výdaji 524,5 miliardy eur. Nový dluh by měl dosáhnout 95 miliard eur, což je o 5 miliard více, než se původně plánovalo. Když připočteme speciální fondy na infrastrukturu a obranu, celkové zadlužení by mohlo přesáhnout 180 miliard eur – úroveň, kterou Německo naposledy zažilo během pandemie covidu v roce 2021.
Investice a dluhová brzda
Investice v základním rozpočtu dosáhnou 58 miliard eur. Díky speciálnímu infrastrukturnímu fondu a výjimce z dluhových pravidel pro obranné výdaje, schválené v březnu, celkové investice vzrostou na 126 miliard eur. Ministr financí Christian Lindner obhajuje tento přístup s argumentem, že masivní výdaje jsou nezbytné k oživení ekonomiky po dvou letech poklesu.
Německá dluhová brzda, zavedená v roce 2009, omezuje strukturální deficit na 0,35 procenta HDP. Speciální fondy se do tohoto limitu nepočítají, což Berlínu umožňuje investovat v dosud nevídaném měřítku. Kritici však varují, že jde o „mega-dluh“, který produkuje pouze „mini-růst“. Nezávislí auditoři a ekonomové vedou ostrou debatu o tom, zda jsou nové možnosti zadlužení dostatečně využívány pro skutečné investice, nebo jde o „promarnění růstových šancí“.
Geopolitické výzvy a obrana
Rozpočet také počítá se zvýšením pomoci Ukrajině o 3 miliardy eur a silným závazkem k obranným výdajům. To odráží geopolitickou realitu, ve které se Německo nachází – válka na Ukrajině a rostoucí tlak na posílení NATO vyžadují konkrétní kroky, ne jen rétoriku.
Návrh nyní míří k hlasování v Bundestagu 28. listopadu. Pokud projde, Německo vstoupí do roku 2026 s ambiciózním plánem modernizovat dopravní a digitální infrastrukturu, posílit obranyschopnost a – doufejme – nastartovat ekonomiku, která se dva roky potácí v recesi. Dokáže Berlín skutečně proměnit rekordní dluh v udržitelný růst? Nebo jen odkládá bolestivá rozhodnutí na příští vládu?
Zdroj info: Reuters
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
