Evropská unie zůstává hlavním finančním pilířem ukrajinské státní stability. Schválených 1,8 miliardy eur z nástroje Ukraine Facility není jen dalším převodem na účet ministerstva financí v Kyjevě, ale potvrzením, že Evropa sází na dlouhou hru: obnovu, modernizaci a evropskou budoucnost země, jejíž ekonomika přežívá doslova ve válečném režimu.
Reformy místo dárků
Rada EU 4. listopadu schválila pátou splátku finanční pomoci v rámci dlouhodobého plánu, jehož celkový objem dosahuje 50 miliard eur pro roky 2024–2027. Z tohoto balíku tvoří 32 miliard prostředky vázané na konkrétní reformy. Tentokrát se mu podařilo splnit devět z požadovaných kroků.
To znamená, že část peněz, původně pozdržených kvůli neúplným reformám státní agentury ARMA, nakonec dorazí. Přinejmenším zatím. Pokud Ukrajina do poloviny roku 2026 nezvládne i další předepsané úpravy v justici, může o část podpory definitivně přijít. Brusel zkrátka nepíše bianco šeky.
Ekonomika na unijním kyslíku
Evropská unie i její členské státy dohromady přispěly na obranu, humanitární i ekonomické programy téměř 197 miliardami dolarů. Právě tato vnější podpora drží ukrajinský rozpočet nad vodou v době, kdy daňové příjmy sotva pokryjí provoz státu, natož obnovu infrastruktury.
Evropská komise navíc usiluje o vytvoření takzvaného „reparačního úvěru“ ve výši 140 miliard eur krytého zmraženými ruskými aktivy. Belgie, kde se část těchto prostředků technicky nachází, zatím návrh blokuje. I to ukazuje, že politická jednota Evropy má své limity – zvlášť když jde o precedentní kroky s globálními dopady.
Mezi solidaritou a únavou
Pátá splátka přichází v momentě, kdy se část evropské veřejnosti začíná ptát, jak dlouho lze udržet finanční motor solidarity v chodu. Oproti loňsku je sice evropská pomoc stabilnější a institucionálně ukotvenější, ale zároveň naráží na rostoucí rozpočtové tlaky členských států. Lze odhadovat, že právě schopnost propojit obnovu Ukrajiny s vlastními ekonomickými zájmy EU – například v energetice či dopravních koridorech – rozhodne, zda evropská štědrost vydrží.
Česko má na tomto poli jasně rozdané karty: vojenská pomoc ve výši 17,4 miliardy korun a aktivní role českých dodavatelů, jejichž export do Ukrajiny už přesáhl 260 miliard korun, dokazují, že nejde jen o solidaritu, ale i o promyšlenou ekonomickou spolupráci. Praha už navíc získala zpět přibližně 25 miliard korun z unijních refundací a fondů.
Evropská podpora tedy dál proudí – výměnou za reformy, transparentnost a naději, že válkou zkoušená země jednou skutečně stanou po boku svých západních partnerů. Otázka je, zda se tempo evropské byrokracie vyrovná tempu dějin.
Zdroj info: kyivindependent.com, europa.eu
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
