

V době, kdy se Evropa snaží urychlit přechod na obnovitelné zdroje, se dopravní drony stávají klíčovým spojencem v údržbě větrných farem. Tyto bezpilotní stroje nejen zkracují čas dodávek náhradních dílů na minimum, ale také snižují náklady a emise. Letos jsou v Evropě v plném proudu pilotní projekty, které ukazují, jak technologie mění energetiku zevnitř.
Od inspekce k logistické revoluci
Ještě nedávno znamenala výměna součástky na mořské turbíně hodiny manipulace s jeřábem. Dnes to zvládne dron za pár minut. Z inspekčních modelů, které kontrolovaly lopatky pomocí kamer a termovize, se staly plnohodnotní pomocníci s nosností až 100 kilogramů a doletem do 100 km. Klíčový je systém BVLOS (let mimo vizuální dohled), který umožňuje zásobování na větší vzdálenosti. Společnosti jako Ørsted, DSV nebo Maersk testují dopravní drony od roku 2016 a dnes už běžně dodávají materiál přímo k turbínám. Model DJI FlyCart 30 unese 30 kg, těžší stroje až 100 kg – což podle testů firem zkracuje dobu zásobování o polovinu a snižuje emise CO₂.
Evropský boom
Dánsko, Německo i Británie už využívají drony na mořských farmách Hornsea nebo Borssele 1 & 2. Italská FlyingBasket a britská Skyports Drone Services vyvíjejí kompletní logistické systémy. Důvod je jednoduchý – nižší náklady, rychlost a bezpečnější provoz. Trh s drony dosáhl pro údržbu turbín hodnoty 37 miliard USD a stále roste. Odhady hovoří o ročním růstu přes 11 % až do roku 2034. S rozvojem větrné energetiky, kterou chce Evropa do 2030 zdvojnásobit, budou drony hrát klíčovou roli.
Česko zatím vyčkává
V Česku jsme zatím spíš v roli diváka. Od září 2025 platí nová pravidla pro drony, včetně digitální mapy DroneMap.gov.cz, která usnadňuje plánování letů. Ale masové nasazení BVLOS čeká na systém U-space, který bude plně funkční až v roce 2027. Zatím se u nás drony používají hlavně pro inspekce fotovoltaiky, elektrického vedení nebo průmyslové kontroly. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) sleduje trendy, ale bez vlastních projektů dopravních dronů. Přesto má potenciál: modernizace obnovitelných zdrojů by posílila naši konkurenceschopnost v EU.
Výzvy, které brzdí let
Není to samozřejmě bez potíží. Odborníci upozorňují na legislativní bariéry – BVLOS provoz vyžaduje přísné regulace, aby se zabránilo kolizím. Technické limity, jako nosnost nebo spolehlivost v bouři, stále existují, a pak jsou tu rizika pro kritickou infrastrukturu. Veřejnost se obává hluku nebo narušení soukromí, což může brzdit rozvoj. Na druhou stranu, průzkum Energy Infrastructure Index 2025 ukazuje optimismus: 96 procent vrcholových manažerů v energetice věří, že drony do deseti let nahradí vrtulníky.
Směrem k zelené logistice
Dopravní drony nejsou jen gadget; jsou mostem k efektivnější energetice. Do roku 2030 se očekává nástup autonomních inspekcí, prediktivní údržby a dronů s nosností až 200 kg. Pro Česko to znamená nové šance v IT, energetice i letectví – pokud zvládne modernizovat své předpisy. Drony nejsou jen technologickým hitem. Jsou mostem k zelenější, rychlejší a bezpečnější energetice.
Zdroj info: Research Nester, thebusinessresearchcompany.com, n-tv.de
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<