Řecko čelí v roce 2025 nebývalému náporu migrantů a volá po tvrdším postoji Evropské unie. S více než 9 000 příchozími jen za první polovinu roku a přeplněnými ostrovy jako je Kréta se situace stává neudržitelnou. Jaké jsou příčiny tohoto tlaku a co to znamená pro nás v Česku?
Migrační vlna, která neustupuje
Na malý ostrov Kréta jen za červen 2025 připlulo 2 564 migrantů. Celkově jich letos na řecké ostrovy dorazilo přes 9 000, což je téměř dvojnásobek oproti loňskému roku. Jak uvádí data zveřejněná na portálu Politico.eu, Řecko zažívá nejhorší migrační situaci za posledních pět let – v roce 2024 sem připlulo 61 480 lidí, což je rekord od dob velké uprchlické krize v roce 2015. Čísla nejsou jen statistiky. Jsou to příběhy lidí, kteří riskují vše, aby unikli konfliktům a bídě, ale zároveň je to obrovská zátěž pro zemi, která už teď sotva zvládá své přeplněné tábory na ostrovech jako Gavdos.
Proč je to tak akutní právě teď? Řecko je vstupní branou do Evropy, a to zejména pro migranty z Libye a dalších nestabilních oblastí severní Afriky. Převaděčské sítě, které těží z chaosu v těchto zemích, jsou stále sofistikovanější. A tak se řecká vláda rozhodla jednat – razantně. Tříměsíční pozastavení přijímání žádostí o azyl pro migranty ze severní Afriky má být jasným signálem: „Tady už není místo.“
Historická zátěž a nové výzvy
Podívejme se na to v širším kontextu. Řecko není nováčkem v boji s migračními vlnami. V roce 2015 se stalo epicentrem uprchlické krize, když statisíce lidí mířily přes Egejské moře do Evropy. Tehdy pomohla dohoda mezi EU a Tureckem, která tok migrantů výrazně omezila. Ale dnes jsme svědky nové kapitoly. Situace v Libyi se nezlepšuje, geopolitické faktory hrají svou roli a Řecko se cítí osamocené. Jak dlouho může jedna země nést břemeno za celou Evropu?
Reakce řecké vlády pod vedením premiéra Kyriakose Mitsotakise je jasná – zpřísnění pravidel. Kromě pozastavení azylových žádostí připravuje legislativa možnost deportací a dokonce trestů až pěti let vězení pro ty, kdo odmítnou dobrovolně odejít. Spolupráce s agenturou Frontex na námořní ostraze u libyjských břehů se zintenzivňuje, i když Frontex čelí kritice za údajné porušování lidských práv při tzv. pushbackách, tedy vracení migrantů na moři.
Tvrdost, nebo solidarita?
Řecko však není samo, kdo volá po tvrdším přístupu. V červenci se ministři vnitra několika zemí EU, včetně České republiky, Německa či Polska, shodli na potřebě omezit nelegální migraci a rozbít převaděčské sítě. Český ministr vnitra Vít Rakušan opakovaně zdůrazňuje, že jde o ochranu demokracie a bezpečnosti. A má to logiku – přísnější pravidla mohou odradit převaděče a snížit zátěž na sociální systémy.
Na druhé straně stojí hlasy, které varují před kriminalizací migrace. Organizace jako Amnesty International či UNHCR připomínají, že tvrdý přístup může porušovat mezinárodní právo, konkrétně princip non-refoulement, tedy zákaz vracet uprchlíky do zemí, kde jim hrozí nebezpečí. Není snad naší povinností pomáhat těm, kteří utíkají před válkou a pronásledováním? A co když místo zdí a deportací začneme řešit příčiny migrace – třeba nestabilitu v zemích jako Libye?
Pohled do budoucna není příliš optimistický. Prognózy do roku 2030, jak uvádí analýzy Evropské komise, předpokládají pokračující migrační tlak na vnější hranice EU, zejména přes východní Středomoří. EU pravděpodobně bude dál zpřísňovat politiku, zaměří se na rychlé azylové procesy a návratové mechanismy. Ale co když to nepomůže? Geopolitické faktory, klimatické změny a konflikty mohou situaci ještě zhoršit. A pak je tu otázka solidarity – dokážeme jako Evropané najít společnou řeč, nebo se budeme dál hádat o to, kdo ponese větší břemeno?
Řecko dnes stojí na frontové linii migrační krize a jeho volání po tvrdším postoji EU je pochopitelné. S přeplněnými tábory a rostoucím tlakem na infrastrukturu nemá země mnoho možností. Pro nás v Česku je to varování – migrace není jen problémem „těch druhých“. Je to výzva, která testuje naši solidaritu, bezpečnostní politiku i hodnoty.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Článek „Greece pushes EU to take tough line on migration“, Politico.eu, 22. července 2025– zdroj statistik o počtu migrantů v Řecku (9 000 v roce 2025, 61 480 v roce 2024) a informací o politických krocích Řecka, Analýzy Evropské komise a UNHCR – informace o budoucím vývoji migračního tlaku a právních aspektech (non-refoulement)
<
