Regulovaná složka ceny energií v příštím roce vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu víc. Průměrná domácnost, která podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří megawatthodin za rok, tak v příštím roce za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 korun navíc.
U plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za megawatthodinu. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů.
Podle Energetického regulačního úřadu se konečné ceny elektřiny oproti letošku kvůli poklesu tržních cen příliš nezmění, u plynu pak klesnou. Na čtvrteční tiskové konferenci to oznámil šéf rady úřadu Stanislav Trávníček.
Úřad podle něj oproti původnímu návrhu našel úspory kolem čtyř miliard korun, navrhované zvýšení regulované složky tak mírně upravil. Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny v příštím roce bude u domácností tvořit přes 39 procent konečné ceny, u plynu pak zhruba 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky na konečné ceně nižší.
„Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky. Již v průběhu roku došlo ke snížení nákladů hrazených odběrateli oproti normální situaci o 11 miliard korun a další čtyři miliardy úspor jsme vyjednali ještě po zveřejnění návrhů cenových rozhodnutí, během konzultačního procesu,“ řekl Trávníček.
Zdůraznil, že úřad je při stanovování složek vázán zákonem. „Snížením regulovaných plateb celkově o 15 miliard korun úřad vyčerpal své zákonné limity bezezbytku,“ dodal Trávníček.
Podle úřadu nárůst regulované části v konečných cenách vyváží letošní pokles obchodní složky od dodavatelů. U domácností a malých podnikatelů na hladině nízkého napětí, kteří letos platily za energie ceny na úrovni vládního stropu, se tak podle úřadu průměrná cena elektřiny prakticky nezmění. U plynu by se pak měly koncové ceny snížit. Úřad však zdůraznil, že změny budou velmi individuální podle toho, jaké smlouvy a závazky měly spotřebitelé letos.
Výrazněji stoupnout regulované ceny u velkých odběratelů. Regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí stoupne meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Více než polovinu nárůstu podle úřadu tvoří příspěvky na obnovitelné zdroje. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta.
Důvodem vysokých nárůstů je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie, dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok.
Úřad nyní mírně upravilo svůj původní návrh, který představilo na konci října. Navrhovaný nárůst v konečném rozhodnutí hlavně u elektřiny v případě všech odběratelů o několik procent snížil. Před měsícem úřad například počítal s nárůstem regulovaných cen elektřiny pro domácnosti o 71 procent.
