Sociální byty stále chybí. Liberec jich opravil desítky, pro zájemce to ale nestačí

„Zatímco soukromý trh tyto rodiny diskriminuje, protože hledá dokonalého a bezproblémového nájemníka, tyto domácnosti trpí různými menšími či většími, ekonomickými a sociálními handicapy,“ vysvětluje Martin Chochola, vedoucí Centra bydlení Liberec.

Město od roku 2017 opravilo čtyři budovy, které určilo pro sociální byty. Rekonstrukcí prošlo celkem 42 bytů v bytových domech, Liberec na ně získal evropské dotace ve výši přes 60 milionů korun. 

Foto: EU

Náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a dotace Šárka Prachařová přiznává, že bez dotací by město projekty financovalo velmi obtížně. „Věříme, že stát vytvoří pro bytovou výstavbu vhodné finanční i legislativní podmínky a že v této oblasti nebudou dotace kráceny,“ říká pro Aktuálně.cz.

Budovy, které Liberec určil k rekonstrukci, sice patřily městu, byly ale obsazené nájemníky. Prvním krokem tak bylo podle náměstka primátora Ivana Langra, který měl v těch letech na starosti sociální záležitosti statutárního města, nabídnout jim náhradní bydlení. Původní velké byty se při rekonstrukci rozdělily na více jednotek, aby posloužily většímu počtu rodin v nouzi.

„Byly to budovy ve staré zástavbě s velmi velkými byty, takže cílem bylo zaprvé navýšit počet bytů v majetku města a zadruhé nabídnout je v rámci sociálního bydlení specifickým cílovým skupinám v režimu Housing First. Dotace EU k tomu byl vhodný nástroj pro financování, ale nikoli primární důvod,“ popisuje Langr.

Mapa projektů na stránkách DotaceEU.cz v Libereckém kraji jen pro programové období let 2014-2020 eviduje 14 projektů, které získaly dotaci v oblasti sociálního bydlení. 

Kromě rekonstrukcí se město v ulici Na Žižkově pustilo do vybudování 49 nových bytů, které v létě čeká kolaudace. Na podzim se budou moci nastěhovat noví nájemníci.

Liberec tak má dnes k dispozici celkem 1226 bytů. Těch sociálních standardního typu je mezi nimi 196. Mezi další typy sociálních bytů patří byty startovací, byty pro příjmově vymezené osoby, byty s věcně usměrňovaným nájemným, vstupní byty apod. Volných je podle mluvčí libereckého magistrátu Jany Kodymové aktuálně 90 bytů, a to z různých důvodů – například kvůli úmrtí nájemníka, vyklizovací žalobě, dědickému řízení, rekonstrukci apod.

Žádostí přibývá rychleji než bytů

I přes značný pokrok v posledních šesti letech ale poptávka po městských bytech v Liberci dál výrazně převyšuje nabídku. „Meziročně žádostí přibývá, a to i s ohledem na dění ve společnosti,“ říká Kodymová.

Mluví hlavně o rostoucích cenách energií a tržního bydlení, ale i o ukrajinské krizi. Uprchlíkům sice město své byty nepronajímalo, protože nabídka Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině byla v tomto ohledu dostačující, soukromí vlastníci bytů ale využili možnosti pronajímat uprchlíkům za státní dotaci a bytů pro potřebné místní lidi tak ubylo.

Zatímco loni bylo podle mluvčí v pořadníku 400 žádostí o přidělení bytu, letos jich je už 700. To potvrzuje i náměstek libereckého primátora pro městské bydlení a místní Agendu 21 Jan Hruška, podle kterého by město pro řešení bytové nouze potřebovalo minimálně dva tisíce bytů. Tedy téměř o 800 více, než má teď. „Máme přes 700 registrovaných domácností, z toho tři čtvrtiny domácností jsou v bytové nouzi. Vzhledem ke všeobecnému zdražování se dá očekávat, že do problémů se bude dostávat stále více rodin,“ říká Hruška.

Zdražování přitom dopadá i na nájmy v sociálních bytech. „Nájemné se bude od 1. 7. 2023 zvyšovat o inflaci, z důvodu zdražování energií se navyšují zálohy na služby,“ podotýká Kodymová.

Špatné zdraví, dluhy nebo útěk od partnera

Příčin, které lidi nutí žádat o sociální bydlení, je podle Chocholy z Centra bydlení Liberec celá řada. Může jít o předlužení, nedostatek bydlení a diskriminace na trhu s bydlením kvůli malým financím, etnicitu nebo zdravotní stav, dlouhodobý pobyt v bytové nouzi, nízké vzdělání a materiální chudobu. 

Byty město přiděluje na sociální bázi lidem, kteří si nedokážou vlastními prostředky zajistit bydlení v komerční sféře. „Byty s dispozičním právem SML mohou být též využity a přiděleny v rámci systému Housing First (Bydlení především), které se řídí zvláštní metodikou, jež je nedílnou součástí těchto pravidel,“ pokračuje Kodymová.

Chochola uvádí bez udání jmen některé z příběhů rodin, které v Liberci požádaly o přidělení sociálního bytu. V prvním případě se rodina dostala do potíží kvůli tomu, že se starala o dítě s autismem. Měla kvůli tomu potíže sehnat na trhu bydlení. Sociální byt od města tento problém podle Chocholy vyřešil.

Dalším příkladem je paní, která se opakovaně snažila odejít od dominantního partnera, jenž jí srážel sebevědomí a se kterým měla dceru. „Chtěla od něj odejít již v době, kdy byla dcera malá a paní o sociální byt žádala poprvé. Nenašla v sobě ale dost sil, partner na poslední chvíli nasliboval, že vše bude jinak, a na základě toho paní byt odmítla. Po roce dala znovu vědět, že by byt potřebovala, že už bude schopná od partnera odejít. To se také stalo, dnes bydlí v sociálním bytě s dcerou a bez partnera. Je na mateřské dovolené a její příjmy jsou nízké,“ pokračuje Chochola.

Třetí příběh patří manželům se dvěma dětmi školního věku, kteří dlouhodobě střídali bydlení, stěhovali se mezi ubytovnami, azylovými domy a byty. V době, kdy žádali o sociální byt, byli oba manželé nezaměstnaní – manžel dlouhodobě, žena ze zdravotních důvodů teprve krátce. Bydleli s dětmi v nájmu a vedli spor s majitelem ohledně využívání sociálních dávek na bydlení. 

„Rodina byla ve stavu hmotné nouze. Brzy po nastěhování do sociálního bytu v programu došlo k akutnímu propuknutí zdravotních problémů u otce rodiny, tyto obtíže vedly k urgentní hospitalizaci a zaléčení problémů v duševní oblasti. Rodina díky sociálnímu bytu lépe prospívá a je celkově stabilnější, je ale zatížena multiexekucemi a faktem, že otec rodiny je pravděpodobně nemocný již velmi dlouho,“ říká Chochola s tím, že se rodina snaží svou finanční situaci řešit. „V programu sociálního bydlení spolupracují na finančním plánování a hospodaření, s dluhovou poradnou mapují dluhy a hledají zaměstnání, ačkoliv to není jednoduché,“ dodává.

Plány do budoucna

Liberec ročně na nájemném vybere 32 milionů korun, které chce investovat zpátky do bytového fondu. Aktuálně finišuje příprava už zmíněných 49 bytů v ulici Na Žižkově, s obdobným počtem bytů se podle Hrušky počítá i v druhé etapě, pro kterou se bude akorát připravovat projektová dokumentace.

Zlepšit kvalitu bydlení by měl i připravovaný projekt na domovníky. Kromě sociálního bydlení se chce město v nové koncepci zaměřit i na segment dostupného nájemního bydlení a profesní byty.

„Připravujeme Libereckou nájemní agenturu, která bude propojovat vlastníky volných bytů s lidmi v bytové nouzi. Město bude majitelům bytů garantovat pravidelný příjem a nájemníkům poskytovat podporu při bydlení. V pilotní fázi chceme zapojit minimálně 18 bytů. Trápí nás kvalita bytového fondu a chceme nadále pokračovat v rekonstrukcích městských domů,“ říká Hruška.

Česku chybí zákon o sociálním bydlení

Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) se bytová nouze ve smyslu sociálního bydlení, kde občané potřebují okamžitou pomoc bydlení s garancí, v Česku týká asi 154 000 lidí.

Ústavní soud začátkem května varoval, že Česku chybí zákon o sociálním bydlení a nejistota s tím spojená může ohrozit důvěru lidí v demokratický právní stát. Podle soudu jde o dlouhodobě neudržitelný stav odporující mezinárodním závazkům státu, uvedla agentura ČTK.

„Hrozí vyostření krize v oblasti sociálního bydlení. Je přitom dlouhodobě zjevné, že se tyto obtíže budou v budoucnu dotýkat nejen osob ohrožených chudobou, ale s ohledem na inflaci a narůstající ceny energií i střední třídy, seniorů, samoživitelek, studentstva a mladých osob,“ stojí v nálezu.

Ministerstvo pro místní rozvoj aktuálně připravuje Zákon o podpoře v bydlení, který by měl tento týden zamířit do meziresortního připomínkového řízení, kde se k němu vyjádří ostatní instituce a další připomínková místa. Do konce roku by ho měla dostat k projednání vláda a platit má od roku 2025.