Vladimír Špidla, expremiér a šéf ČSSD, před 20 lety v souvislosti s důchody proslul větou, že „zdroje jsou“. Tvrdí to i teď a doporučuje obrátit pozornost k danění digitální ekonomiky a robotů. „Robot není jen nějaký android, jsou to algoritmy, různá zařízení v továrnách a v takovém okamžiku musíme hledat metody, jak jejich provoz zpoplatnit,“ říká šéf think‑tanku Masarykova demokratická akademie.
Právě díky nástupu nových technologií Špidla věří, že se v Evropě na výsluní opět vrátí sociální demokracie. „Společnost se dostává do prudkého pohybu, protože nastupuje umělá inteligence a narážíme na ekologické meze,“ popisuje.
Tato transformace bude podle jeho slov stejně drsná jako průmyslová revoluce v 19. století, která za vznikem sociální demokracie stála. „Přijde to rychle, už v následujícím desetiletí.“
Pokud chce ČSSD nyní voliče, musí předložit i plán boje s inflací. Co jim nabídnete?
Inflace je otázka hlavně pro ČNB. Zásadní věcí je ale vyrovnat státní rozpočet vyššími příjmy. Když z Česka odchází tolik peněz na dividendách firem se zahraničními vlastníky, nemohou zůstat právnické osoby mimo, těm je nutné zvýšit daň z příjmů. Daně je nutné přesunout na silná ramena.
Ekonomové často tvrdí, že Česko nemá na to, aby udrželo veřejné služby na takové úrovni, jako jsou teď.
S tím absolutně nesouhlasím. Naše veřejné služby jsou financovány mimořádně efektivně. Na zdravotnictví například dáváme v Evropské unii podprůměr. Navíc příjmy můžete opravdu zvýšit – na Úřadě vlády jsme před pár lety zpracovali studii a ta ukazovala, že na zmíněných dividendách od nás odchází až dvaapůlkrát více peněz než ze srovnatelných zemí, jako je například Polsko.
Co si představit pod naložením daňového břemena na silná ramena?
Představte si progresivní daň z příjmů, i u firem. S daňovými pásmy si můžete pohrát, můžete zvýšit daňový základ a spoustu jiných věcí. Nechtějte ode mě konkrétní návrhy, to je technika. Pokud velké korporáty spravedlivě nezdaníme, budou mít veřejné služby problém.
Podnikatelé argumentují, že pak nebude na investice.
To opakují stále dokola. Když se podíváte do okolí, vidíte, že se tam i s vyšším zdaněním stále investuje. Rakouské a německé firmy mají také vyšší míru zdanění – je snad Volkswagen horší firma než Škodovka? Není.
Dovedete si představit nové ekologické daně, třeba pro ty, kteří jezdí autem?
Když opotřebování silnice roste s třetí mocninou tlaku na nápravu – pokud si to dobře pamatuji -, tak by majitelé SUV mohli platit vyšší daně. I vozidla produkující více oxidu uhlíku by mohla být více zdaněna. Nebo by si firmy nemohly odepisovat mimořádně drahá auta.
Vystudoval historii a po roce 1989 se podílel na obnově sociální demokracie. Za ni byl v Zemanově vládě ministrem práce a sociálních věcí. Tři roky stál v čele ČSSD, v letech 2002 až 2004 byl premiérem. Pak se stal evropským komisařem pro zaměstnanost a sociální věci. Nyní je ředitelem sociálnědemokratického think‑tanku Masarykova demokratická akademie.
Foto: Václav Vašků
Tím se dál posílí zelená regulace.
A to je dobře.
Jenomže i kvůli ní nás tíží vyšší ceny energií.
Narážíme na ekologické meze a například povolenky jsou racionální nástroj, který vede k přetransformování energetiky. Musí tu být tlak na úspory, naše ekonomika je energeticky vysoce náročná. V porovnání s německou spotřebuje na jednotku produkce cca 130 procent energie.
Jak to vysvětlíte lidem, kteří teď platí za energie ohromné účty?
To přece nezpůsobily povolenky.
Jde o to, že se vsadilo na plyn, že se leckde v Evropě odvrhla jaderná energetika…
Jaderná energetika není laciná, jedním z rizik naší energetické koncepce je, že uvázneme v příliš vysokém podílu jaderné energetiky a naše ceny elektřiny se stanou nekonkurenceschopnými. Navíc v čase, který máme k dispozici pro energetickou transformaci, nám nepomůže. Doba realizace jaderného projektu jej výrazně přesahuje.
Co tedy zbývá?
Provozujme dál jaderné elektrárny po dobu jejich životnosti, případně můžeme dostavět i nějaký nový blok. Ale jádro nás nevytrhne. Často se říká, že proti obnovitelným zdrojům musí stát záložní kapacity, protože jsou nestabilní. Jenomže záložní kapacity musí být i oproti jaderným elektrárnám. Jinými slovy – když běží Temelín, musí tu stát odpovídající rezerva. Musíme hlava nehlava rozvíjet obnovitelné zdroje a současně velmi výrazně směřovat k energetickým úsporám.
Vraťme se ještě k lidem, kteří nemají po zdražení energií na zaplacení účtů.
To je otázka našich nízkých mezd a také stanovení limitní ceny energie, což souvisí s tím, že energie není zboží jako každé jiné. I v Evropě se o energetice mluví jako o službě veřejného zájmu. Takže namístě jsou do jisté míry regulované ceny. Jestli se ČEZ má z polostátní firmy stát firmou státní, je jen modalita celkového řešení. Ne podmínka.
Opakujete, že si současná daňová soustava nedokáže poradit s digitalizací a robotizací. Jste tedy přívrženec zdanění robotů?
Jasně. Něco jiného je ale koncepční přístup a něco jiného jeho operacionalizace. To je věc pro daňové odborníky. Robot není jen nějaký android, to jsou algoritmy, různá zařízení v továrnách a v takovém okamžiku musíme hledat metody, jak jejich provoz zpoplatnit. Nové daňové systémy podchycují třeba činnost Googlu. Dříve neexistovaly. Stále větší část ekonomické činnosti se začíná odehrávat ve zcela nových formách. Na to je nutné reagovat.
Po desítky let je u nás problémem penzijní reforma. Je možné se na ní vůbec dohodnout?
Hlavní spor vždy vyplýval z toho, že tu byla snaha významně oslabit průběžný systém a otevřít prostor pro systém kapitálový, přesunout důchody na burzu. Na tom se shoda najít nedala.
Myslíte si, že na důchody má jít více peněz, nebo se mají osekat?
Mělo by na ně jít více. Národní rozpočtová rada vypočítala, že v době, kdy to bude nejhorší, na ně bude potřeba 11,5 procenta HDP. Teď to u nás kolísá mezi sedmi a 8,5 procenta. Když se podíváte na mezinárodní srovnání, tak Poláci mají dnes vyšší podíl na HDP než my, Rakušané mají výdaje na penze nad 11 procenty. Hroutí se snad tyto státy? Určitě ne. Po roce 2050 se vše začne zlepšovat, protože se zlepší demografie. A to nebereme v úvahu růst produktivity.
Kompletní rozhovor s Vladimírem Špidlou si můžete ve čtvrtek 1. června přečíst v novém vydání týdeníku Ekonom.
Podívejte se na duel mezi Vladimírem Špidlou a Miroslavem Kalouskem
v pořadu Spotlight
Spotlight Aktuálně.cz – Vladimír Špidla a Miroslav Kalousek | Video: Jakub Zuzánek