Největší politická skupina na kontinentu podpořila zemědělce, kteří odmítají ekologičtější hospodaření pod hlavičkou Green Dealu. Pokud neustane tlak na ochranu životního prostředí, hrozí podle lidovců ztráta konkurenceschopnosti, odchod lidí ze zemědělství a i nedostatek potravin v Evropě. Rok před novými eurovolbami tím začal boj o hlasy lidí, kteří se bojí dopadů zelené politiky na živobytí.
„Odmítáme návrh o udržitelném používání pesticidů. Zvolený cíl není proveditelný a návrh nenabízí životaschopné alternativy farmářům,“ píše se v prohlášení přijatém počátkem května v Mnichově na setkání Evropské lidové strany (EPP). Ta je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu a tvoří ji středopravicové partaje ze zemí EU. Z českých politických subjektů jsou členy KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN.
Prohlášením se evropští lidovci vymezili proti balíčku známému pod zkratkou Fit for 55. Ten obsahuje návrhy na radikální snížení emisí skleníkových plynů už do konce této dekády a je klíčovým krokem ke splnění Green Dealu. Lidovci odmítají konkrétně plán, jak snížit o polovinu pesticidy v zemědělství, a také požadavek vrátit desetinu obdělávané půdy volné přírodě.
„V řadě zemí Evropské unie způsobilo zavedení už stávajících opatření byrokratickou noční můru farmářům a ohrozilo ekonomický život na venkově,“ stojí dále v textu, pod který se podepsala většina ze 43 členských stran včetně českých lidovců.
Ze strany hlavní europoslanecké skupiny jde o nejvýraznější odpor proti Green Dealu za poslední roky. Dosud zelené návrhy, které předkládá Evropská komise vedená rovněž lidovkyní Ursulou von der Leyenovou, podporovali. Green Deal je společný cíl zemí EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální, tedy vypouštět jen minimální množství skleníkových plynů do ovzduší. Zbylé by pohltily například lesy nebo technologie k jejich zachytávání.
Prozatím evropští lidovci kritizovali jednotlivé části návrhů a snažili se je upravit, jako v případě boje o auta se spalovacími motory po roce 2035. Dosud neodmítli celý návrh na jeho počátku. Opatření k pesticidům a obnově volné krajiny začaly nyní projednávat výbory europarlamentu.
„Prohlášení je reakcí na silný tlak z farmářské komunity,“ uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová z KDU-ČSL, která text podporuje. „Chceme po farmářích, aby produkovali kvalitní levné potraviny, a zároveň je zatěžujeme další a další regulací. Začíná to pro ně být neúnosné a je správné, že se za ně evropští lidovci perou,“ dodala.
Vzhledem k tomu, že se příští rok v červnu budou konat evropské volby, lze předpokládat, že kritika zelené agendy v následujících měsících poroste. V řadě států se lidé na pozadí drahých energií a vysoké inflaci zalekli sázky na často nákladnější „čisté“ technologie.
Koordinovaný postup proti plánu na omezení pesticidů chystají například pravicové strany z Belgie, Nizozemska a Dánska. V Belgii má pravice ve vládní koalici za partnery zelené, v Nizozemsku je kabinet pod tlakem od března, kdy regionální volby drtivě vyhrála farmářská strana brojící právě proti snižování emisí v zemědělství.
V Česku se tématu chopil opoziční lídr, expremiér Andrej Babiš z hnutí ANO. A to přesto, že právě jeho premiérský podpis stál u rozhodnutí unijních zemí snižovat emise. Návrhy, proti kterým teď zemědělci a politici brojí, dohodu na Green Dealu z roku 2019 „jen“ rozvíjejí.
Na konferenci národoveckých stran v Budapešti minulý týden Babiš uvedl, že Evropská unie je rukojmím „zeleného šílenství“, které „zničí evropský průmysl a životy lidí“. Snahu snižovat emise shrnul celkově jako „zelenou sebevraždu“.
Většinu ze zhruba tuctu návrhů klíčového balíčku Fit for 55 už unie schválila. Mnohé ale obsahují revizní klauzule, kterými bude možné za pochodu změnit konkrétní cestu k cíli.
To je případ i bouřlivě diskutovaného odchodu od aut se spalovacími motory. V roce 2026 mají státy EU vyhodnotit, zda je sázka na výhradní výrobu elektrovozů po roce 2035 ekonomicky proveditelná a sociálně únosná. Pokud dojdou k tomu, že ne, může se náběh elektromobility zpomalit.
„A o tyto cesty se teď bude hrát. Budou tématem i pro další volební období europarlamentu, jakkoli hlavní cíl – snižovat emise – se rozporovat nebude,“ říká europoslanec za ANO Ondřej Kovařík. Jeho strana je v Evropském parlamentu členem frakce Obnova Evropy sdružující liberální politická uskupení.
Do jaké míry si ANO vybralo kritiku Green Dealu jako téma do eurokampaně, nechtěl europoslanec komentovat, protože debata o tom ještě „neproběhla“. „Předpokládám ale, že se na něj budou lidé ptát. Bylo to těžiště naší práce v posledních pár letech.“
Babišova slova o „zelené sebevraždě“ považuje za příliš expresivní a nepoužil by je. „Odrážejí ale reálné obavy lidí. Pokud se cesta k nižším emisím nastaví špatně, může to být pro cementárny, sklárny a další průmysl skutečně likvidační,“ dodal Kovařík.
Co znamená Green Deal
- Jde o závazek, že se Evropská unie stane do roku 2050 klimaticky neutrální. Na jejím území by se tak vypouštělo jen minimální množství skleníkových plynů. Ty zbylé by pohltily například lesy nebo technologie k jejich zachytávání.
- Klimatické neutrality nemusí dosáhnout všechny státy, jde o průměrný cíl za celou unii. Některé země, například Německo, chtějí emise výrazně omezovat, takže jiné, například Česko, by stále mohly nějaké produkovat.
- Záměr podpořily unijní státy v prosinci 2019, za Česko plán podepsal tehdejší premiér Andrej Babiš z ANO. Důvodem těchto snah jsou závěry tisíců vědců, podle kterých jde o jediný způsob, jak zabránit katastrofálnímu oteplení planety.
