Do České republiky se v prvním čtvrtletí letošního roku nedovezl žádný plyn z Ruska. Ten země nahradila plynem z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. V pátek o tom v tiskové zprávě informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V předchozích letech činil podíl ruského plynu v tuzemské spotřebě kolem 97 procent.
„Poprvé v moderní historii České republiky se stalo, že jsme se během prvního čtvrtletí roku plně obešli bez dodávek plynu z Ruska. Je to velký úspěch. Nevím o jiné zemi, která by se dokázala z roku na rok zbavit téměř stoprocentní závislosti na dovozu plynu z Ruska. Přispěli jsme k tomu všichni, protože zásadní roli sehrálo snížení spotřeby,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Ministr ovšem zároveň podotkl, že situace ještě není zcela zajištěná. „Před letošní zimou bude mít Evropa pro přípravu na zimu k dispozici bez ruských dodávek méně plynu, než měla dřív, takže dodržovat zodpovědný přístup ke spotřebě plynu i nadále bude potřeba,“ dodal.
V tuzemských zásobnících plynu je podle čtvrtečních dat 1,66 miliardy metrů krychlových plynu. To odpovídá asi 48 procentům jejich celkové kapacity. Podle ministerstva jde o nejvyšší hodnotu k 20. dubnu minimálně za posledních osm let, odkdy resort vede data. Během prvního čtvrtletí zásoby poklesly o 1,28 miliardy metrů krychlových plynu. Průměrný pokles v posledních osmi letech činil 1,45 miliardy metrů krychlových.
MPO v této souvislosti zdůraznilo význam úspor ve spotřebě. Ta zatím od 1. ledna do 16. dubna dosáhla podle předběžných propočtů 2,89 miliardy metrů krychlových. To je meziročně o 13,6 procenta méně a oproti průměru z posledních tří let o 19,7 procenta méně. Průměrná denní teplota v tomto období byla podle ministerstva o 0,2 stupně Celsia nižší než v roce 2022 a o 0,7 stupně nižší než byl průměr posledních tří let.
Do Česka tak nyní plyn teče pouze přes Německo, kam proudí plyn zejména z Norska a také dodávky LNG z Belgie a Nizozemska.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka jsou dodávky plynu z jiných zemí hlavně kvůli náročnějšímu transportu a formě zpracování dražší. Zároveň však podle něj nelze jednoznačně říci, že by byl odběr ruského plynu výhodnější. „Předně kvůli uzavření plynovodů přestal být tento plyn na trhu dostupný. Už předtím však ruská vláda export omezovala, neplnila závazky a šroubovala cenu na vyšší úrovně,“ podotkl Tyleček.
Celkově z jeho pohledu česká společnost na zastavení odběru plynu z Ruska spíše vydělá, přestože může bezprostředně platit více než v minulých letech. „Změnila se geopolitická situace a odběr ruského plynu, i kdyby byl ekonomicky výhodný, nedává z dalších pohledů smysl, a to hlavně z podstaty stability dodávek a závislosti na agresivním diktátorském režimu,“ dodal.
