Téměř všechny státy Evropské unie zvýšily od ledna 2023 minimální mzdy. A přidávaly hodně – chtěly zaměstnancům alespoň částečně kompenzovat vysokou inflaci. I přesto, že někde dosáhlo zvýšení nejnižších výdělků i historických maxim, většině Evropanů z výplaty zbyde méně než minulý rok. Vyplývá to z aktuálně zveřejněných dat Eurofoundu a serveru Picodi.
„Stanovení minimální mzdy pro rok 2023 probíhalo ve stínu vysoké inflace, která v roce 2022 tvrdě zasáhla členské státy EU. V zájmu ochrany výdělků nejhůře placených zaměstnanců většina vlád posílila minimální mzdy v mnohem větší míře než loni,“ píše evropská nadace Eurofound.
A vypočítává, že v průměru si všichni obyvatelé unijních zemí polepšili o 12 procent, v loňském roce to bylo kolem šesti procent.
Rozpětí zvýšení minimálních mezd bylo od pěti do více než 20 procent (viz graf, pozn. red.). Nejméně dostali přidáno po započítání inflace lidé ve Francii, Lucembursku a na Maltě, nejvíce si polepšili Němci a Lotyši. V Česku se minimální mzda od ledna zvýšila o 6,8 procenta, inflace vystoupala za loňský rok na víc než 15 procent.
Jedinými zeměmi, kde se nejnižší mzdy nezměnily, jsou Španělsko, kde stále probíhají jednání, a Kypr, kde byla zákonná minimální mzda teprve zavedena.
Navzdory velkému nárůstu nejnižších mezd se ovšem kupní síla řady Evropanů snížila. I když podle Eurofoundu bude hodně záležet na míře inflace za leden, která bude k dispozici až v únoru.
Minimální mzda v EU v lednovém srovnání:
Zdroj: Eurofound, Pozn.: Španělsko o minimální mzdě stále vyjednává
V Německu a Belgii se lidem každopádně kupní síla zvýší – dostanou přidáno více, než jim sebere inflace. Naopak v zemích střední Evropy včetně Česka zaměstnancům kupní síla kvůli inflaci výrazně klesne.
Inflaci unijní státy kompenzovaly i jinak
Jak uvádí Eurofound, inflace byla při stanovení nových minimálních mezd v zemích EU jen jedním z parametrů. „Některé země mají totiž ve své legislativě jasná a závazná kritéria pro úpravu minimální mzdy,“ uvádí nadace.
Připomíná také, že většina zemí navíc kompenzovala nízkopříjmovým zaměstnancům vysokou inflaci řadou dalších opatření. U nás například formou sociálních dávek, především pak možnosti čerpání příspěvku na bydlení a zastropováním cen energií.
Ve třech členských státech – Belgii, Francii a Lucembursku – jsou výpočty nové minimální mzdy aktualizovány podle míry inflací, píše Eurofound. Malta upravila zákonnou minimální mzdu v souladu se svým pravidelným mechanismem příspěvků na životní náklady.
Polsko má ve svých právních předpisech klauzuli, která ukládá zvýšit minimální mzdu do jednoho roku, pokud předpokládaná roční míra inflace přesáhne pět procent. „Německo, Řecko a Nizozemsko se v roce 2022 odchýlily od své běžné praxe stanovování minimální mzdy a uplatnily zvláštní zvýšení v reakcí na inflaci,“ dodává nadace.
Plat Čechů s malým příjmem zdražování nedohnal
Jak se změnila minimální mzda a zda stačí k zajištění minimální životní úrovně, zkoumal také web picodi.com. Studie zahrnula 67 zemí, ve kterých existuje minimální mzda stanovená vládou.
„Daňové systémy v těchto zemích se mohou velmi lišit a rozdíl mezi hrubým a čistým příjmem se může pohybovat od 0 až dokonce po 35 procent. V Česku je to 11,2 procenta. Aby bylo tedy srovnání spravedlivé, použili jsme čisté mzdy, což je částka, kterou zaměstnanci skutečně dostanou,“ uvádí autoři studie.
Vyplynulo z ní, že pouze v sedmi ze 67 zemí zařazených do žebříčku se minimální mzda oproti lednu 2022 nezvýšila. Je to například Izrael, Hongkong a Nigérie. Nejvyšší meziroční nárůst minimální mzdy byl zaznamenán v Argentině (104,5 %) a Turecku (100 %). V těchto zemích byly v posledních několika letech jak inflace, tak devalvace měny vysoké.
V žebříčku růstu mezd se podle picodi.com Česko umístilo na 46. místě. V současnosti je čistá minimální mzda 15 371 korun, v hrubém vyjádření pak 17 300 korun. V lednu loňského roku činila 14 418 korun čistého, tedy 16 200 hrubého.
A co si za takovou mzdu Češi koupí? „Pro účely studie jsme vytvořili fiktivní nákupní koš a postavili vedle sebe ceny potravin a minimální mzdu. Koš se skládá z osmi skupin produktů: chléb, mléko, vejce, rýže, sýr, maso, ovoce a zelenina. Seznam je velmi omezený, ale tyto produkty v daném množství postačují ke splnění minimálního požadavku na živiny pro průměrného dospělého člověka,“ vysvětlují autoři studie.
- Mléko (10 litrů) – 219 Kč
- Chléb (10 bochníků, 500 g na ks) – 299 Kč
- Rýže (1,5 kg) – 68 Kč
- Vejce (20 ks) – 81 Kč
- Sýr (1 kg) – 227 Kč
- Drůbež a hovězí maso (6 kg) – 1259 Kč
- Ovoce (6 kg) – 220 Kč
- Zelenina (8 kg) – 244 Kč
V Česku je na začátku roku 2023 cena základního nákupního košíku 2617 korun, což je o 12,2 procenta více než minulý rok. Košík stojí 17 procent čisté minimální mzdy, což je oproti loňským 16,2 procenta horší výsledek. „To znamená, že platy těch, kteří vydělávají nejméně, rostou pomaleji než ceny potravin,“ uvádějí autoři studie.
Nejvíce si za minimální mzdu nakoupí v Británii
Nejvýhodnější poměr cen potravin a nejnižšího příjmu jsou ve Velké Británii, Irsku a v Austrálii. Základní potraviny v těchto zemích tvoří jen 6,5 až 7,7 procenta tamější minimální mzdy.
„Česko s výsledkem 17 procent se v tomto žebříčku umístilo na 23. místě, těsně za Litvou s 16,5 procenty a předběhlo země jako Chorvatsko s 19,1 procenty, Rumunsko s 22,5 procenty nebo Maďarsko s 23,9 procenty,“ uvádí studie.
Podle ní také v asijsko-pacifických zemích, jako jsou Indie, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam, stojí základní potravinový koš více než polovinu minimální mzdy. V Nigérii je minimální mzda tak nízká, že nepokrývá ani tento základní košík s potravinami.
