Zákon o ochraně oznamovatelů má usnadnit ohlášení protiprávního jednání na pracovišti a zavést v organizacích vnitřní oznamovací systém.
V Česku začal platit prvního srpna. Sankce za porušení povinností sahají do výše milion korun. Zákon by měl zároveň zajistit ochranu whistleblowera neboli oznamovatele proti odvetným opatřením.
Pod pojemem whistleblowing se rozumí jednání, při kterém ze strany oznamovatele dochází k upozornění na nelegitimní nebo neetické jednání na pracovišti. Cílem je odhalit takové chování, zvýšit transparentnost nebo odkrýt korupci. Do této oblasti spadá oblast veřejných zakázek, finančních služeb, ochrana spotřebitele, životního prostředí nebo osobních údajů.
Protiprávní jednání by mělo vykazovat znaky trestného činu nebo přestupků se zákonem stanovenou sazbou pokuty alespoň sto tisíc korun, dále porušení právních předpisů, a to jak českých, tak i ze strany EU.
Zákon chrání kolegy i osoby blízké
Zákon myslí také na ochranu whistleblowerů, kterým může hrozit újma v souvislosti s informováním o protiprávním jednání. „Ochranná opatření jsou zákonem přiznaná jak samotnému oznamovateli, tak i dalším osobám. Mezi nejčastější patří kolegové, kteří poskytli pomoc při zjišťování informací nebo osoby blízké oznamovateli. K odvetným opatřením se řadí rozvázání pracovního poměru, odvolání z místa vedoucího pracovníka, snížení mzdy, změna pracovní doby nebo zásahy do práv na ochranu osobnosti,“ říká Ivana Brancuzká, country manažerka poradenské společnosti Crowe.
Ochrana proti odvetným opatřením náleží pouze oznamovatelům, kteří využili pro oznámení vnitřní systém nebo oznamovací systém ministerstva. „Těm, kteří uveřejní údaje jiným způsobem, například prostřednictvím médií bez využití oznamovacího systému, zákon ochranu neposkytuje,“ dodává Brancuzká.
Zákon řeší způsob oznámení i lhůty pro posouzení
Lhůta pro zavedení vnitřního oznamovacího systému a přijmutí opatření na ochranu oznamovatelů uplynula pro firmy s více než 250 zaměstnanci prvního srpna letošního roku. V případě, kdy zaměstnává společnost 50 až 249 zaměstnanců, musí splnit podmínky nejpozději do 15. prosince letošního roku.
Jednou z povinností organizace je umožnit písemné nebo na žádost oznamovatele také ústní podání, dále musí uveřejnit způsoby oznamování, a to jak interně, tak i prostřednictvím systému ministerstva. Samotné vedení systému nemusí vykonávat přímo zaměstnavatel, ale může vedení agendy delegovat na jinou osobu. Příslušná osoba pak musí oznámení přijímat a posuzovat jejich důvodnost.
„Oznamovatel musí být o přijetí oznámení písemně vyrozuměn, a to do sedmi dnů. Následně musí být do 30 dnů vyrozuměn o posouzení daného oznámení. Tato lhůta se dá prodloužit o 30 dnů, a to maximálně dvakrát, přičemž oznamovatel musí být o důvodech pro prodloužení vyrozuměn,“ shrnuje Ivana Brancuzká a upozorňuje na sankce za porušení povinností, které se mohou vyšplhat až do výše milionu korun.
Foto: Pixabay
Zdroj: Michna media
<
