Vojtěch Matějček je prezident Royal Beroun Golf Club. Ačkoliv je původně stavař, v českém golfu se pohybuje už přes 30 let. Řediteloval na golfovém hřišti na Karlštejně, pomáhal rozjet golf v Sokolově, největší část golfového života prožil právě v Berouně. Pod jeho vedením berounský golf jen rozkvétá.
Royal Beroun Golf Club se i letos stane „domovem“ Czech Open. Nejprve si 23. – 25. června zahrají o podíly z dotace 300 000 euro ženy na turnaji Tipsport Czech Ladies Open v rámci Ladies European Tour, a poté 17. – 20. srpna si v 9. ročníku Czech Open s dotací 600 tisíc korun zahrají i muži.
„Golf vyžaduje určitou míru sebekázně a ohledů k ostatním. Měl by si zachovat i léty propracovanou etiketu a „dress code“. Měl by zůstat sportem, který vás vychovává k pokoře a k úctě. Sportem, kde se pravidla dodržují, muži jsou gentlemany a ženy ozdobou,“ říká Vojtěch Matějček.
Czech Open je mezinárodní mužský čtyřdenní golfový turnaj, konaný ve spolupráci s Českou golfovou federací a PGA of Czech Republic. Proč jste se ho rozhodli pořádat u vás v Berouně?
My už jsme ho s kolegou Michalem Tůmou chtěli pořádat na Karlštejně, ale upřímně – nevěděli jsme, jak na to. Pouze se nám zdálo, že turnaj tohoto typu v Česku chybí. Až když se financování a marketingu ujal Pavel Suchánek se společností WGM, podařilo se turnaj uspořádat, ale v té době už jsme byli v Berouně.
Jedním z nejzajímavějších jmen ze zahraničí bude už potvrzený start Carla Sunesona, 55letého španělského profesionála, který má ve své sbírce i jeden turnajový titul z evropské tour, dnešní DP World Tour, plus šest vítězství z „druhé ligy“ Challenge Tour. Kdo další z golfového hráčů bude startovat v Berouně?
Jsme v kontaktu s loňským vítězem Julienem Brunem, kterému se turnaj líbil a vyhodnotil ho jako dobrou přípravu na Czech Masters. Ale letos se mu daří na European Tour a má jistě ambice dostat se na túru americkou. Uvidíme. Ale počítáme samozřejmě s celou českou špičkou, ať už amatérskou nebo profesionální, tváří turnaje je Aleš Kořínek, který zdramatizoval loňské finále. A objeli jsme snad celou střední Evropu, tak se tady objeví jistě i talentovaní hráči ze zahraničí.
V průběhu turnaje se spolu utkají profesionální hráči a hráči s amatérským statusem z České republiky a zahraničí. Vidíte v tom velký význam? Mají amatéři šanci?
Amatéři jsou solí golfu, jeho základem a podstatou. Jejich výkonnost je v našich podmínkách srovnatelná s profesionály, kteří nejen hrají, ale, aby se uživili, ještě musí i golf učit. Takže času na přípravu mají s výjimkou těch pouze hrajících možná i o něco míň. O vyrovnanosti svědčí i výsledky předcházejících ročníků. A z ekonomického hlediska je pro nás vítězný amatér požehnáním.
Pro amatéry je to výzva stejně jako pro profesionály. Pro koho podle vás víc?
Vzhledem k výše uvedenému je motivace stejná. Profesionál může získat slušnou finanční odměnu, amatér pak, kromě bodů do tzv. WAGRu“, také prestiž, která se také cení.
Turnaj má minimálně 600 000,- KČ price money. Proč minimálně?
Počítáme s eventualitou, že se objeví nějaký další příznivec našeho turnaje. Peníze nad základní rozpočet pak jdou právě do prize money.
Sportovní klání špičkových golfistů současně poskytne příležitost k neformálnímu setkávání partnerů turnaje a členů klubu. Je golf také podnikatelským setkáním?
Z mého pohledu a zkušenosti je představa o „dělání byznysu“ na golfu velmi zjednodušená. Na golfu se neřeší konkrétní problémy, ale navazují se vztahy, hráči si při hře potýkají, někdy se vytvoří vztahy až přátelské. To samozřejmě podnikání pomáhá. Ale k otázce – partnery Czech Open jsou především členové klubu.
Privátní hřiště Royal Beroun Golf Club se řadí ke špičkovým českým hřištím s maximálním hráčským servisem. A dnes se dá říci i mezi hřiště na světové úrovni. Jak dlouho trvalo jeho vybudování?
„Fyzicky“ a i s klubovnou nějaký rok a půl. Pan Hong, dnes už čestný předseda celé skupiny, nás docela honil. Ale hřiště zraje s léty, takže se vlastně buduje pořád. Možná, že už dozrává dokonce i čas na nějaké změny, abychom se posunuli zase o něco dál.
Autorem hřiště je kanadský architekt Les Furber, ve svých začátcích dlouholetý spolupracovník Roberta Trent Jonese sr., označovaného za otce moderního pojetí designu golfového hřiště. Jak se vám ho povedlo získat?
Lese Furbera získali původní majitelé Karlštejna. Je to švagr Jima Eremenka, který pro ně měl v Čechách původně postavit halu pro curling a nějak se to zvrtlo ke golfu. V průběhu let jsme se s Lesem spřátelili, spolupracovali na třetí karlštejnské devítce. Beroun se nabízel pak automaticky.
Hřiště bylo otevřeno v roce 2009. Typickým rukopisem je viditelnost všech dopadových ploch a možnost strategického rozhodování mezi riskantní přímočarou cestou k jamce nebo delší, ale bezpečnou cestou bez rizika. Jak důležitá je bezpečnost golfu?
Přiznám se, že za těch pro mne až neuvěřitelných téměř 30 let na golfu jsem zažil jen velmi málo kolizních situací, která by se mohla považovat za „nebezpečná“. Golf je bezpečný sport. Ale samozřejmě – viditelnost dopadových ploch je vždy výhodou. Hra na „slepé“ jamce může kolizní situaci, při netrpělivosti hráčů nebo neznalosti zvědavých turistů, vytvořit.
Hřiště vždy prověří schopnosti profesionálního hráče i amatéra s nízkým hendikepem. Mohou hrát golf i zdravotně postižení?
Určitě ano, vždyť existuje asociace hendikepovaných golfistů. My s nimi moc zkušeností nemáme, ale pochopitelně nejsme ani sportovcům se zdravotním postižení nijak uzavření.
Jaké další turnaje pořádáte?
Snažíme se skloubit hru členů a zájem o uspořádání tzv. komerčních turnajů. Proto jsme si stanovili limit na 48 účastníků. Občas toto pravidlo porušíme, ale to musí jít o opravdu výjimečného partnera s nějakou přidanou hodnotou pro hřiště. Pořádáme řadu turnajů pro členy a samozřejmě i turnaje charitativní.
Původně jste stavař. Jak to jde dohromady stavařina a golf? Co vás přivedlo ke golfu?
Právě moje původní profese – byl jsem tehdejším vlastníkem, společností Chemapol – najat, abych zabezpečil výstavbu klubovny před chystaným turnajem PGA Europen Tour.
Jak je golf náročný sport?
Golf je fantastickým sportem v tom, že si můžete stanovit vlastní hranice náročnosti. Můžete ho hrát s plným tréninkovýma a herním nasazením, fyzicky i psychicky velmi náročně, ale můžete se jít jen tak projít. Relaxovat, vypnout. Hrajete jen za sebe a proti sobě. To neumí ani tenis. Tam musíte vždy brát ohled na to, jak náročný je v daný okamžik váš soupeř.
Golfu se věnujete přes 30 let. Jak se za tu dobu proměnil český golf a přijetí tohoto sportu v České republice?
O golfu se hanlivě mluvilo zejména v těch slavných „devadesátkách“ jako o sportu nabubřelých spekulantů, taxikářů a vůbec všelijakých podivných figur z podsvětí i šedé zóny. Česká golfová federace v této věci odvedla obrovskou práci. Dnes mi přijde golf jako sport na jednu stranu starší generace, která má už to své za sebou a bere tento sport jako vítanou aktivitu, a to i někdy navzdory pochopitelným zdravotním obtížím, na druhou stranu vidím obrovský rozmach golfu v juniorských kategoriích. Úspěchy zejména těch skvělých mladých žen na Ladies European Tour jsou toho dokladem.
Co byste si ještě přál?
Paradoxně – aby se golf nestal sportem „pro všechny“. Golf vyžaduje určitou míru sebekázně a ohledů k ostatním. Měl by si zachovat i léty propracovanou etiketu a „dress code“. Měl by zůstat sportem, který vás vychovává k pokoře a k úctě. Sportem, kde se pravidla dodržují, muži jsou gentlemany a ženy ozdobou.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Vojtěchem Matějčkem
Autor: Renáta Lucková
<