Americký viceprezident JD Vance otočil o sto osmdesát stupňů. Zatímco Donald Trump od začátku konfliktu s Íránem opakoval, že jde o záchranu světa před jadernou bombou, jeho zástupce to v rozhovoru pro Fox News popsal jinak — a otevřeněji. Hlavní cíl? Levná ropa pro americké řidiče. Jaderné odzbrojení Íránu? To až na druhém místě.
Přiznání, které nikdo nečekal
„To je cíl číslo jedna — udržet ropu a plyn levné pro Američany po celé naší zemi,“ prohlásil Vance. A pak dodal, jako by šlo o vedlejší poznámku: „A druhým cílem je samozřejmě zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň.“
Přinejmenším jde o pozoruhodnou změnu rétoriky. Když Trump zahájil vojenské operace proti Íránu, zdůvodňoval je hrozbou jaderné zbraně v rukou Teheránu a dával jasně najevo, že krátkodobé ekonomické oběti jsou přijatelnou cenou za bezpečnost. Nyní se zdá, že priority se přeskupily. Nebo spíš — konečně zaznělo nahlas to, co bylo od začátku přítomné v pozadí.
Hormuz jako páka na světovou ekonomiku
Írán od vypuknutí konfliktu výrazně omezil provoz v Hormuzském průlivu. Tudy přitom podle odhadů Mezinárodní energetické agentury proudí zhruba pětina světových dodávek ropy — číslo, které z úzkého mořského hrdla dělá jeden z nejcitlivějších bodů globální energetiky. Výsledek? Ceny ropy prudce vzrostly a ropa Brent v některých fázích překročila hranici sta dolarů za barel.
Vance to interpretuje jako úspěch: ceny klesly z maxim, a to podle něj dokazuje, že Spojené státy jsou blízko splnění obou cílů. Bez rozsáhlého uvolnění amerických strategických ropných rezerv by přitom ceny podle analytiků mohly vystoupat výrazně výše. Právě tyto rezervy jsou však dnes na nejnižší úrovni za desítky let. I tento „úspěch“ tak má svou cenu — jen zatím není příliš vidět.
Volby jako tichý spoluautor strategie
Posun v rétorice zřejmě není náhodný. Trump čelí klesající popularitě, válka není mezi Američany příliš populární a blíží se volby do Kongresu. Americký volič možná přijme válku ve jménu bezpečnosti, drahý benzín u čerpacích stanic ale odpouští mnohem hůře. Geopolitika se tu střetává s každodenní ekonomikou — a ekonomika často vítězí.
Írán mezitím hraje vlastní hru. Za normalizaci situace v Hormuzském průlivu požaduje stažení amerických vojsk z regionu, zrušení sankcí a uvolnění zmrazených aktiv. O jaderném programu za těchto podmínek nemluví vůbec. Memorandum o porozumění, které mělo v létě otevřít cestu k dohodě, Teherán fakticky pozastavil s odkazem na porušení závazků ze strany Washingtonu.
Situace tak připomíná šachovou partii, v níž obě strany tvrdí, že mají situaci pod kontrolou — a přitom ani jedna nezná zjevnou cestu ven.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
