Ruská pravoslavná církev a FSB – dvě instituce, které by měly fungovat odděleně. Nová studie náboženského badatele Sergeje Chapnina ale naznačuje, že jejich spolupráce je hlubší a systematičtější, než se dosud předpokládalo. Podle autora navíc přesahuje i za hranice Ruska.
Odposlechy v církevních řízeních
Chapninova studie Religious Communities Under Pressure: Documenting Religious Persecution in Russia 2022–2026byla zveřejněna 12. srpna 2026 a následně o ní informovalo nezávislé ruské médium Agentstvo. Chapnin, bývalý šéfredaktor Žurnálu Moskevského patriarchátu, v ní popisuje případy, kdy se podle něj materiály získané státními bezpečnostními složkami – například odposlechy telefonních hovorů nebo zachycená komunikace – objevovaly v církevních disciplinárních řízeních.
Podle studie sdílela FSB s představiteli církve informace o kněžích považovaných za nepohodlné. Chapnin zároveň upozorňuje na podobnost postupu státních i církevních médií při jejich veřejné diskreditaci. Přímý důkaz koordinace podle něj chybí, časová i obsahová souvislost je však podle autora nápadná.
Studie dále uvádí, že v některých regionech navštěvovali příslušníci FSB místní biskupy a jednali s nimi o duchovních, kteří zaujímali nebo mohli zaujmout protiválečné postoje.
Příkladem je archipresbyter Sergej Rybakov ze Samary. Podle Chapnina jej v březnu 2023 místní metropolita upozornil, že je pod dohledem FSB. Do září téhož roku mu bylo zakázáno vykonávat kněžskou službu.
Patriarcha a bezpečnostní složky
Chapnin ve studii spojuje počátky tohoto systému s patriarchou Kirillem, jehož kontakty se sovětskými bezpečnostními službami byly předmětem veřejných debat už v minulosti.
Za významný dokument označuje memorandum z roku 2009, které podle svých slov částečně rekonstruoval z notebooku jednoho z církevních představitelů. Podle jeho interpretace dokument počítal s koordinací s kontrarozvědkou FSB a připouštěl využívání církevních představitelů při navazování kontaktů se zpravodajsky zajímavými osobami ve Spojených státech.
Čísla, která mluví za vše
Studie uvádí, že od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu bylo v Rusku vyneseno nejméně 35 odsuzujících rozsudků vůči představitelům náboženských komunit. Dalších nejméně 30 správních řízení bylo vedeno kvůli údajné „diskreditaci armády“, 13 náboženských představitelů bylo zařazeno na seznam „zahraničních agentů“ a pět osob skončilo na seznamu teroristů a extremistů.
Ruská pravoslavná církev podle studie zároveň disciplinárně potrestala nejméně 38 duchovních. Celkem Chapnin dokumentuje více než 115 případů.
Přesahy za hranice Ruska
Debata o možném vlivu Ruské pravoslavné církve se nevede pouze v Rusku. Analýza Akademie věd ČR zveřejněná v únoru 2026 upozornila na možné bezpečnostní aspekty působení některých struktur Ruské pravoslavné církve v České republice. Pozornost vzbudil také případ metropolity Ilariona, který po obvinění v listopadu 2025 opustil Českou republiku.
Chapninova studie přináší další argumenty do diskuse o vztahu mezi Ruskou pravoslavnou církví a ruskými bezpečnostními složkami. Závěry studie budou pravděpodobně předmětem další odborné i politické debaty.
Zdroj info: united24media.com
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
