Zatímco ve dvanácti evropských zemích se PET lahve a plechovky povinně zálohují, Česko zatím stojí stranou. Přestože se zmíněné obaly vracejí i na sousedním Slovensku a letos se hodlá přidat dalších šest států. Zálohování zatím v tuzemsku podporují největší nápojářské firmy. Změnu nyní chystá ministerstvo životního prostředí, zavedení systému by ale stálo více než pět miliard korun.
Ještě donedávna se v Česku o povinném vracení PET lahví a hliníkových plechovek jen diskutovalo. Prázdné obaly končí v popelnicích, ideálně v barevných kontejnerech na tříděný odpad. Teď ministerstvo životního prostředí chystá změnu. „Konkrétní návrh bychom měli mít připravený během letošního roku,“ uvedl mluvčí Ondřej Charvát.
Povinné vracení plastových a plechových obalů dlouhodobě podporuje Iniciativa pro zálohování, tedy sdružení největších nápojářských firem v zemi. Zahrnuje společnosti Coca-Cola, Kofola, Mattoni, Heineken a Plzeňský Prazdroj, které dohromady kontrolují přes 60 procent trhu. A tlačí na ni také plán Evropské unie, Česko se zavázalo do roku 2025 začít sbírat a recyklovat 77 procent PET lahví, do roku 2029 dokonce 90 procent.
„Bez zavedení plošného zálohového systému v Česku nejsme schopni dosáhnout evropských cílů pro PET lahve a plechovky,“ uvedla Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování pro Hospodářské noviny.
Naopak proti se dlouhodobě staví například Svaz měst a obcí ČR. Podle něj je Česko v třídění natolik efektivní, že je schopno dosáhnout limitů nastavených evropskou legislativou pouze systémem třídění. „Do něhož bylo koneckonců vynaloženo obrovské množství úsilí i financí a který je pro občany ve smyslu poskytování veřejné služby dostupný napříč územím České republiky,“ říká za svaz místopředseda Pavel Drahovzal.
„Vnímáme jako nezbytné poskytnout záruky, že i s ohledem na vysokou rozdrobenost našeho území bude pak zálohovací systém dostupný po celém území České republiky shodně, jako je dostupný systém třídění,“ dodává.
Miliardy za nový systém
Náklady na zálohový systém aktuálně vyčíslila analýza, kterou Svaz obchodu a cestovního ruchu zveřejnil minulý týden. Zavedení spočítala na 5,2 miliardy korun, další 1,3 miliardy by provoz systému ročně stál. Ročně se na trhu pohybují zhruba 2,5 miliardy obalů, pro splnění dohodnuté recyklace je tak potřeba vybrat zpět přes 2,2 miliardy.
„Ty se budou muset přijmout, uskladnit a odvézt ke zpracovatelům,“ uvedl Michael Fanta z Centra ekonomických a tržních analýz, které svazu analýzu připravilo.
PET lahve jsou nyní nejcennější součástí plastového odpadu. Monopol na sběr do žlutých kontejnerů má podnik Eko-Kom, plasty z nich svážejí a třídí odpadové firmy, materiál získaný z PET lahví se dále prodává. Kromě nápojářů, kteří ho potřebují pro nové lahve, mají zájem především firmy dodávající plastové díly pro automobilový průmysl. Pokud by se lahve vracely v obchodech, šly by zpět k nápojářům rovnou, bez mezikroku v tříděném odpadu.
Záloha zatím jen dobrovolná
Zálohování PET lahví zatím v Česku využívá ve spolupráci s firmou Mattoni internetový prodejce Košík.cz. Na konci března nabídnou vracení ve vybraných prodejnách i řetězce Kaufland a Lidl, spadající pod německou obchodní skupinu Schwarz. Právě Německo je ve střední Evropě lídrem zálohování, lidé tam PET lahve a plechovky vracejí už 20 let.
Vytvoření sběrných míst pro vykoupené lahve a plechovky má být podle analýzy Svazu obchodu největší položkou v rozpočtu. Vyžadovat bude úpravy, rozšíření či stavbu nových skladů. Obchody nad 400 metrů čtverečních by podle vyjádření členů svazu měly obaly vykupovat povinně, menší dobrovolně. Iniciativa pro zálohování navrhuje hranici výrazně nižší, pouhých 50 metrů čtverečních. Vzniknout by tak mohlo téměř 11 tisíc sběrných míst po celém Česku.
Jako se skleněnými lahvemi
Lidé by mohli obaly vracet podobně jako skleněné lahve. Vložit je do automatu, který by jim vytiskl lístek k proplacení na pokladně. Druhou možností je čtečkový systém. „Využívat by se mohl tam, kde se tolik lahví vracet nebude, spíše v menších prodejnách. Obchodník načte čárový kód z obalu a proplatí zálohu,“ popsal variantu Ivo Kropáček, expert na odpady z Hnutí Duha.
Cena zálohy by se podle Iniciativy pro zálohování měla pohybovat od tří do pěti korun za lahev. „Záloha by měla být jednotná pro obaly všech typů a velikostí a i pro plechovky či jiné obalové materiály,“ řekla zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Klepek Jonášová.
Jestli se kvůli zálohování nápoje zdraží, se oslovení experti neshodnou. Jonášová zdražení neočekává. Podle ní jen na etiketách přibude informace, že je obal zálohovaný. Kropáček se naopak obává, že nápoje podraží. Zálohu ale vidí jako dobrou motivaci. „Kdo bude obaly vyhazovat, peníze zpět nedostane,“ uvedl.
Povinné zálohování PET lahví a plechovek má již 12 evropských zemí, v loňském roce se k nim přidalo i Slovensko. Nejdále jsou ve Švédsku či na Islandu, kde úřady systém zavedly už v 80. letech. Letos by se mělo přidat například Irsko, Rumunsko, Řecko či Portugalsko, v příštím roce Velká Británie a Polsko.
