Rozdíl přes pět korun na litr. Nafta je oproti benzinu rekordně levná, i kvůli dani

Ještě v září minulého roku vypadala situace jinak – benzin byl téměř o šest korun levnější než nafta, její zásoby totiž byly tou dobou mimořádně nízké. Teď se situace otočila. Za neobvyklou cenovou nerovnováhou na trhu s palivy přitom stojí hned několik faktorů.

Významnou roli hraje zejména snížení spotřební daně u nafty. Vládní opatření bylo zavedeno v reakci na mimořádný růst cen pohonných hmot vyvolaných konfliktem na Ukrajině v minulém roce. V červnu 2022 proto byla schválena novelizace příslušných zákonů, čímž došlo ke snížení daně motorové nafty a benzinu přibližně o 1,50 koruny na litr na dobu čtyř měsíců.

A zatímco snížení spotřební daně na benzin po uplynulé době skutečně skončilo, u nafty nadále trvá. Důvodem prodloužení lhůty byla podpora českých dopravců, kteří by při nezavedení daňové úlevy platili vyšší částky než jejich zahraniční konkurence – především polská, slovenská, maďarská či rumunská.

Úleva ale měla odlehčit například i veřejné dopravě, která je z velké části na naftě závislá. „Toto snížení je zodpovědné zhruba za 1,8 koruny v rozdílu,“ upřesňuje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Odložené zvýšení spotřební daně

Cena motorové nafty však od února dál klesá a vláda by ráda úpravu pravidel pro naftu ukončila. Zvýšit spotřební daň původně plánovala s koncem července – takový scénář mohl přinést do státní kasy zhruba 4,8 miliardy korun. Návrh však v květnu ve sněmovně neuspěl. Podle Lidových novin by tak tedy k navýšení daně mohlo dojít v září, nejpozději v říjnu.

Až tříměsíční posun ochudí státní kasu o 1,6 až 2,4 miliardy korun. Ve středu proto doporučil schválení vládního návrhu sněmovní rozpočtový výbor. „I po zrušení snížení spotřební daně ale bude nafta stále o několik korun levnější než benzín. Rozdíl se pak začne zmenšovat s příchodem zimy, což je typický každoroční vývoj,“ předpovídá dále Tomčiak.

Hry na trhu s ropou

Za rozdílem v cenách paliv je ještě další důvod. V únoru letošního roku totiž začalo platit embargo na dovoz ropných produktů z Ruska. „A právě zde lze podle mého názoru hledat i vysvětlení její klesající ceny,“ domnívá se ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Evropští odběratelé si podle něj před zavedením embarga vytvořili zásoby v obavě, že by právě u nafty mohl vzniknout nedostatek. „K tomu ovšem nedošlo, jelikož Evropa sama své sankce začala nepřímo obcházet,“ pokračuje Hradil.

Dodává, že poté, co Západ odmítl nakupovat ruskou ropu, začala být ve slevě masivně nakupována jinými zeměmi jako například Čínou, Tureckem či Indií. „V rafinériích těchto států je pak ruská ropa zpracovávána na naftu, která tím ztrácí nálepku ‚ruská‘ a stává se z ní nafta čínská či turecká. Proti takové naftě žádné západní sankce neplatí a může tedy být ve velkém nakupována Evropou, což se také děje,“ vysvětluje dále ekonom.

Po čtyřech měsících poklesu začala v minulém týdnu cena nafty přece jen zdražovat, zatím ale jen velmi mírně. „Zdá se, že navrácení spotřební daně u nafty do cen ještě o prázdninách nezasáhne. I tak by se ale ceny pohonných hmot měly v nejbližších měsících stabilizovat,“ odhaduje analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Proti dalšímu poklesu cen paliv hraje i koruna, která přestala vůči dolaru posilovat. Saúdská Arábie rovněž nově podpořila omezení dodávek ropy, tedy i „přiškrcení“ její nabídky na trhu. „Tento krok by měl bránit opětovnému zlevňování ropy, a tedy i pohonných hmot,“ doplňuje Vlk. 

Podle pravidelných dat společnosti CCS, která ceny paliv sleduje, v současnosti nejlevněji natankují řidiči v Jihočeském, Královéhradeckém a Karlovarském kraji. Naopak nejdráže vyjde tankování Čechy v Praze, na Vysočině či v Jihomoravském kraji.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 7. červnu 2023 (v Kč/l):

zdroj: CCS