Po čtyřech letech se mohou vrátit přísnější pravidla nemocenské. Zaměstnavatelé by tak náhradu mzdy začali zaměstnancům vyplácet až čtvrtý den nemoci. Znovuzavedení takzvané karenční doby navrhla Národní ekonomická rada vlády, podle ní by takový krok zvýšil mimo jiné příjmy veřejných rozpočtů. V současnosti se o návrhu, který má své podporovatele i odpůrce, mluví stále častěji.
Karenční doba, která je běžným nástrojem i v zahraničí, představovala první tři dny nemoci, během kterých lidem nebyla vyplácena nemocenskou. Zaměstnavatel ji tedy začal platit zaměstnanci až od čtvrtého dne nemoci. Cílem opatření bylo zamezit zneužívání dočasné pracovní neschopnosti.
Karenční doba ovšem byla v létě roku 2019. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ji označila za nespravedlivou s tím, že trestá zaměstnance, kteří jsou nemocní.
Teď se mluví o zavedení karenční doby znovu. Navrhla to už loni na podzim Národní ekonomická rada vlády (NERV), podle níž by se tím zvýšily příjmy veřejných rozpočtů v době výrazného schodku. „Karenční doba snižuje náklady zaměstnavatelů a umožňuje zvýšit pojistné o sumu, která bude odpovídat úspoře zaměstnavatelů na nákladech prvních tří dnů nemoci,“ uvádí se v materiálu NERV.
Podle rady navíc karenční doba výrazně snižuje počet krátkých pracovních absencí z důvodů nemoci, které jsou částečně dány zneužíváním pojistného systému. „Výzkumy dopadů zavedení karenční doby v Česku v minulosti ukazují, že lidé většinou krátké nemoci nepřecházejí a krátké zdravotní problémy řeší výběrem dovolené, placeného a neplaceného volna. Výpadek výdělku v délce trvání několika málo dnů si většina zaměstnanců může snadno řešit z vlastních úspor,“ popisuje dále NERV.
Podle informací z ministerstva práce a sociálních věcí o případném obnovení karenční doby na základě návrhu NERV probíhají jednání v rámci skupiny, která hledá úspory ve státním rozpočtu. Skupinu zastřešuje ministerstvo financí a jednání ještě nebyla ukončena.
Pět miliard za krátkou nemoc za rok
Hospodářská komora je podle slov mluvčího Miroslava Dira pro znovuzavedení karenční doby. „Mezi mnoha poctivými zaměstnanci je i velké množství lidí, kteří systém zneužívají. Rok od zrušení karenční doby jsme provedli na základě dat ministerstva práce a sociálních věcí analýzu. Vyplynulo z ní, že po zrušení karenční doby se opět vrátila nápadně vysoká krátkodobá nemocnost. V některých krajích ještě před pandemií covid-19 vzrostla až o 36 procent,“ říká pro Aktuálně.cz Diro.
Doplňuje, že zaměstnavatelé rok po zrušení karenční doby dodatečně vyplatili zaměstnancům jako náhradu mzdy za krátkodobou nemoc skoro pět miliard korun. „Tyto náklady přitom rok od roku rostou,“ podotýká mluvčí.
Zároveň připomíná anketu komory mezi několika stovkami zaměstnavatelů. V té na otázku, jakou změnu v oblasti pracovního práva by nejvíce uvítali, uvádí přes 60 procent z nich právě návrat karenční doby.
Také expert na pracovní právo, advokát Tomáš Procházka z právní kanceláře Aegis Law, je přesvědčen, že znovuzavedení tohoto opatření je krok správným směrem. „Dá se na něj koukat i jako na nápravu chyby předchozí populistické vlády,“ říká právník.
Podle něj je hlavní cíl karenční doby u nemocenského pojištění stejný jako u spoluúčasti u běžného majetkového pojištění. „Jde o omezení možného morálního hazardu a omezení zneužívání. Tedy o to, aby byl zaměstnanec v případě nemoci hmotně zajištěn, ale zároveň aby ji i trochu finančně pocítil,“ vysvětluje dále Procházka. Hlavně u zaměstnanců s nižšími příjmy je totiž podle něj výše nemocenského velmi blízká jejich čisté mzdě.
Před zavedením opatření mělo Česko podle něj jednu z nejvyšších krátkodobých nemocností v Evropě a její zavedení vedlo k poklesu počtu nemocných zhruba o jeden milion ročně. Její zrušení tento pozitivní trend zvrátilo. „Navíc zkušenosti zaměstnavatelů ukazují na medicínsky jen obtížně vysvětlitelný nárůst počtu krátkodobých pracovních neschopností v době školních prázdnin a v okolí svátků,“ pokračuje Procházka.
Pro návrat karenční doby je i ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Pokud jsem správně seznámen s výsledky odborných publikací, které v Česku analyzovaly efekt karenční doby, pak sice logicky snížila počet dní čerpané nemocenské mezi zaměstnanci, ale naopak zvýšila počet čerpaných dní placeného a neplaceného volna. Hlavní obavy – tedy možné zhoršení zdravotního stavu českých zaměstnanců – se nenaplnily,“ domnívá se Hradil.
Jak podotýká Andrea Linhartová Palánová, expertka PwC na řízení lidských zdrojů, návrh na obnovení karenční lhůty se dal v době, kdy vláda hledá úspory doslova všude, očekávat. „Pohledy a názory na znovuzavedení karenční doby budou různé podle toho, jakou optikou ji budeme hodnotit. Z čistě ekonomického pohledu se ukazuje, že je přínosem a může představovat úsporu rozpočtu, protože vede k poklesu čerpání nemocenské a zároveň komplikuje takzvané simulování nemocí,“ říká expertka.
Z pohledu bezpečnosti práce a hygieny ale podle ní může docházet k tomu, že lidé budou chodit do zaměstnání nemocní a nakazí své kolegy. „Čistě prozaměstnanecký přístup proto naopak hovoří proti jejímu zavedení,“ pokračuje Linhartová Palánová.
Odbory se staví proti
Proto také návrh na návrat karenční doby zásadně odmítají odboráři. „Zrušení prvních tří dnů nemocenské? Další nesmysl, který připravuje vláda, a zároveň další důvod, proč jdeme demonstrovat 29. března ve 12 hodin před Úřad vlády,“ avizoval v minulém týdnu na sociální síti Twitter předseda Českomoravských odborových svazů Josef Středula.
Linhartová Palánová z PwC připomíná, že v době, kdy byla karenční doba zavedena, se ukázalo, že průměrná nemocnost klesla z 19 dnů na 13 a opatření nejvíce ovlivnilo zaměstnance s pevnou pracovní dobou a v provozech, kde není možné nastavit flexibilní pracovní dobu ani práci na dálku.
„Dopady karenční doby byly největší u profesí ve výrobě nebo v pohostinství. Rozdílný dopad byl, i když pracovní trh rozdělíte podle výše příjmů. U profesí s nižšími příjmy se karenční doba projevila výrazněji, naopak u profesí a odvětví, kde jsou příjmy vyšší, se neprojevila skoro vůbec,“ uvádí expertka.
Připomíná, že většina firem v dnešní době standardně nabízí benefit „sick days“ v rozsahu dva až pět dní za rok, kdy má zaměstnanec nárok zůstat doma bez doložení neschopenky od lékaře a firma mu proplácí mzdu v plné výši. „Zaměstnanci tento benefit využívají právě v době, kdy se necítí dobře a například ve spojení s víkendem mají dostatek času běžné nachlazení vyležet,“ doplňuje Linhartová Palánová.
Chceme analýzu, volá komora
Hospodářská komora by ze strany státu uvítala analýzu dopadů zrušení karenční doby a fungování systému nemocenského pojištění. „Chceme, aby vycházela z faktických dat a nebyla ovlivněna ideologií nebo nepodloženými domněnkami. Pokud by se vláda rozhodla přikročit k nějaké úpravě, zaměstnavatelé by uvítali, aby byla veřejnosti vysvětlena a nedocházelo ke stále se opakující situaci, kdy jedna vláda karenční dobu zruší, druhá ji opět zavede,“ shrnuje Diro.
Právě analýzu k tomu, zda lidé zneužívají sociální dávky a nemocenskou, zadal nedávno ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). První výsledky by měl mít v dubnu.
Už loni se problémem zneužívání nemocenské zabývala studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Ta potvrdila, že došlo k propadu objemu i počtu čerpání nemocenské, ale kvůli jejímu nahrazení jinými typy absencí nepotvrdila to, co odpůrci karenční doby tvrdí, tedy že zaměstnanci budou nemoc přecházet a zhorší se jejich zdravotní stav.
Co ovšem studie nedokázala ověřit, bylo, že díky zavedení karenční doby došlo ke snížení zneužívání systému nemocenského pojištění. „Z dostupných dat toto není možno věrohodně ověřit,“ uzavírají autoři studie.
