Vánoce jsou pro obchodníky nejdůležitější částí roku, start svátečních prodejů se proto snaží posouvat na stále časnější dobu. Letos se k tomuto plíživému fenoménu, který už tak může řadu lidí stresovat pocitem, že přípravy podceňují, přidává všudypřítomné zdražování. Terapeutka Zuzana Čechák Tomášková z portálu Hedepy v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak efektivně omezit sváteční stresy.
Vánoční svátky jsou za dveřmi a pro mnoho lidí nastalo hektické období plné úkolování sebe sama – shánění dárků, úklidu domácnosti, pečení cukroví a tak dále. Z čeho se teď lidé stresují nejvíce?
V předvánoční době může být stresorů více. Z výzkumu Americké psychologické společnosti (APA) vyplývá, že nejčastější příčinou stresu bývá nedostatek času, peněz a komercialismus.
Běžně také slýchávám, že může být stresující třeba i snaha najít perfektní dárek i možnost, že pracovní povinnosti naruší vánoční pohodu.
Velmi obecně je stres spojen s určitým pocitem nedostatku nebo ohrožení. Pro někoho tak může být stresující to, že nemá ještě upečené perníčky, pro jiného představa vánoční sešlosti, pro jiného finanční situace.
Některé příčiny stresu se mohou na první pohled zdát banální, ale to není podstatné, důležité je, jak danou věc člověk prožívá a samozřejmě i to, zda negativní pocity spojené se stresem přenáší na své okolí.
Dopadá tento stres stejně na muže i ženy? A obávají se stejných věcí?
Ženy podle výzkumu oproti mužům častěji odpovídají, že v tomto období na ně doléhá stres. Vysvětluje se to tím, že mají častěji na starost přípravu vánočních oslav, výzdobu domácnosti, přípravu jídla. Zkrátka toho mají na bedrech více.
Popravdě, nerada bych se pouštěla do rozdělování předvánočních obav dle pohlaví. Ale pokud bych musela vyvozovat ze vzorce, že muž je živitel rodiny a žena se stará o teplo domácího krbu, tak by na muže mohla logicky více doléhat starost o finance a na ženy o domácnost. Ale podložené výzkumem to nemám.
A samozřejmě záleží, jak na jednotlivce stres účinkuje. Někdo má biologicky i vlivem bezpečného rodinného zázemí v dětství větší odolnost vůči stresu, někdo ji takovou nemá. A z mé zkušenosti z praxe bez ohledu na pohlaví.
Může mít vliv na vnímání stresu v tomto období i věk?
Nemluvila bych tak úplně o věku. Stresem je ohrožený ten, kdo vnímá nedostatek nebo ohrožení. A to může být zkreslené subjektivním vnímáním.
Může se tak třeba jednat o lidi, kteří mají výrazné finanční potíže, ale třeba i o ty, kteří si neumí věci dobře zorganizovat a většinu věcí řeší v časovém presu. Třeba nakupují dárky pár hodin před štědrovečerní večeří. Může se také jednat o jedince, kteří nemají dobré zázemí nebo se snaží dělat dojem na druhé. Těch příkladů by se dala najít spousta.
Každopádně výsledky již zmiňovaného výzkumu naznačují, že mladí lidé pod třicet naopak během vánočních svátků zmiňují spíše úbytek stresu. Dále se také může stát, že čím jste starší, tím vánoční období a s tím spojený stres prožíváte méně.
Zhoršující se finanční situace a vstup tuzemské ekonomiky do recese je v posledním roce často diskutovaným tématem. Ovlivní i strach z budoucnosti to, jakým způsobem lidé Vánoce prožívají?
Pokud člověk pociťuje strach, tak to může ovlivnit jeho chování i prožívání, ať už se jedná o změnu zvyklostí, nebo pociťování různých emocí či fyzických projevů. Může se to projevit různě.
Může třeba začít výrazně šetřit, aby se ochránil do budoucna. Ale klidně se u něj může objevit i touha si dané období co nejvíce užít. A to nejenom po hmotné stránce, ale i ve smyslu zažívání radosti nebo trávení co nejvíce času s lidmi, na kterých mu záleží.
Například podle zjištění internetového srovnávače Heureka letos plánují dvě třetiny lidí utrácet za dárky stejně nebo ještě více než vloni. Jak to, že se většina společnosti nehodlá uskromňovat ve vánočních nákupech, působí na ty, kteří si tyto výdaje dovolit nemohou?
Předně, raději bych brala s rezervou informace od společností, které mají z prodeje zboží zisk. Může u nich odpovídat určitý typ cílovky, který nereprezentuje celou populaci. I když výsledky mohou samozřejmě souviset i s již zmiňovanou touhou naposledy si něco pořádně užít.
Tak či tak bych si zkusila najít spíše nějaký nezaujatý výzkum nebo se poptala ve svém okolí těch, kteří mi jsou schopni popravdě říct, jak to mají. Třeba zjistíte, že se snaží ušetřit všichni okolo vás a tím pádem vás to tolik trápit nemusí.
A působit to může různě. Záleží, s kým a jak se kdo porovnává. Jsou lidé, kteří mají tendenci se porovnávat s těmi, kteří jsou na tom hůře, což jim pak pomáhá cítit se lépe. A naopak. A většinou ve svém okolí vždycky najdete někoho, kdo se má hůře nebo lépe než vy.
Obecně se ale dá říct, že zvýšená citlivost vůči komercialismu Vánoc může v lidech vyvolat větší stres a obavy ohledně nedostatku prostředků na vše, co podle reklam a nabídek obchodů potřebují ke strávení vánočního období.
Pomáhá ale, pokud máte ve svém okolí lidi, kteří vědí, že dárky a vánoční nákupy nejsou definicí šťastných a veselých vánočních svátků. A také nadhled ve vědomí, že i tak se máme lépe než většina obyvatel světa.
Má na psychiku člověka vliv fenomén zvaný „Christmas creep“, tedy v překladu jakési „vánoční plížení“, které je snahou obchodníků zahájit vánoční sezonu každoročně o něco dříve?
Opět bych řekla, že záleží na tom, čeho si všímáte a jak to prožíváte. Pokud je pro vás taková snaha obchodníků spíše připomínkou toho, že se můžete těšit na Vánoce, budete to prožívat spíše pozitivně. Pokud vás ale napadne, že spolu s tím přichází období stresu, tak vás to zrovna nepotěší.
Máte nějaké rady, jak si Vánoce užít bez nadměrného stresu?
Spoustu (smích). Jen se obávám, že si čtenáři pomyslí, že se snadno řeknou, ale někdy hůř provedou. Ne vždy je totiž snadné změnit zajeté vzorce chování. Tak vyberu jen pár.
Začala bych zjednodušováním a soustředěním se na pohodu. Asi se všichni shodneme, že se spíš těšíme na dobré jídlo a odpočinek, ne na úklid a výbuchy vzteku, protože se nenaplnily určité nevyřčené představy. Tak proč si advent nezařídit tak, aby tam bylo víc toho dobrého?
Vhodné je proto vytvořit si dopředu plán činností a aktivit, u kterých ale odlišíte ty důležité od nedůležitých. A taky ty příjemné od ne moc příjemných. Můžete si k nim zapsat i to, kolik vám vezmou času. A pak se rozhodnout, zda je vážně chcete splnit, nebo se bez nich klidně obejdete. Ostatně úklid často postačí běžný. A cukroví nemusí trčet v mrazáku ještě několik měsíců.
Důležité je také nechtít toho po sobě tolik, umět říkat ne, delegovat a umět si říct o pomoc. Napéct klidně může kamarádka a švagr může obstarat stromky pro celou rodinu. Nemusí na to být člověk sám.
Užitečné je nastavit si finanční limit v rodině i mezi přáteli na dárky či na jejich počet. Ušetří vám to většinou nejen finance, ale i čas. A také je fajn si zařídit vánoční návštěvy tak, aby vám to nepřinášelo stres. Mezi nejběžnější změny patří změna místa, změna délky, seskupení více návštěv do jedné či úplné vynechání.
Často se mluví o negativním vlivu vánočních svátků na psychiku osamělých lidí. Mají ale opačný efekt u těch, kteří se svou rodinou čas trávit mohou? Cítí se po nich lépe?
Myslím, že nejvíc záleží, s kým Vánoce trávíte a jakou si vy sami nebo lidé okolo vás dokáží vytvořit pohodu. Pro někoho jsou Vánoce svátky klidu a míru, pro jiného spíše symbolem hádek a napětí v rodině. Takže je možné se cítit lépe i hůře. Záleží na vás, druhých lidech i okolnostech.
A co byste poradila lidem, kteří se svou rodinou svátky strávit nemohou?
Zkuste si naplánovat dny tak, abyste si na jejich konci řekli, že to byl dobře strávený čas. A je celkem jedno, čím byl naplněn. Důležitý je dobrý pocit.
Můžete si tak naplánovat vlastní aktivity nebo se s blízkými spojit prostřednictvím video hovoru. Nebo vůbec neplánujte. Jen spontánně objevujte činnosti a zážitky, které vám dělají dobře, a ponořte se do nich. Nebo jen odpočívejte a nedělejte nic. I to je skvělé.
Taky je dobré si pamatovat, že vánoční svátky nejsou jedinými dny, které může člověk trávit se svými blízkými. V jednom roce je tolik dnů.
Mají Vánoce nějaká jiná pozitiva pro lidskou psychiku?
Vánoce se často pojí s odpočinkem a trávením času s blízkými. Mohou také znamenat pocit příjemného zastavení v průběhu zimních měsíců. Pro někoho mají i náboženský přesah, s čím se může pojit mnoho dobrých pocitů a prožitků.
Zajímavé je, že podle výzkumů může křesťanská víra působit ve vánočním období jako protektivní faktor před možným snížením spokojenosti a emoční pohody. Možná je to právě proto, že se lidé spíše než na komerční prožívání Vánoc soustředí na to duchovní. A to jim přidává na dobrém pocitu.
Podle průzkumu APA se vánoční svátky mohou pojit s pocity štěstí, lásky, nadšení. Svátky totiž představují možnost znovu se potkat s rodinou i přáteli. Také se zde mohou objevovat očekávání ohledně nového začátku spojeného s novým rokem.
Zhoršuje se psychika lidí během adventu? Řešíte se svými klienty více potíží, třeba sebevražedných myšlenek?
Podle statistik nejvíce sebevražd přichází v jarním období, nikoli v zimním. To ale samozřejmě nezaručuje, že se sebevražedné myšlenky u člověka během adventu objevit nemohou. V takovém případě je pak potřeba jednat a zajistit pro sebe nebo pro druhého odbornou pomoc.
Je ale možné se setkat se sezonním zhoršením nálady. Stává se třeba, že se u některých citlivějších jedinců může nálada v podzimních a zimních měsících zhoršit. Bývá to třeba vlivem nedostatku světla či nemožnosti provozovat oblíbené letní aktivity.
Ve své praxi se ale s nárůstem obtíží u klientů před Vánoci nesetkávám. Naopak je to spíše období, které je vytrhává z určitého stereotypu. Většinou je to období spojené i s dobrými prožitky, jako je odpočinek, dobré jídlo a sledování pohádek.
A jak svátky a s nimi spjaté problémy působí na člověka, který i normálně prožívá nějaký výrazný každodenní stres?
Mohou prožívání stresu zmírnit, mohou je zesílit. Nebo je nemusí vůbec ovlivnit. Záleží na jedinci i důvodu stresu. Svátky tak mohou působit jako rozptýlení od každodenních starostí, ale mohou samozřejmě určité problémy i prohloubit, pokud se na člověka nabalí více stresorů.
Důležité je naučit se se stresem pracovat nebo mu ještě lépe předcházet. Možností je v dnešní době více. Někdy pomůže malá změna, někdy musí přijít změna radikálnější.
