Britský deník The Telegraph přinesl zprávu, která v diplomatických kruzích rozproudila diskusi: český prezident Petr Pavel patří mezi pět osobností, o nichž evropští lídři uvažují jako o možném hlavním vyjednavači s Vladimirem Putinem.
Pět jmen, jeden mandát
The Telegraph se odvolal na nemenované diplomatické zdroje a napsal, že někteří z vytipovaných kandidátů již byli osloveni. Vedle Pavla jsou v hledáčku italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, dánská premiérka Mette Frederiksenová a norský premiér Jonas Gahr Støre. Pestřejší sestavu si lze jen těžko představit — geograficky i politicky.
Proč zrovna tato jména? Evropa si stále zřetelněji uvědomuje, že americké zprostředkování pod vedením Donalda Trumpa nemusí plně hájit evropské zájmy. Obavy, že Washington může být méně spolehlivým garantem evropské pozice vůči Moskvě, sílí. Evropa chce mít u stolu vlastního hráče s jasným mandátem — a tentokrát si ho chce vybrat sama.
Pavel v tomto duchu říká, že Evropa potřebuje určit „člověka nebo skupinu lidí, kteří budou mluvit za Evropu“. Vybraní vyjednavači přitom musí mít mandát od ostatních evropských zemí, nemusí však být představiteli institucí EU nebo NATO.
Praha jako místo setkání
Blanár s Macinkou se k tématu vyjádřili po společném jednání v Praze, kde mimo jiné podepsali plán konzultací mezi oběma rezorty na roky 2027 a 2028. Macinka byl přímočarý: pokud by EU svěřila Pavlovi mandát k jednání, české ministerstvo zahraničí je připraveno poskytnout mu maximální součinnost. Podle ministra by to bylo pro Česko velmi prestižní a bylo by povinností všech pomoci vyjednávacímu týmu. Zároveň dodal, že iniciativa si zaslouží podporu bez ohledu na to, kdo ji povede.
Blanár byl o poznání opatrnější. Uvítal každou mírovou iniciativu a připomněl, že Slovensko volá po diplomatickém řešení od začátku. Pak ale přidal střízlivou poznámku: zatím jde o mediální informaci a oficiální návrh podle svých slov nezaznamenal.
Na otázku, proč se neuvažuje o slovenském premiérovi Robertu Ficovi, který s Putinem opakovaně jednal, Blanár odpověděl jednoduše: nejde o závody.
Logika i riziko
Pavlova případná kandidatura má svou logiku. Je to zkušený voják s mezinárodní důvěryhodností — jako bývalý předseda Vojenského výboru NATO zná prostředí bezpečnostní diplomacie zevnitř. Česko patří k nejdůslednějším podporovatelům Ukrajiny od roku 2022 a Pavel sám navrhuje Putinovi nabídnout možnost obnovení obchodu a spolupráce podmíněnou příměřím a mírovými jednáními. Zároveň varuje, že ukončení podpory Ukrajině by Rusko spíše povzbudilo než zklidnilo.
Klíčové ale bude, zda Moskva takového vyjednavače vůbec přijme. Putin podle Pavla přestal komunikovat s řadou evropských lídrů a EU jako autoritu ignoruje. Mandát od Bruselu může být v Kremlu spíše přítěží než výhodou.
Žádné oficiální pověření zatím nepadlo. Zda Pavel nakonec u jednacího stolu usedne, nebo zůstane jen jedním z pěti jmen v novinové zprávě, závisí na něčem mnohem složitějším než na ochotě Evropy vyjednávat. Závisí na ochotě druhé strany naslouchat.
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.
