Rafinerie v Kstovu zpracovávala ročně sedmnáct milionů tun ropy a zajišťovala přibližně jedenáct procent veškerého benzínu v Rusku. Po srpnovém útoku ukrajinskými drony však zcela stojí. Tohle není jen nějaký izolovaný incident — je to součást promyšlené kampaně, která od základu mění podobu války i ruské ekonomiky.
Čtyři ohniště nad Nižním Novgorodem
Satelitní snímky, které analyzovala skupina Dnipro Osint, zachytily nejméně čtyři místa intenzivního hoření rozmístěná napříč celým komplexem rafinerie LUKOIL-Nižegorodneftěorgsintěz. Drony FP-1 — stroje dlouhého dosahu vyvinuté ukrajinskou společností Fire Point — poškodily technické nadjezdy a klíčové sloupy primárních zpracovatelských jednotek AVT-4, AVT-5 a AVT-1. Provoz se tak zastavil úplně. Termín obnovení výroby nebyl zveřejněn.
Rafinerie NORSI, jak se zařízení zkráceně označuje, patří mezi čtyři největší v Rusku. Před opakovanými útoky produkovala ročně přibližně pět milionů tun benzínu, přes pět milionů tun nafty, dva miliony tun topného oleje a půl milionu tun asfaltu. Jde o čísla, která se v ekonomice prostě nenahrazují přes noc.
Dominový efekt
Kstovo není osamělý případ. Čtyři dny po útoku na NORSI, třicátého srpna, zastavila veškeré zpracování ropy rafinerie Kiriši v Leningradské oblasti. O den později byl zasažen komplex NOVATEK-Usť-Luga. Ukrajinské ministerstvo obrany druhého září oznámilo, že v průběhu srpna bylo zasaženo nejméně dvanáct velkých ruských rafinérií s celkovou projektovanou kapacitou přibližně sto milionů tun ropných produktů ročně. Do začátku července letošního roku bylo podle dostupných dat vyřazeno přibližně 42 procenta projektované kapacity ruských rafinérií.
Důsledky se projevují přímo u pump. V červnu klesla produkce paliv přibližně o čtvrtinu meziročně a domácí nabídka pokrývala jen asi osmdesát procent poptávky. Na konci srpna se tento poměr zhoršil na zhruba sedmdesát procent. Příděly, fronty u čerpacích stanic a nesplněné dodavatelské smlouvy — to je dnes každodenní realita většiny ruských regionů. Ruské společnosti prý nedokázaly od května do září splnit přibližně šedesát procent smluv na dodávky benzínu.
Sankce, prodeje a nová mapa dodávek
Situaci LUKOILu komplikuje i geopolitický tlak. Spojené státy uvalily na společnost sankce v říjnu roku 2025 a LUKOIL následně oznámil plány na prodej mezinárodních aktiv — rafinérií v bulharském Burgasu, rumunské Ploješti a podílu v nizozemském závodě. Stav případné dohody se skupinou Carlyle a její schválení americkým Úřadem pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) zůstávají v době psaní tohoto textu nejasné a nepotvrzené.
Mezitím od září letošního roku začaly do rafinerií skupiny Orlen v Polsku, Česku a Litvě proudit dodávky norské ropy na základě tříleté smlouvy s energetickým gigantem Equinor. Pro střední Evropu se tak otevírá nová kapitola energetické nezávislosti — a to je jedna z mála zpráv, která v tomto příběhu nezní hořce.
Rusko se snaží stabilizovat domácí trh zákazem vývozu benzínu a podle dostupných informací zvažuje dovoz paliv z Běloruska, Kazachstánu a dalších zemí. Přesný rozsah těchto plánů a jejich reálná proveditelnost jsou zatím předmětem spekulací, nikoli potvrzených dohod. Nahradit výpadek kapacity v řádu desítek milionů tun ročně dovozem ze zemí, které samy čelí vlastním energetickým tlakům, je každopádně přinejmenším velmi ambiciózní plán.
Modernizace jako past
Ruský rafinérský sektor prošel za poslední dvě dekády masivní modernizací podle západních standardů. Paradoxně právě tato modernizace — a s ní spojená závislost na specializovaných komponentech, které jsou nyní pod sankcemi — může opravy po útocích výrazně prodloužit. Analytici z Oxfordského energetického institutu odhadují, že plné obnovení kapacity poškozených zařízení může trvat v průměru dvanáct až osmnáct měsíců, a to jen za předpokladu, že Rusko získá přístup k potřebným náhradním dílům.
Otázka tedy nezní, zda Rusko rafinerie opraví. Otázka stojí tak, co se stane s ruskou ekonomikou, pokud pumpy zůstanou polosuché ještě rok nebo déle — a zda si to Kreml může dovolit ignorovat.
Zdroje: united24media.com
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
