Téměř každý pátý Čech si nevytváří dlouhodobou finanční rezervu, ukazuje průzkum České spořitelny, Evropy v datech a IPSOS, kterého se zúčastnilo dva tisíce respondentů ve věku 18 až 65 let. Experti přitom připomínají, že finanční polštář pomáhá zvládnout obtížnější finanční situace, jako je přechod do důchodu, ztráta zaměstnání nebo dlouhodobější nemoc. Aktuálně dlouhodobou rezervu nemá vůbec k dispozici 27 procent respondentů.
Průzkum odhalil i to, že 60 procent z těchto lidí, kteří nemají dlouhodobou rezervu, si už v minulosti peníze šetřilo, jejich finanční situace se ale zhoršila natolik, že jim peníze na spoření nezbývají. Čtyři pětiny z těch, kteří si v současnosti nevytváří dlouhodobou rezervu, tak činí kvůli nedostatečně vysokému příjmu či příliš vysokým výdajům.
„To zapadá do celkového obrázku ekonomického vývoje Česka v posledních letech, kdy nebývale vysoká inflace výrazně zvyšuje spotřební výdaje obyvatel. Zároveň vývoj mezd nedokáže tento trend zdaleka kopírovat a dochází k celkovému reálnému propadu mezd, a tedy i příjmů velké části obyvatel,” vysvětluje Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Situace českých domácností se podle průzkumu v poslední době zhoršila, a čím dál více se jich dostává do situace, kdy mají problém pokrýt své náklady. „V dubnu 2022 bylo podle šetření PAQ Research a Českého rozhlasu Život k nezaplacení v Česku 18 procent domácností, jejichž příjem byl roven jejich výdajům, a tedy nedovedly nic šetřit, a zároveň pět procent domácností, jejichž výdaje dokonce převyšovaly příjmy. Letos v únoru bylo domácností bez schopnosti vytvářet pravidelné úspory výrazně více, 24 procent, a stejně tak se výrazně zvedl i podíl domácností s výdaji vyššími než příjmy, na devět procent,” pokračuje Fialová.
Na druhou stranu, čtvrtina z těch, kterým v současnosti chybí dlouhodobá finanční rezerva, zároveň splácí hypotéku. To lze paradoxně vnímat jako jakousi formu spoření, jelikož nemovitosti představují relativně bezpečnou formu investování.
Češi mají v EU podprůměrné úspory
Pokud jde o mezinárodní srovnání, tak Česko zaostává za unijním průměrem. Tuzemské domácnosti měly v roce 2021 podle údajů Eurostatu v čistých finančních aktivech naspořeno průměrně 187 procent svého disponibilního ročního příjmu. Průměr za celou EU přitom činí 288 procent. Češi tak mají naspořeno méně než třeba Němci, Rakušané či Maďaři, na druhou stranu předčí mnohé Východoevropany.
Současně si ale české domácnosti uspoří přes 19 procent svého ročního disponibilního příjmu (příjmu po odečtení všech daní, pozn. redakce), což evropský průměr mírně převyšuje. Problém tedy podle odborníků není v tom, že by lidé v tuzemsku málo šetřili, ale spíše se potýkají s nižšími příjmy než v zahraničí. Některé domácnosti jsou také sice schopny spořit velké částky dlouhodobě, na druhou stranu mnoho jich spoří jen velmi málo.
Ideální úspora jsou dva miliony
Nejvíce finančních prostředků si Češi podle nedávné analýzy Jak si Češi spoří na budoucnost? uchovávají na běžných nebo spořicích účtech jednotlivých bank. Ke konci roku 2022 na nich české domácnosti měly uloženo přes 2,5 bilionu korun, přičemž z toho 1,5 bilionu (60 procent) bylo na běžných účtech a zbytek na různých druzích spořicích účtů.
Jejich obliba s rostoucími úrokovými sazbami v posledních dvou letech vzrostla. Po zvýšení úrokových sazeb se v loňském roce navrátil rovněž zájem Čechů o termínované vklady. Na poptávku reagovaly i banky, a tak se objem vkladů tuzemských domácností na termínovaných účtech mezi koncem září 2021 a koncem roku 2022 zvýšil o 68 procent.
Zhruba polovina lidí si ukládá peníze každý měsíc a shodně polovina si takto stranou měsíčně odkládá maximálně 3000 korun. Nejčastěji Češi spoří, aby si udrželi životní standard ve stáří. Mezi další cíle patří pokrytí výdajů v dlouhodobé nezaměstnanosti či rekonstrukce bydlení. Pětina respondentů nicméně uvedla, že spoří na finanční zajištění studia svých dětí a 12 procent na koupi či stavbu domu.
I když si lidé snaží dávat stranou peníze do dlouhodobé rezervy, většina z nich v současnosti nemá našetřeno dost. „36 procent z těch Čechů, kteří si tvoří dlouhodobou rezervu, má našetřeno méně než 100 tisíc korun, 18 procent dokonce méně než 50 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že tento typ rezervy slouží k překlenutí delší doby bez příjmů anebo k velkým investicím jako koupě nemovitosti, jedná se o zcela nedostačující výši,“ říká Milan Mařík, analytik Evropy v datech.
V ideálním případě by totiž člověk měl mít na svůj důchod naspořeno alespoň dva miliony korun. „Díky tomu se v penzi vyhnete prudkému poklesu své životní úrovně. V důchodu s největší pravděpodobností lidé stráví něco mezi patnácti a pětadvaceti lety, takže pokud máte naspořené dva miliony korun, tak vám vyjde, že ze svých úspor můžete utratit 100 tisíc ročně, tedy 8 333 korun měsíčně. A tato částka vám pak doplní důchod od státu,“ vysvětluje Monika Hrubá, manažerka zákaznické zkušenosti České spořitelny.
Na takovou částku však většina populace nedosáhne. Podle dat více než dvěma miliony v rámci dlouhodobé rezervy disponují jen čtyři procenta Čechů v předdůchodovém věku (55 až 65 let).
Peníze leží na „spořáku“
Z těch, kteří si dlouhodobě spoří, si 34 procent aspoň část těchto peněz odkládá na běžný účet a 65 procent na spořicí účet. To však za současné situace způsobuje ztrátu, protože především běžný účet nepokryje ani zlomek inflace.
„Běžné nebo spořicí účty pro dlouhodobé zhodnocování nejsou ideální kvůli nižšímu zhodnocení, ale také zároveň kvůli relativně banálnímu důvodu. Kvůli tomu, že jsou po ruce, je lidé často spotřebují na něco běžného, co potřebují teď,“ podotýká dále Hrubá.
Naopak třeba do podílových fondů, které již představují z hlediska zachování hodnoty peněz lepší variantu, investuje 23 procent lidí. Téměř polovina Čechů, kteří si spoří, má také zřízené penzijní připojištění. Na popularitě v poslední době získaly kryptoměny, jako určitou formu dlouhodobého spoření je totiž využívá téměř každý desátý Čech. I ty však mají svá úskalí, jako je například velká volatilita, tedy kolísání jejich hodnoty.
Polovina lidí vychází s příjmem s obtížemi
Přibližně 15 procent Čechů nedokáže v současné situaci bezproblémově zaplatit všechny platby, nejčastěji se přitom jedná o úhrady energií. Tato data jsou prakticky totožná se stavem z konce roku 2022. Nezměnil se ani podíl těch, kteří mají problém vycházet se svým měsíčním příjmem, stále jich je více než polovina (55 %).
„Lidé si na současnou situaci trochu zvykli a aktivně hledají způsoby, jak získat peníze do rozpočtu a jak své zdroje ochránit před inflací. Z pohledu finančního zdraví jsou to takové dvě zprávy v jedné. Lidé mají větší zájem financím rozumět, mít je dobře rozložené, maximalizovat příjem a optimalizovat typy využívaných produktů. Takže z pohledu finanční gramotnosti dobrá zpráva. Z pohledu reálných úspor je to horší, lidé v tuto chvíli konzumují úspory a domácnosti musí hospodařit s menšími zdroji,” uzavírá Hrubá.
