Martin Jiránek je vládní zmocněnec pro startupy na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Zkušený expert na zákonodárství, politiku a lobbing. Mezi jeho hlavní úkoly patří příprava startupového zákona, vylepšení zaměstnaneckých opčních programů (ESOP), pobídek pro investice do start-upů a opatření na podporu inovativního podnikání a posílení spolupráce mezi státem, investory a zakladateli firem.
„To znamená, že statusový zákon nevytváří novou formu právnické osoby – firmy zůstávají klasickými společnostmi s ručením omezeným nebo akciovými společnostmi. Zákon zavádí právní pojem „rozvíjející se podnik“ a stanovuje přesná, transparentní a nezneužitelná pravidla pro získání tohoto statusu formou certifikace. Startup funguje v úplně odlišné ekonomické logice. Startup hledá nový, často disrupční produkt na globálním trhu, vykazuje několikaletou plánovanou ztrátu, nese extrémní riziko neúspěchu (statisticky krachuje 80–90 % projektů) a nemá zpravidla žádná hmotná aktiva, kterými by mohl ručit bance,“ říká Martin Jiránek.
Jak jsou na tom podle vás dnes české startupy?
Český startupový ekosystém je dnes ve fázi dospívání. Máme silný inženýrský a technologický talent, úspěšné projekty v kyberbezpečnosti, softwaru, e-commerce či průmyslových inovacích. Pokud se ale podíváme na tvrdá srovnávací data, jsme v podprůměru.
V mezinárodním srovnání hustoty inovativního podnikání totiž Česko výrazně zaostává. Máme pouhých 89 startupů s externí investicí na milion obyvatel. Přitom průměr Evropské unie je 208, v Portugalsku je to 115, ve Švédsku 316 a v Estonsku dokonce 681 startupů na milion obyvatel. Ještě varovnější je pohled na objem rizikového kapitálu: v roce 2024 činily investice rizikového kapitálu do startupů se sídlem v Česku pouhých 25 dolarů na obyvatele. Ve Švédsku to bylo 255 dolarů a v USA dokonce 567 dolarů.
Tedy základ ekosystému máme funkční a vidíme už i jeho ekonomické a inovativní přínosy, ale zatím jsme se pořádně nerozjeli. Pokud se chceme dostat alespoň na průměr EU, což jednoznačně chceme, potřebujeme provést širší změny, které celkově rozšíří ten pomyslený startupový trychtýř. Nahoře na vstupu potřebujeme víc nápadů a podnikavých lidí, uprostřed pro ně mít víc kapitálu a přívětivé a podpůrné prostředí a dole nám pak časem bude “vypadávat” víc úspěšných startupů.
Proč potřebujeme startupový zákon?
Důvody, proč dává pro stát nejen ekonomicky smysl podporovat vznik a růst startupů, jsou jasné. Stačí se podívat do světa, kde většina nejhodnotnějších firem byly před několika desítkami, někdy i jen jednotkami let, startupy. Abychom mohli, podobně jako to dělají úspěšné státy, startupy řešit, potřebujeme je nějak odlišit od běžných firem v univerzální kategorii „malého a středního podniku“, jak je nyní zná český právní řád. Startup není zmenšená verze tradiční firmy.
Pokud si otevřete truhlárnu nebo účetní kancelář, vstupujete na existující lokální trh, od prvních týdnů generujete tržby, nákup vybavení kryjete bankovním úvěrem a váš růst je lineární. Startup funguje v úplně odlišné ekonomické logice: hledá nový, často disrupční produkt na globálním trhu, vykazuje několikaletou plánovanou ztrátu, nese extrémní riziko neúspěchu (statisticky krachuje 80–90 % projektů) a nemá zpravidla žádná hmotná aktiva, kterými by mohl ručit bance.
Protože náš systém tuto specifickou fázi hospodářského cyklu nezná, banky startupům v zásadě nepůjčují, vzniká tržní selhání – tzv. údolí smrti v rané fázi (pre-seed a seed), kde chybí soukromý kapitál. Běžné dotační nástroje nebo odpočty na výzkum a vývoj jsou pro startupy v prvních letech nepoužitelné, protože odpočet nelze uplatnit proti daňové ztrátě. Bez specifického zákona stát nedokáže startupům cíleně pomoci, aniž by tím nedeformoval trh u standardních živností.
Rád bych v této souvislosti zdůraznil ještě jednu věc: startupy nejsou konkurencí pro truhláře, pekaře ani instalatéry. Naopak. Úkolem startupů je přitáhnout do Česka zahraniční kapitál a vytvořit tisíce dobře placených míst. A právě tito lidé si následně u českého truhláře objednají prémiovou kuchyň a u místního pekaře prémiové pečivo. Pokud vybudujeme inovační ekosystém, zbohatne celá společnost.
Mohl byste startupový zákon v krátkosti představit?
Startupový zákon je koncipován jako tzv. statusový zákon. To znamená, že nevytváří novou formu právnické osoby – firmy zůstávají klasickými společnostmi s ručením omezeným nebo akciovými společnostmi. Zákon zavádí právní pojem „rozvíjející se podnik“ a stanovuje přesná, transparentní a nezneužitelná pravidla pro získání tohoto statusu formou certifikace.
Zákon plní tři zásadní role. Za prvé přesně definuje inovativní startup a odděluje ho od běžného podnikání. Za druhé pomáhá řešit nedostatek raného kapitálu tím, že zavádí přímou daňovou pobídku pro individuální andělské investory (business angels), kteří investují své zdaněné peníze do certifikovaných startupů. A za třetí vytváří modulární platformu pro stát. Jakmile máme funkční registr ověřených startupů, vláda na něj může postupně navazovat další systémová opatření – například delší využitelnosti daňových ztrát přes administrativní úlevy, snížení byrokracie či speciální nástroje podpory talentu.
Jaké jsou základní definice startupů? V čem se startupy liší od klasického podnikání?
Zákon kombinuje přísné formální mantinely s věcným hodnocením. V první fázi řešíme tvrdé vstupní podmínky jako je stáří firmy (maximálně 8 let a u deep-tech projektů vyžadujících dlouhodobý laboratorní výzkum až 10 let), roční obrat (max. 250 milionů Kč) či nezávislost (nesmí jít o dceřinou společnost velké zavedené korporace ani o subjekt obchodovaný na regulovaném kapitálovém trhu).
Vedle těchto formálních podmínek zákon vyžaduje prokázání dvou materiálních znaků: inovativnosti a škálovatelnosti. Inovace znamená, že firma přináší nové technologické či produktové řešení. Škálovatelnost je schopnost firmy obsloužit stonásobek či tisícinásobek zákazníků, aniž by musela lineárně stonásobně zvýšit své personální a provozní náklady, což jí umožňuje rychle expandovat do celého světa.
Kde jste se inspirovali při vytváření tohoto zákona?
Nevymýšleli jsme kolo na zelené louce. Detailně jsme analyzovali nejlepší zahraniční praxi a vybrali modely, které v Evropě prokazatelně fungují.
Základní architekturou statusového zákona, procesem certifikace a definicí startupu jsme se inspirovali ve španělském zákoně Ley de Startups z konce roku 2022. Španělsko čelilo podobnému problému jako my – jejich rigidní korporátní a daňové právo nedokázalo dynamické firmy absorbovat. Zavedli certifikaci a dnes mají přes 2 100 certifikovaných startupů, které fungují jako ohnisko inovací.
V oblasti investičních pobídek pro andělské investory je naším hlavním vzorem špičkový britský model EIS (Enterprise Investment Scheme). Velká Británie díky němu vybudovala komunitu čítající přes 55 000 aktivních business angelů. Zkoumali jsme také systémy v Německu, Švédsku, Irsku a Dánsku a zákon plně reflektuje standardy EU Startup Nation Standard a doporučení OECD i Evropské komise.
Startupový zákon jde do meziresortního připomínkového řízení. Kdy se očekává jeho schválení v Parlamentu ČR a od kdy vstoupí v platnost?
Cílíme na nabytí platnosti a účinnosti od 1. 7. 2027. Souběžně s legislativním procesem bude CzechBusiness připravovat digitalizovaný agendový informační systém, aby byl stát připraven přijímat první elektronické žádosti hned od prvního dne účinnosti zákona bez jakýchkoliv průtahů.
Kdy státní rozpočet přinese první výsledky ze zákona o startupech? Jaký to bude mít dopad na český státní rozpočet?
Z pohledu státních financí musíme rozlišovat mezi krátkodobým daňovým nákladem a střednědobou až dlouhodobou návratností.
V krátkém horizontu představuje daňová pobídka pro andělské investory kontrolovaný a parametricky zastropovaný výpadek daně z příjmů fyzických osob, který odhadujeme na desítky až nižší stovky milionů korun ročně. Důležité je, že stát nerozdává přímé dotace. Daňová úleva vznikne pouze tehdy, když soukromý investor vezme své vlastní, dříve zdaněné peníze a vloží je do vysoce rizikového podniku. Díky tomu, že investor odečítá investici ze základu daně, jde tam o jasnou páku. Pokud investor ušetří na dani 1 milion korun, musí investovat 5 milionů. Tedy pokud státní rozpočet nevybere například 200 milionů, celkový kapitál do startupového ekosystému bude přes 1 miliardu korun, což je jednoznačně výrazný nárůst. Nárůst soukromého kapitálu po zavedení pobídky potvrzují i státy, které již podobnou pobídku zavedly.
A pokud se bavíme o návratnosti pro státní rozpočet, ta začíná prakticky okamžitě skrze multiplikační efekty. Každá investovaná koruna jde ve startupech primárně do mezd vysoce kvalifikovaných specialistů a rozvojových investic. Stát tak okamžitě inkasuje prostředky z daně příjmu, sociálního a zdravotního pojištění a DPH. V horizontu let pak z některých úspěšných startupů vzniknou scaleupy se stovkami lidí, tržbami ve stovkách milionů či miliardách. Nebo dochází k prodeji dané firmy, který zakladatelé a investoři reinvestují do dalších projektů. Vzniká soběstačný cyklus, kdy stát získává stabilní základnu vysoce ziskových globálních firem a s nimi spojených daňových příjmů.
Jak těžké bude provádět certifikaci jednotlivých startupů? Kdo ji bude provádět?
Certifikaci bude vykonávat Agentura CzechBusiness jako specializované kompetenční centrum pro inovativní podnikání. Celý proces je navržen jako plně digitální. Startup nebude vyplňovat žádné stostránkové byrokratické formuláře. Přes klientský portál dodá pouze materiály, které už má připravené například pro investory – podnikatelský plán, tzv. pitch deck, popis technické inovace či MVP a případné patenty.
Rozhodování bude dvoustupňové a kolektivní. Na CzechBusinessu žádost posoudí expertní tým na startupové investice v modelu „čtyř očí“ a sporné případy projedná tříčlenná Validační rada. Pro zajištění maximální právní jistoty a dodržení principů dobré správy bude odvolacím orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu. Maximální lhůta pro vyřízení bude 3 měsíce, přičemž plánujeme, že průměrná doba vyřízení by měla trvat v průměru 3 až 6 týdnů.
Kolika startupů se to bude týkat v první fázi? Jaká částka je připravena pro jejich financování a z čeho?
Vycházíme z realistických dat z mezinárodní praxe. Ve Španělsku, které má bezmála 50 milionů obyvatel, je dnes certifikováno zhruba 2 100 startupů. V České republice i proto, že budeme mít prodlouženou maximální délku stáří ze španělských pěti na osm let, očekáváme, že v první fázi získá certifikát 500-700 startupů.
Co se týče financování, tento zákon není dotačním titulem. Stát zde přímo nerozděluje žádný dotační balík. Cílem zákona je mobilizovat soukromý kapitál. V Česku máme dnes podle asociací jen zhruba 300 aktivních business angelů. Naším cílem je přilákat a aktivovat další stovky, ideálně 1 000 andělských investorů. Pokud každý z nich investuje v průměru 2 miliony korun, dostaneme do nejrizikovější rané fáze startupů 2 miliardy korun čistě soukromého kapitálu.
Týká se startupový zákon také univerzitních spin-offů a fondů?
Ano, a to velmi zásadním způsobem. Zákon sice obecně zakazuje, aby certifikovaný startup většinově vlastnila velká zavedená korporace (protože korporátní vývoj má být financován z vlastních zdrojů korporace), ale pro vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a investiční fondy platí výslovná výjimka.
Stát každoročně investuje desítky miliard do akademického výzkumu, ale transfer technologií do byznysu u nás vázne. Díky této výjimce budou moci vědci a univerzity zakládat spin-off společnosti, ponechat si v nich majetkový podíl, a přitom tyto firmy dosáhnou na status startupu a přilákají snadněji soukromé andělské investory.
Jaký zájem předpokládáte od investorů? Čím je přilákáte?
Čím investory přilákáme? Zákon navrhuje možnost pro individuální investory (fyzické osoby) odečíst si investovanou částku od základu daně z příjmů, a to až do výše 5 milionů korun. Navíc pokud investor v daném roce nevykáže dostatečný základ daně, návrh mu umožňuje uplatnit tento odpočet v následujících až pět zdaňovacích obdobích.
Tento mechanismus zásadně mění kalkulaci rizika. Investor bude vědět, že stát jeho odvahu podpoří daňovým štítem na vstupu. Proto je pobídka pro investory, jak se s nimi ohledně připraveného zákona bavíme, rozhodně zajímavá. Zájem a navýšení soukromého kapitálu vyvolala i ve státech, kde byla zavedena. Doufáme proto, že zaujme i u nás a kapitál ve startupovém prostředí výrazněji vzroste.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Martin Jiránek
Autor: Renáta Lucková
<
