Maďarský prezident András Baka přijal ve čtvrtek v Sándorově paláci premiéra Pétera Magyara — a to vůbec poprvé od chvíle, kdy nová vláda strany Tisza převzala moc. Setkání bylo pracovní, věcné a na první pohled zcela nenápadné. Jenže právě ta nenápadnost je možná tím vůbec nejdůležitějším detailem celého dne.
Nová vláda, nový protokol
Magyar o schůzce záhy informoval na sociální síti Facebook. Prezidentova kancelář vzápětí vydala vlastní prohlášení — a právě v tom tkví ten zajímavý detail. Obě strany komunikovaly samostatně, transparentně a bez jakéhokoliv zbytečného dramatu. Sándorův palác přitom zdůraznil, že „práce vlády a hlavy státu se v mnoha případech doplňuje, především v oblasti diplomacie či ústavního práva.“
Zní to sice jako fráze z učebnice ústavního práva. V maďarském kontextu posledních let to ale rozhodně není samozřejmost — je to zcela vědomý signál. Za bývalého premiéra Viktora Orbána splývaly instituce do jednoho hlasu; teď si každá z nich pečlivě hlídá vlastní prostor.
Magyar prezidenta informoval o dosavadních aktivitách a plánech vlády. Ústředním tématem se stala zahraniční politika — a konkrétně blížící se Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku, kde Baka vystoupí s projevem. Premiér spolu s ministryní zahraničních věcí Anitou Orbánovou prezidentovi popřál úspěšné zastoupení země na půdě OSN. Akce se koná až po tomto setkání, takže šlo spíše o gesto důvěry než o nějaké zpětné hodnocení.
Zahraničněpolitický obrat v praxi
Nová maďarská zahraniční politika se od té Orbánovy liší v naprosto zásadních rysech. Tisza se hlásí k proevropskému kurzu, k Severoatlantické alianci (NATO) a k výraznějšímu sbližování s Bruselem — po letech, kdy Maďarsko blokovalo unijní rozhodnutí a udržovalo nadstandardní vztahy s Moskvou. Magyar sám prohlásil, že Maďarsko se „vrátilo“ do Evropské unie (EU). Brusel tento posun pochopitelně uvítal.
Strana Tisza získala v parlamentních volbách ústavní většinu — sto jedenačtyřicet ze sto devadesáti devíti křesel — a ukončila tak Orbánovu dominanci, která trvala od roku 2010. Nová vláda teď čelí nejen diplomatickým výzvám, ale i těm ekonomickým: cílový schodek rozpočtu byl revidován na sedm a půl procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy výrazně více než původně plánovaných tři celé a sedm desetin procenta. To není jen nějaké prázdné číslo v tabulce — to je tvrdé omezení, které bude svazovat ruce při každém ambiciózním gestu směrem k Bruselu.
Instituce, které spolu mluví
Prezident Baka byl do funkce nominován právě stranou Tisza a do úřadu nastoupil devatenáctého srpna letošního roku. Přesto — nebo možná právě proto — Sándorův palác ve svém prohlášení výslovně připomněl princip institucionální nezávislosti. Spolupráce ano, ale každý hraje svou roli. Tahle věta by přitom ještě před pár lety v Budapešti zněla jako vyložená politická provokace.
Obnovená spolupráce ve Visegrádské skupině, aktivní účast na Bledském strategickém fóru, příprava na půdu OSN — to jsou konkrétní kroky, a ne jen rétorika. Třeba právě účast na Bledském fóru, kde Maďarsko poprvé po letech vystoupilo s konstruktivním příspěvkem k bezpečnostní architektuře střední Evropy, ukazuje, že změna kurzu není skutečně jen proklamativní.
Otázka, kterou si každý zkušený pozorovatel maďarské politiky musí klást, zní však jinak: vydrží? Diplomatická gesta jsou totiž levná, ekonomické reformy bolestivé a domácí politika se umí otočit rychleji, než stihne vychladnout káva po protokolárním jednání.
Zdroj info: hnonline.sk
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
